Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Obchod se zvířaty

autor: Mgr. Jana Hájková
Než si koupíte nějakého exotického ptáčka nebo rybičku, zamyslete se nad tím, zda chcete podporovat zahraniční dovozce a lovce, kteří zvířatům připraví strastiplnou cestu až k Vám.

Mnoho druhů zvířat je ohroženo jenom kvůli chamtivosti „milovníků přírody“. Uznávám, že je krásné vidět bohatě zdobené exempláře, které patrně jinak nespatříte. Je to ale dostatečný důvod k tomu, aby tito tvorečkové trpěli kvůli naší chamtivosti a zištnosti? Zaplatíme obrovské peníze, přičemž ani nevíme, zda ten drobeček přežije. A i kdyby přežil, chtěli by jste si to s ním snad vyměnit? Chtěli by jste být zavření celý život v kleci nebo v akváriu? Není tohle týrání zvířat nad kterým jste se už tolikrát zamýšleli a odsoudili ho k zániku?

V obchodu se zvířaty se točí obrovské peníze, a možná i proto ustupuje ochrana samotných zvířat do pozadí. Více než 1/3 tohoto obchodu je ilegální. Kdo nám vlastně dal právo zahrávat si takhle s životy těch ubožáků? Vždyť ze čtyř chycených exotických ptáků tři nepřežijí. Většina jich uhyne na šok nebo na nějaké nemoci. Když si chce někdo pořídit mládě šimpanze, pak musí být zabita nejprve jeho matka.

Hodně nás v tomto směru ovlivňují i masová média. Když v televizi vidíme doma chované primáty, zdá se nám to (promiňte ten výraz) primitivní. Je tomu ale opravdu tak, nebo se nás snaží jen někdo nalákat. Kdo vlastně určuje tenhle typ módy, kdo udává směr trendům letošního roku? Myslíte si, že to mohou být seriály, filmy či např. komiksy? Ne? Tyto prostředky se nám snaží vnutit představu, kdy je normální chovat živočicha, který je zvyklý žít v tropech, v mírném podnebném pásu. Vezměme si jenom Želvy Ninji, kde díky personifikaci zelení polomužíčkové-položelvy ovládají karate a cpou se pizzou. Ne že bych se na ně nikdy nedívala, ale v životě by mě nenapadlo, že se po jejich odvysílání může zvýšit počet prodávaných želv.

Navíc si přiznejme, že ani díky naší „ochraně“, kterou jim poskytujeme v domácím prostředí, nedocílíme jejich průměrného věku, který je ve volné přírodě mnohem vyšší. Odsuzujeme tak naše mazlíčky ke kratšímu a strastiplnějšímu životu.

Strastiplná cesta

Teď bych Vám chtěla nastínit cestu, kterou musí ti drobečkové projít, než se dostanou k Vám domů. Odchyt zvířat závisí na daném druhu. Zabývají se jimi najmutí lovci, kteří ale utrží jen nepatrnou část z celkové ceny, za kterou jsou zvířata prodávána.

Jednotliví ptáci jsou chytáni na lepidlem polepené větvičky, takže když se usadí, nemohou už vzlétnout. Velká hejna jsou chytána do sítí, jejichž sklapnutí ovlivňuje lovec pomocí zatahání za provaz.

Hadi a plazi jsou nalákáni na kořist do proutěných košů nebo drátěných lapacích pastí. Návnada bývá často napuštěna uklidňujícími prostředky, takže lovci nemusí mít obavy. Když zvíře vstoupí dovnitř, past jednoduše sklapne.

Po úspěšném odchytu následuje zdlouhavý transport. To je právě ta fáze, kde většina zvířat zahyne. Bývají vystaveni obrovskému stresu, většinou jsou pohlceni ve tmě a nemají dostatečný přísun jídla a čisté vody. Navíc jsou namačkáni na malém prostoru se spoustou dalších jedinců. Není proto divu, že se zde začnou šířit i nemoci. To vše navíc umocňuje extrémní střídání teplot.

Pokud zvíře uhyne, není pro obchodníka ještě nic ztraceno. Jeho hodnota sice rapidně klesne, ale pořád ještě pokryje náklady. Obchodu je se totiž i s částmi jejich těl.

Mezinárodní obchod se zvířaty

Touto problematikou se na mezinárodní úrovni zabývá Washingtonská dohoda, známá pod oficiálním označením CITES. Přečíst si o ní můžete zde v jiném článku, takže jen nastíním její obsah. Důležitou součástí jsou tři přílohy. Každá z nich obsahuje seznam živočichů a rostlin a určuje stupeň jejich ochrany. První část obsahuje jen ohrožené druhy, se kterými je zakázáno obchodovat. Druhá omezuje a kontroluje obchod s těmi zvířaty, které by v budoucnu mohly být ohroženy. Třetí příloha dovoluje státům vybrat vlastní zvířata, která jsou podle nich ohrožena.

Obchodníci jsou ale natolik chytří, že jim nevadí obcházet zákon. Velmi často falšují doklady a místo toho, aby se zákazník pravdivě dověděl, že zvíře bylo chyceno ve volné přírodě, zjistí, že pochází ze záchranného programu některé zoologické zahrady. Dalším rozšířeným způsobem je obcházení dohody CITES. Je to jednoduché, stačí falešné nálepky a popisy na nákladu převážených zvířat. Při nakládání se někdo podmázne a ten pak písemně potvrdí, že zásilka neobsahuje žádné ohrožené druhy. No, není to jednoduché?

Na závěr bych chtěla jen dodat, že bychom si měli nejprve rozmyslet, zda se chceme pyšnit nějakým zvířetem, které se k nám vlastně vůbec nehodí. Myslete na to, jakou vyčerpávající cestu muselo přežít, aby Vás uspokojilo. Pokud si zrovna Vy zakoupíte nějaké exotické zvíře, pak tím podpoříte jen toho, kdo se na tom snaží vydělat. A pokud si říkáte, že jenom Vy tomu nijak nepomůžete, tak to alespoň zkuste. Uvidíte, že se k Vám přidají i ostatní.

zdroje (informací):
Encyklopedie zvířat , kolektiv autorů, IMP BV/International Masters Publishers s.r.o.





autor:
Mgr. Jana Hájková

datum vydání:
3. září 2007


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.






Debata k článku Obchod se zvířaty


Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: