Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Skřivan polní - Alauda arvensis

Seděl jsem u počítače, řešil došlou poštu a poslouchal Vivaldiho Čtvero ročních období, když se před domem ozval hvizd. Vyšel jsem na terasu. "Vylez medvěde!" zubil se dole soused. "Jaro je tady." Pohlédl jsem na jednolitě šedou, těžkou oblohu s poletujícími vločkami. "Tomu říkáš jaro? Pojď raději na grog. "Soused odmítavě zavrtěl hlavou. "Musím domů, ale byl jsem se podívat na Pohodnici a představ si, že už jsou tady skřivani. Tak zatím..."

Skřivan polní  - Alauda arvensis - klikněte pro zobrazení detailuSkřivan polní - Alauda arvensisHned druhý den jsem se zcela "nejarně" ustrojil a vyrazil na procházku. Přiznám se, že za poslední dva měsíce jsem do lesa příliš nezavítal, abych nerušil zvěř. Dokonce i myslivci, kromě sobotního přikrmování zvěře omezili vstup do lesa. Ono je to totiž tak. Vyrušená zvěř vybíhá ze svých úkrytů do polí. Ve vysokém sněhu s ledovou krustou si může do krve odřít běhy a v mrazivém vzduchu si při běhu "uhnat" zápal plic. Proto bychom v nejtěžších zimních měsících měli omezit vycházky do lesů.

Na kalendáři bylo 24. února. Sníh už ležel jen sporadicky na severních okrajích lesů a mezí a tak nehrozilo nebezpečí, že svou přítomností zvěři ublížím. Nebyl jsem ani sto metrů za posledním domem vesnice, když se nade mnou ozvalo z výše praskavé "črrr- črrr." Pohlédl jsem vzhůru. Nad polní cestou se třepetal zemitě hnědý ptáček o málo větší a mohutnější než vrabec… skřivan polní.

třída ptáci - Aves
řád pěvci - Passeriformes
čeleď skřivanovití - Alaudidae
rod skřivan - Alauda
druh skřivan polní - Alauda arvensis

Vzhled

Jak jsem se již zmínil skřivan je větší a mohutnější než vrabec. Zbarvení má zemitě hnědé s černými podélnými čárkami. Vnější pera ocasní má bílá. Temenní pera nosní jsou částečně zdvižená. Mláďata jsou tmavší a mají na hřbetě bílé špičky per. Prachový šat je řídký, slámově žlutý.

Zblízka poznáme dospělé jedince podle dlouhého drápu na zadním prstu. Samec i samice jsou stejní, samice je jen o trochu menší. Občas se vyskytnou i jedinci odchylně zbarvení. Od bílých albínů až k žlutohnědým nebo černavým.

Ve vzduchu je pro skřivana charakteristický "motýlí" let, kdy se třepetá na jednom místě.

Rozšíření

Skřivan polní dnes žije v celé Evropě mimo nejsevernějších částí, v Asii a v úzkém pásu severní Afriky u pobřeží Středozemního moře. Z vykopávek kostí je zjištěno, že u nás žil už v pleistocenu. Tedy téměř před dvěma miliony lety. Od té doby se ovšem v celém obrovském prostoru svého rozšíření rozčlenil ve velký počet zeměpisných ras, kterých je dnes známo na třicet. Liší se od sebe většinou trochu odchylným zbarvením, dále velikostí, délkou zobáku nebo jinými znaky, ale je to stále jeden druh.

U nás je skřivan polní velmi početný jak v nížinách, tak pahorkatinách, kde jsou třeba jen kousky bezlesých ploch. Hnízdí také na vysokohorských loukách skoro ve všech našich pohraničních pohořích.

Protože skřivani hnízdí na polích, patří k oněm druhům, kterým člověk svým hospodařením pomáhá v šíření.

Způsob života a potrava

" Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout," zní stará pranostika. Toto úsloví však není pravdivé. Jednak skřivan nevrže a jednak se vrací ze svých zimovišť od půli února do půli března v závislosti na meteorologických podmínkách.

Zpravidla v půli února můžeme slyšet z oblohy praskavé "črrr- črrr", trylkové "trié" nebo klokotavé a někdy i odposlouchané zvuky. Stačí pár dnů pěkného počasí a obloha je náhle plná zpívajících skřivanů. V té době přilétají skřivani nejčastěji v dopoledních hodinách, ale táhnou i odpoledne a v noci.

Změní- li se náhle počasí a napadne sníh, shlukují se skřivani v obrovská hejna vyhledávající nezasněžená místa. Někdy se i vracejí jižněji.

Každý sníh však zmizí a skřivani se znovu rozezpívají nad každou loukou či polem a zmlknou až v červenci. Za potravu slouží skřivanům různý hmyz a jeho larvy, stonožky, pavouci a drobní slimáci. Dospělí skřivani se živí také různými semeny plevelů, která sbírají na zemi.

Rozmnožování

Brzy po příletu se zimovišť vytvoří skřivani páry. Sameček urputně hájí svůj revír a nezřídka dochází mezi soky k urputným soubojům. V době od dubna do července vyhnízdí skřivani dvakrát, vzácně i třikrát. Pro hnízdo si vyhledávají nebo sami upravují prohlubinku dost nedbale vystlanou kořínky, stébly trav, kousky listů apod. Hnízdo bývá zpravidla tak dobře skryto, že je najdeme skutečně jen náhodou, když z něho samička vyletí. Stejně jako u čejky chocholaté trávil jsem dlouhé minuty na místě s dalekohledem u očí, abych zachytil odkud samička vyletí a pak podle charakteristického orientačního bodu se snažil hnízdo najít.

Samička snáší 3 až 6 vajíček o rozměrech 19, 4 až 28,0 x 15,0 až 19,5 mm velmi proměnlivého zbarvení. Základní barva je však smetanová až šedavá a na ní jsou tmavošedé až hnědé skvrny, které jsou někdy seskupeny kolem tupého konce do věnečku. Na vejcích sedí pouze samička asi 12 až 14 dní. Po vylíhnutí jsou mláďata v hnízdě přibližně devět dní a ještě nevyspělá z hnízda vybíhají a ukrývají se mezi hroudami

a v trsech trávy. Oba rodiče je krmí živočišnou potravou přibližně tři týdny. Po této době se už dovedou mladí samostatně živit, popelí se, létají a dokonce se pokoušejí o zpěv.

Ochrana

Jako všichni pěvci jsou skřivani chráněni už pro svou užitečnost tím, kolik škodlivého hmyzu spotřebují. Ne vždy tomu tak bylo. Ještě v devatenáctém století chytali skřivany po celé Evropě a upravovali se k jídlu. Jak uvádí Dr. Hanzák v publikaci Světem zvířat- Ptáci : " Jaké spousty skřivanů padly za oběť lidské mlsnosti, dokazuje Heyderova zpráva, že v říjnu roku 1720 vybralo město Lipsko clo za 403 000 skřivanů! Ptačí trhy byly i v Praze, u dnešního Tylova divadla, v Brně pak na zelném trhu. Teprve roku 1886 bylo ve starém Rakousku lapání ptactva zakázáno…" Tolik historie.

Bohužel i v současné době přes protesty ochránců přírody, zejména v Itálii je zpěvné ptactvo, mezi nimi i skřivani, stále loveno.

Škoda. Řekne- li se skřivan, vybaví se mi syrová vůně časného jara. Rozmrzající hroudy zoraných polí. Modrá obloha s bílými oblaky a zvonivé trylky skřivanů nad hlavou. Předzvěst jara a nového života.

český název Skřivan polní
latinský název Alauda arvensis
hlavní znaky Větší než vrabec, zemitě hnědý s černými podélnými čárkami.
způsob života Tažný, žijící v párech
rozšíření ČR Bezlesé plochy nížin a pahorkatin
rozšíření svět Celá Evropa mimo nejsevernějších částí. Asie a úzký pás severní Afriky při pobřeží Středozemního moře
potrava Dešťovky, pavouci, hmyz, malí mlži, semena plevelů.
doba sezení na vejcích 12- 14 dnů
počet mláďat Zpravidla 3- 6
ochrana Ano

Zdroje:
Průvodce přírodou Ptáci (Walter Černý, Aventium Praha 1990)
Ptáci v zahradě a na poli (J. Felix, K. Hísek, Státní zemědělské nakladatelství Praha 1976)
Světem zvířat II. díl Ptáci (2. část) (Dr. Hanzák, Albatros Praha 1974) Fotografie:





Debata k článku 'Skřivan polní - Alauda arvensis'

Reklama

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Motýli a jejich housenky
Jaký motýl se z housenky vylíhne?
možnost odpovědimožnost odpovědi
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 25%

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Zvířecí sex ;-)

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz