První dojmy z nového Muzea Krkonoš ve Vrchlabí

Vysoko nasazená laťka

Původní expozice patřily v době vzniku k tomu nejmodernějšímu co bylo možné nabídnout nejen v Čechách, ale obecně v Evropě. Právě proto se stala legendou a nejeden autobus se zahraničními turisty přijel i v době rekonstrukce. Právě několikerá návštěva téhle expozice patří mezi ty momenty mého dětství, které mě přivedly k zájmu o Krkonoše a o přírodu jako takovou. A nejsem sama. Na včerejším slavnostním zahájení o tom samém mluvil i Robin Böhnisch, ředitel Krnapu. Laťka byla před téměř 40ti lety nasazena hodně vysoko.

Stavba se neobešla bez komplikací

„Dlouho jsme přemýšleli, jestli se do tak náročného projektu pustit. Jeho realizace měla být mnohem kratší. Vstoupil do toho Covid. V okamžiku, kdy začal ustupovat, vypukla válka na Ukrajině a ze dne na den jsme tu prakticky neměli žádné dělníky a stavba se zastavila. Kromě toho absurdně vrostly ceny stavebních materiálů,“ řekl k tomu k tomu včera Böhnisch.

Kontroverzní skála nalepená na klášter

S velikým nepochopením se u spousty, nejen místních, lidí setkala „skála nalepená na klášter“, která se stala novým vstupním prostorem. „Skála reprezentuje divokou přírodu, zatímco pravidelná krychle lidskou činnost. Tato myšlenka se odráží v celé expozici,“ vysvětlil Robin Böhnisch důvod, proč vstup vypadá tak, jak vypadá. Mimo to, tato dostavba umožní prohlídku i lidem na vozíku. Mě to zprvu též přišlo příšerné, ale pomalu si zvykám. Když procházím klášterní zahradou, už mě to nedráždí.

Wow efekt

se u mě dostavil velmi brzy po té, co jsme sešli po schodech dolů a rozhlédla jsem se po místnostech věnovaných lidské bezohlednosti, kde jsem na několika panelech a video projekcích shlédla požáry, skládky, mrtvé řeky či vykácené lesy. Ústředním motivem této části je schodiště představující lidskou DNA. Wow bylo tak silné, že jsem tu zapomněla vytáhnout foťák.

Následovaly neméně zajímavé prostory s terárii a akvárii, která postupně osidluje Krkonošská fauna jako například tahle zmije, která se právě svlékla z kůže. Právě tahle část s modelem horského potoka patřila k největším lákadlům minulé expozice.

Na klášterních chodbách najdete upomínku na nejničivější místní povodně, na tragédii Hanče a Vrbaty i nenápadné střílny, které přibližují historii hraničního opevnění v Krkonoších. Nechybí tu model Sněžky s panelem promítajícím naši nejvyšší horu v různých historických etapách .

Dále nás expozice vtáhla do podzemí, do doby, kdy se v Krkonoších těžilo. Po chvíli nám průvodkyně dala do ruky lucerny a zavedla nás za skřítky. Tady si to užijí hlavně děti. Krom několika připravených her si mohou pomocí velké lupy prohlédnout několik, pro Krkonoše typických, hornin.

Pokračujeme krkonošskou tundrou mezi krkonošské boudaře a ukázky řemesel, která se zde uchytila. Líbit se jistě budou miniatury stavení s pohyblivými částmi. Tomuto tématu se věnuje i nedaleké Krkonošské muzeum ve Třech domcích u kostela na náměstí Míru. Vraťme se ale zpět do přírody.

Z hlediska přírody je bezlesá arktoalpínská tundra, to, co je na Krkonoších tak unikátní

Unikátnost krkonošské tundry ukazuje v nové expozici velká maketa Země s vyznačenou tundrou. Místní přírodu zde přibližují velkoformátové fotografie a realistické expozice s místními rostlinami a ukázkami vycpaných zvířat, která tu žijí nebo žila.

Kámen a život a Člověk a hory dohromady

Nová expozice navazuje na obě výše zmíněné legendy. Obě témata propojuje. Samotné klášterní prostory, ale i nádherné velkoformátové tapety a panely s černobílými i barevnými kresbami, fotografiemi a spousta interaktivních prvků dotvářejí úžasnou atmosféru celého muzea. Celý koncept muzea ukazuje člověka a Krkonoše snad ze všech možných úhlů pohledu. Každý si tu jistě najde místo, kde by dokázal strávit hodiny zkoumáním exponátů, čtením tabulí či sledováním tématických krátkých videí. Nová expozice nabízí velmi intenzivní zážitek, který říká, že člověk je součástí přírody Krkonoš a mělo by to tak zůstat. Věřím, že tam člověk dokáže strávit hodinu, ale taky dva dny, jak se píše na prezentaci muzea na webu Krnapu. Člověk se tedy může druhý den vrátit .