Brusnice brusinka

třída:	vyšší dvouděložné rostliny - Rosopsida
řád:	vřesovcotvaré - Ericales
čeleď:	vřesovcovité - Ericaceae Juss.
rod:	brusnice - Vaccinium L.
druh:	brusnice brusinka - Vaccinium vitis-idaea (L.) Avrorin

Známá je svým spolehlivým desinfekčním účinkem na močové cesty a pokud vás s nadcházejícím podzimem bude trápit běhání na wc, sáhněte po brusinkách v jakékoliv podobě (účinný je i běžně prodávaný džus).

Charakteristika

Brusinka je nízký polokeř 5-20 cm vysoký s podzemními výběžky. Má střídavé vejčité tuhé lístky, často chomáčkovitě nahlučené, kožovité a přes zimu stále zelené. Vespod jsou světle zelené, navrchu tmavě zelené.

Květy jsou převislé hrozny, bílé, narůžovělé, slabě voní a mají zvonkovitou korunu. Jsou obojaké, paprsčité, se srostlými obaly 4-5 četné.

Plody jsou trochu jako barevný chameleón, brusinkové bobule jsou nejprve zelené, pak bílé a nakonec živě červené. Obsahují červenohnědá rohlíčkovitá semena.

Rozšíření

Brusnice brusinka se vyskytuje od nížin do hor až do výšky 3000m n. m.. Vyskytuje se v Evropě v severních částech až po Asii a Japonsko a Severní Ameriku. Dokonce ji lze nalézt i za polárním kruhem.

Roste v rašeliništích, v pahorkatinách, na severu převážně v tundře a v jižních částech více v horských oblastech.

Ochrana

Brusnice brusinka není u nás až tak běžnou záležitostí, je tedy vhodné s ní nakládat opatrně a její porosty chránit. Jejich porosty nás někdy mohou lákat k vyrýpnutí a přenesení domů, to však nedělejte. Přírodu poškodíte a mnoho parády nenadělají, jsou vhodné maximálně do skalky… Navíc jak se dočtete později, nabídka kulturních druhů je veliká.

Možné užití

Sbíráme plod i list. Listy obsahují glykosidy (arbutin, který je hlavní účinnou látkou, v obsahu 4-9%, aj.), třísloviny (malé množství, proto je dobře snáší děti) , flavonoidy (ve větším množství mohou způsobit nevolnost, někdy je kvůli tomu např. urologický čaj špatně snášen), minerální soli, organické kyseliny…. Mají desinfekční účinky. Účinné jsou při zánětu močových cest.

Působí žlučopudně a snižují obsah cukru v krvi. Sušená droga je svěže temně zelená s nevýraznou vůní a hořkou, svíravou chutí.

Brusnice brusinka Plody jsou červené, lesklé, mají trpkou nakyslou chuť a moučnatou konzistenci. Sbírají se od června do září, vybarvené,ale pevné. Čerstvé se nepoužívají. Suší se a zavařují. Navíc brusinková zavařenina se nekazí, neboť je v nich přítomen přirozený konzervační prostředek kyselina benzoová v množství lidskému zdraví neškodném.

Brusinky obsahují cukry, kyselinu citronovou, jablečnou, v menším množství kyselinu šťavelovou a benzoovou. Dále karotenoidy, vitamín C, flavonoidy, třísloviny, glykosidy, antokyany, pektina mnoho minerálních látek a solí. Působí proti průjmům a jsou antisklerotické a také se využívají se i v potravinářském průmyslu.

Kulturní druhy

V současnosti již nemusíte za brusinkami vážit cestu do hor a lesů, kulturní odrůdy nabízí množství variant s menšími či většími plody. Od vícekrát ročně plodících po velkoplodé a sladké druhy či půdokryvné variaty.

Jejich pěstování je však náročnější, potřebují v první řadě substrát s obsahem písku a rašeliny nebo vřesovištní zeminu a ideální je obsypat brusinky mulčem. Neokopáváme ji, protože mělce koření a také se do okolí rozrůstá podzemními oddenky, plevel pouze vytrháváme. Na vlhkost není tak náročná jako borůvka, stačí ji zalévat dešťovou vodou pouze v době, kdy déle neprší.

Dobrou zprávou je, že téměř nejsou napadány chorobami a škůdci s výjimkou houbových chorob, které mají za následek opad listů, ale na kvalitu plodů vliv nemají.

Zdroje:
Lánská, Živák: Jedlé rostliny z přírody, (Aventinum, 2006)
Jirásek,Starý,Severa: Kapesní atlas léčivých rostlin, (SPN, 1989)
Časopis Flóra 8/2007