České vlády tváří v tvář ekologii: Kdo obstál a kdo selhal?

Volební urna ve zničené přírodě.
obrázek vytvořen pomocí AI Gemini.

Dědictví spálené země: Ekologická katastrofa před rokem 1989

Pro pochopení situace po roce 1989 je nutné se ohlédnout za předchozími čtyřiceti lety. Komunistické vlády v Československu přistupovaly k přírodě jako k nevyčerpatelnému zdroji, který má sloužit jedinému cíli: bezohledné industrializaci a plnění pětiletých plánů.

Těžký průmysl, povrchová těžba uhlí a chemická výroba měly absolutní přednost před jakýmikoliv ekologickými ohledy. Důsledky byly katastrofální. Celé oblasti, jako severní Čechy nebo Ostravsko, se proměnily v měsíční krajinu s trvale znečištěným ovzduším. Kyselé deště zničily lesy v Krušných a Jizerských horách a Krkonoších. Řeky se staly toxickými stokami.

Informace o skutečném stavu znečištění a jeho dopadech na zdraví obyvatel byly státním tajemstvím. V 80. letech se však stav stal neudržitelným a právě masivní ekologické protesty, například v Teplicích, se staly jedním z významných katalyzátorů Sametové revoluce.

Počátek 90. let: Úklid po starém režimu

První polistopadové kabinety zdědily zemi, která byla v podstatě ekologickou časovanou bombou. Náprava nejhorších škod se stala prioritou. Vláda Petra Pitharta (1990–1992), kde působil vizionářský ministr Josef Vavroušek, založila samotné Ministerstvo životního prostředí a položila základy moderní ekologické legislativy.

V nastaveném trendu pak pokračovala i první vláda Václava Klause (1992–1996), která masivně investovala do odsiřování elektráren a čištění vod, což přineslo první viditelné výsledky. Premiér Klaus byl sice k ekologii a environmentalistům často veřejně skeptický a považoval je za brzdu ekonomické transformace, ale silný společenský tlak a zjevná nutnost nápravy nejhorších škod byly v tomto období silnější než ideologické spory.

Zkouška ohněm: Povodně na Moravě 1997

V červenci 1997 zasáhla Moravu a Slezsko do té doby nepředstavitelná katastrofa v podobě stoletých povodní. Tato krizová situace, která si vyžádala 50 obětí, prověřila akceschopnost druhé vlády Václava Klause (ODS, KDU-ČSL, ODA). Kabinet, který se v té době již potýkal s vnitřní politickou krizí, čelil silné kritice za pomalou a nedostatečně koordinovanou reakci. Ukázalo se, že stát není na živelní pohromu takového rozsahu připraven.

Největší katastrofa, nejlepší reakce: Povodně 2002

Historie se opakovala v srpnu 2002, tentokrát s ještě ničivější silou v Čechách. Největší povodně v zaznamenané historii země se staly první a nejtěžší zkouškou pro čerstvě jmenovanou vládu Vladimíra Špidly (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU). Ta však díky zkušenostem z Moravy dokázala zareagovat mnohem efektivněji. Krizové řízení bylo lépe organizované a vláda následně odstartovala masivní program systémové protipovodňové ochrany, z jehož výsledků v podobě poldrů a mobilních bariér těžíme dodnes.

Ústupek uhelné lobby: Prolomení limitů těžby

Dlouhodobý tlak těžařů na zrušení limitů chránících obce před rozšiřováním hnědouhelných lomů vyvrcholil v polovině minulého desetiletí. Politickou půdu pro tento krok připravila tzv. úřednická vláda Jiřího Rusnoka (2013–2014). Finální, kontroverzní rozhodnutí pak učinila v roce 2015 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD, ANO, KDU-ČSL). Ačkoliv limity u lomu ČSA zůstaly zachovány, u lomu Bílina padly, což bylo ekologickými organizacemi vnímáno jako jasný ústupek uhelné lobby.

Selhání státu: Mrtvá řeka Bečva

V září 2020 postihla řeku Bečvu ekologická katastrofa v podobě masivního úniku kyanidů. Vyšetřování této havárie se stalo ostudou institucí spadajících pod druhou vládu Andreje Babiše (ANO, ČSSD), zejména pod ministerstvo životního prostředí vedené Richardem Brabcem (ANO). Pomalé, netransparentní a chaotické vyšetřování vedlo k silné nedůvěře veřejnosti a kauza se stala symbolem selhání státu při ochraně přírody.

Nová éra hrozeb: Požár v Českém Švýcarsku

S novým typem katastrof spojených s klimatickou změnou se musela potýkat vláda Petra Fialy (SPOLU a Piráti se Starosty). Nejrozsáhlejší lesní požár v novodobé historii Česka, který v létě 2022 zachvátil srdce národního parku, odhalil nepřipravenost země na takové události. Ukázal na nedostatky ve vybavení hasičů, v prevenci i ve správě krajiny v chráněných územích, za které v té době zodpovídala ministryně Anna Hubáčková (KDU-ČSL).

Zúročené zkušenosti: Bleskové povodně 2024

V září 2024 zasáhly Česko, zejména severní Moravu a Slezsko, další ničivé povodně způsobené extrémními srážkami. I tuto krizi řešila vláda Petra Fialy (SPOLU a Piráti se Starosty). Na rozdíl od předchozích katastrof se však naplno ukázal přínos masivních investic do protipovodňových opatření a vylepšeného systému předpovědí a varování.

Přestože byly škody v zasažených oblastech obrovské, funkční přehrady, poldry a mobilní zábrany ochránily mnoho dalších měst a obcí před nejhorším. Reakce Integrovaného záchranného systému byla rychlá a koordinovaná, což potvrdilo, že se stát z minulých chyb poučil a dokázal své zkušenosti efektivně zúročit.

A co bude dál?

Pohled do historie ukazuje, že každá vláda čelila jiným výzvám. Zatímco první kabinety musely napravovat dědictví komunismu, pozdější vlády se potýkaly s následky živelních pohrom, které prověřily jejich akceschopnost.

Příští vláda bude stát před úkolem, jak zemi připravit na zcela nové hrozby plynoucí z klimatické změny. Jaká přesně to bude vláda a jak bude rozhodovat, to je na nás. Volte moudře a s ohledem na budoucnost.

Zdroje informací: Wikipedia, Ministerstvo životního prostředí, Vláda, Český hydrometeorologický ústav, Hnutí Duha