Co skutečně stojí jízda na dálnici v rychlosti 150 km/h?

Kolik času vlastně ušetříme?

Časová úspora je hlavním a nejčastěji skloňovaným argumentem pro vyšší povolenou rychlost. Spočítali jsme ji pro náš 50 kilometrový testovací úsek, abychom zjistili, o jakých hodnotách se vlastně bavíme.

• Při rychlosti 120 km/h: Cestu zvládnete za 25 minut.
• Při rychlosti 130 km/h: Budete v cíli za 23 minut a 5 sekund.
• Při rychlosti 150 km/h: Cesta potrvá 20 minut.

Když tedy zrychlíte ze 130 na 150 km/h, jste v cíli o 3 minuty dříve.

Oproti klidnější jízdě stodvacítkou ušetříte dokonce pět minut. Tři minuty, to je poslech jedné písničky v rádiu nebo čekání na kávu. Zda je taková úspora relevantní, je už na zvážení každého řidiče.

Je však důležité si uvědomit, že zatímco se minuty sčítají pomalu, náklady spojené s vyšší rychlostí rostou mnohem rychleji.

Cena za rychlost: Co na to peněženka a příroda?

Fyzikální zákony jsou neúprosné. Odpor vzduchu roste s druhou mocninou rychlosti, což znamená, že každé malé zrychlení ve vysokých rychlostech vyžaduje neúměrně mnoho energie navíc. To se výrazně projeví na spotřebě, ať už jezdíte na benzín, naftu, nebo elektřinu.

Vzali jsme několik typických vozů a podívali se, o kolik si řeknou více. Jde samozřejmě o přibližná čísla, která ovlivňuje styl jízdy, počasí i zatížení vozu.

Vozidlo	Motor	Spotřeba, cena a exhalace při 120 km/h	Spotřeba, cena a exhalace při 130 km/h	Spotřeba, cena a exhalace při 150 km/h
Škoda Fabia	1.0 TSI (benzín)	~5,8 l/100 km 203 Kč/100 km CO2: ~133 g/km	~6,5 l/100 km 228 Kč/100 km CO2: ~150 g/km	~8,0 l/100 km 280 Kč/100 km CO2: ~184 g/km
Škoda Karoq	2.0 TDI (nafta)	~6,2 l/100 km 211 Kč/100 km CO2: ~164 g/km	~7,0 l/100 km 238 Kč/100 km CO2: ~186 g/km	~8,8 l/100 km 299 Kč/100 km CO2: ~233 g/km
Škoda Enyaq 60	Elektromotor	~19,5 kWh/100 km 215 Kč/100 km	~22,0 kWh/100 km 242 Kč/100 km	~27,5 kWh/100 km 303 Kč/100 km
Tesla Model 3	Elektromotor	~16,0 kWh/100 km 176 Kč/100 km	~18,5 kWh/100 km 204 Kč/100 km	~24,0 kWh/100 km 264 Kč/100 km

Ceny jsou počítány z orientačních průměrných cen (benzín 35 Kč/l, nafta 34 Kč/l), elektřina z veřejné rychlonabíječky 11 Kč/kWh. Pokud by se elektromobil nabíjel "zadarmo" ze solárních panelů, nebo v případě Tesly využíval bezplatné nabíjení, tak by cena byla samozřejmě 0 Kč. Nicméně zvýšená spotřeba by i nadále znamenala zkrácený dojezd. Emise CO2 u vozů se spalovacími motory jsou odhadnuty na základě spotřeby (2,3 kg CO2/l benzínu; 2,65 kg CO2/l nafty).

Tabulka mluví jasně. Zvýšení rychlosti ze 130 na 150 km/h znamená, že auto spotřebuje zhruba o čtvrtinu více paliva či energie. U elektromobilů, které jsou jinak velmi efektivní, dojezd klesá opravdu rychle, protože jejich motory pracují při takto vysokých rychlostech mimo hranici své optimální účinnosti.

Se spotřebou pak stoupají i emise CO2. Zvýšení rychlosti ze 130 na 150 km/h znamená nárůst emisí skleníkových plynů téměř o čtvrtinu.

Ještě závažnější je situace u oxidů dusíku (NOx), které jsou zdraví škodlivé a přispívají ke vzniku kyselých dešťů a smogu. Tyto emise jsou problematické zejména u naftových motorů. Jejich produkce neroste lineárně, ale při vysoké zátěži motoru, jaká při 150 km/h bezpochyby nastává, může dojít k nepoměrně velkému nárůstu.

Systémy pro čištění výfukových plynů (jako AdBlue) totiž za takto extrémních podmínek nemusí pracovat optimálně. Zatímco přesná čísla závisí na konkrétním voze, studie ukazují, že nárůst emisí NOx může být i v řádu desítek procent. Elektromobily samozřejmě žádné lokální emise CO2 ani NOx neprodukují.

Když se příroda připlete do cesty

Dálnice D3 nevede pustinou. Vede krajinou, která je domovem mnoha zvířat. Srážku se zvěří není radno podceňovat v žádné rychlosti, ale s rostoucí rychlostí jsou následky fatálnější. Vše se točí kolem toho, jak rychle stihnete zareagovat.

Předpokládejme, že jste plně soustředění a vaše reakční doba je 1 sekunda. Neladíte zrovna rádio, nepřenastavujete si klimatizaci, nezkoumáte navigaci. A samozřejmě nemáte v ruce telefon. Jste soustředění na jízdu a zareagujete skutečně za jednu jedinou sekundu.

Jen za tuto vteřinu, než se vaše noha vůbec dotkne brzdy, auto doslova proletí značnou vzdálenost:

• Při 120 km/h: 33,3 metru
  (což je přibližně délka tří autobusů)
• Při 130 km/h: 36,1 metru
  (délka jako dvě volejbalová hřiště za sebou)
• Při 150 km/h: 41,7 metru
  (zhruba polovina fotbalového hřiště)

Takže když jedete 150 km/h a na vzdálenost půlky fotbalového hřiště zahlédnete nějaké nebezpečí, tak do něj pravděpodobně vrazíte dřív, než vůbec začnete brzdit! K této vzdálenosti ale naopak musíte následně připočítat ještě brzdnou dráhu, která se s rychlostí také výrazně prodlužuje.

Říkáte, že nemusíte brzdit, ale můžete se vyhnout? Hmm, skutečně dokážete za jedinou sekundu zpozorovat nebezpečí, zkontrolovat, že můžete bezpečně uhnout do vedlejšího pruhu (jestli se k vám zrovna neblíží někdo v rychlosti 200 km/h) a pak ještě bezpečně provedete uhýbací manévr ve vysoké rychlosti? No, spíš asi ne...

K tomu se navíc přidává jev známý jako "zrakový tunel". Čím rychleji jedete, tím více se vaše vnímání soustředí přímo před vás a zužuje se periferní vidění. Zvíře stojící u krajnice tak můžete zahlédnout mnohem později.

A co když dojde k nárazu? Znovu se hlásí fyzika. Kinetická energie nárazu roste s rychlostí na druhou. To znamená, že když zrychlíte ze 130 na 150 km/h, náraz bude mít o třetinu větší sílu! Představte si to tak, že náraz v rychlosti 150 km/h je pro auto, posádku i sražené zvíře o třetinu ničivější. To může být rozdíl mezi zraněním posádky a její smrtí...

Neviditelná hrozba: Mikroplasty z pneumatik

Při rychlé jízdě netrpí jen vaše peněženka, ale i pneumatiky. Více se zahřívají a také rychleji opotřebovávají. Z ojetého vzorku se uvolňují drobné částečky mikroplastů. A pokud musíte najednou prudce brzdit, tak se k tomu přidají ještě mikročástice z brzdového obložení.

Je to významný zdroj znečištění, protože tyto částice končí všude – v půdě i ve vodě. Vědci potvrzují, že čím rychleji a agresivněji jezdíte, tím více těchto mikročástic vzniká. Tyto mikroskopické částice se pak stávají součástí prachu, který dýcháme. Deštěm se splachují do vodních toků, kde ohrožují vodní živočichy, a nakonec se mohou dostat i do našeho potravního řetězce.

Přesná data pro srovnání rychlostí 130 a 150 km/h se mi nepodařilo zjistit, ale fyzika mluví opět jasně: rychlejší jízda znamená více znečištění v přírodě.

Jak to dělají v Německu? Končí éra bez limitů?

Německo a jejich dálnice bez rychlostních limitů jsou známý pojem. Měli bychom ale vědět, že úseků, kde můžete jet neomezeně, stále ubývá. Dnes tvoří méně než 70 % sítě a i v Německu probíhá vážná debata o zavedení plošného limitu 130 km/h.

Německý Spolkový úřad pro životní prostředí to doporučuje dlouhodobě. Důvody jsou zřejmé: snížilo by se značné množství emisí CO2, bylo by méně vážných nehod, kolem dálnic by nebyl takový hluk a provoz by byl plynulejší díky menším rozdílům v rychlostech vozidel.

Hluk z dopravy je jedním z největších stresorů moderní doby a jeho intenzita roste s rychlostí logaritmicky, takže rozdíl mezi 130 a 150 km/h je pro lidské ucho i pro zvířata v okolí velmi znatelný. Proti jsou tradičně automobilové kluby a část politiků s odkazem na svobodu, ale zdá se, že trend i v zemi automobilů směřuje k pomalejší a bezpečnější jízdě.

150 km v hodině? Je to osobní volba s dopadem na všechny

Jízdou po D3 rychlostí 150 km/h ušetříte několik minut. Zaplatíte za to ale o čtvrtinu vyšší spotřebou (a tedy i emisemi), mnohem větším rizikem při srážce se zvířetem, větším množstvím uvolněných mikroplastů a vyšším hlukem pro okolí.

Každé sešlápnutí plynového pedálu je tak malým hlasováním o tom, zda nám ty tři ušetřené minuty stojí za vyšší účet u pumpy či nabíječky, za větší riziko nehody a za další zátěž pro planetu.

Naše vláda říká, že taková zátěž je pro planetu v pohodě. Zda to stejně vidíte i vy, na to si musíte odpovědět každý sám. Snad vám k tomu naše čísla alespoň trochu pomohla.

Zdroje: Ministerstvo dopravy, Umweltbundesamt (Spolková agentura pro životní prostředí), Umsicht.Fraunhofer.de, ev-database, Besip