Děsivá nahrávka dokázala, jak netopýr loví ptáky

Když na jaře a na podzim v noci migrují miliony ptáků do Afriky nebo nejjižnějších částí Evropy, může je potkat nečekaný problém. Ukázalo se, že na ně ve vzduchu i v opravdu velké výšce číhají největší evropští netopýři.

Z utajení do střemhlavého útoku

Vědci v Doñana Biological Station v jižním Španělsku vybavili netopýry obrovské miniaturními batohy s akcelerometry, GPS a mikrofony. Právě tady se totiž nachází asi největší populace tohoto druhu. Zaznamenali dva útoky. Jeden z nich byl úspěšný. Přístroje zaznamenali vše, co vědci potřebovali.

Netopýr obrovský zahájil lov stoupáním do neuvěřitelné výšky 1,2 kilometru. Jeho echolokační signály jsou v tomto prostředí obtížně detekovatelné pro ptačí sluch. Tím získává naprostou taktickou převahu. Kořistí byla nic netušící červenka obecná, která se pravděpodobně nacházela na dlouhém migračním tahu.

Jakmile netopýr zaútočil, pták přešel do klesající spirály ve snaze uniknout. Netopýr jej ovšem následoval v neúprosném střemhlavém honu trvajícím více než kilometr. Mikrofon zachytil více než 20 tísňových volání ptáka. Poslední ptačí výkřik následovalo 23 minut plynulého, chroupavého zvuku.

Hostina s minimalizací odporu

Nejzajímavější částí objevu bylo zjištění, že netopýr konzumaci provádí za letu. Červenka, která se dle zvukového záznamu stala jeho objetí, váží téměř polovinu netopýří hmotnosti, což by neúměrně ztížilo let a ohrozilo dravce. Vědci se domnívají, že netopýr nejprve kořisti ukousne a odhodí křídla, čímž sníží aerodynamický odpor a váhu.

Právě nalezená křídla a zbytky ptáků v trusu byly indicie, které vědce nakonec přivedli na myšlenku, že netopýři ptáky takto loví. Trvalo to ovšem dlouhých 25 let, než se jim to podařil o takto prokázat.

Zbytek ptačího těla si netopýr za letu umístí do provizorní "kapsy". Tu vytvoří natažením pružné membrány křídel mezi svými zadními nohami. Odtud je schopen hostinu nerušeně konzumovat po dobu téměř půl hodiny, a to bez nutnosti přistání.

Jde o evoluční adaptaci, která mění pohled na noční predátory a potvrzuje, že pro přežití v migračních koridorech netopýři neváhají zařadit do jídelníčku i teplokrevnou kořist.

Celou nahrávku si můžete, i s grafem, který vám řekne, co právě posloucháte, přehrát tady.

„I když to evokuje empatii ke kořisti, je to součást přírody. Věděli jsme, že jsme zdokumentovali něco mimořádného. Pro tým to potvrdilo to, co jsme tak dlouho hledali. Musel jsem si to několikrát poslechnout, abych plně pochopil, co jsme nahráli,“ říká Elena Tenaová z výzkumného týmu.

Netopýr obrovský vzácný host i v české krajině

Netopýr obrovský žije v západní Asii, Evropě a na severu Afriky. Ani tam se ovšem nevyskytuje v tak hojné míře aby ohrozil populace migrujících ptáků. V České republice byl vzácně pozorován na jižní Moravě. Je to lesní druh, osídlující v letním i zimním období stromové dutiny v teplých listnatých lesích.

Stejného jedince červenky u nás nejspíš v létě a v zimě nepotkáte

Červenku obecnou můžeme v ČR pozorovat celý rok. Ovšem v létě tu vídáme jiné jedince než v zimě. Ti letní, u nás hnízdící jedinci, na zimu většinou odlétají do tepla. Právě tam na ně i další druhy čeká nebezpečí třeba v podobě netopýra obrovského. Jedinci, kteří zavítají v zimě na naše krmítka pocházejí z hnízdišť na severu Evropy.

Science.org - Greater noctule bats prey on and consume passerines in flight