Dobrá zpráva: 99% obyvatel Číny už nevnímá psa jako jídlo, ale naopak jako člena rodiny

Domácí mazlíček.
© PXHere.com

Důkaz přímo z Dalianu: Město se staví za ochranu zvířat

Nedávný průzkum potvrdil, že se čínská společnost posouvá od starých tradic k modernímu vnímání psů. Proběhl v Dalianu, velkém městě na severu země. Za studií stála organizace Vshine ve spolupráci s globální charitou Humane World for Animals. Cílem bylo zjistit postoj občanů k ochraně zvířat.

Výsledky jsou naprosto jednoznačné. Při rozhovorech se 400 místními se ukázalo, že téměř všichni (99 %) považují za nutné pomáhat toulavým psům a kočkám – to je obrovský projev empatie. Navíc 99 % obyvatel by si přálo, aby Dalian zakázal obchod s psím a kočičím masem!

Přejí si následovat příklad jiných moderních čínských metropolí, jako je Šen-čen (Shenzhen). Poptávka po mase v městských oblastech klesá k nule. Dalších 95 % lidí podpořilo legislativní zákony na ochranu zvířat.

Proč ta změna? Celých 95 % odpůrců uvedlo jako hlavní důvod citovou vazbu k pejskům. Více než polovina (52 %) rodin s mazlíčky je dokonce vnímá "jako děti". Tato čísla jsou jasným signálem pro úřady: moderní města mají nový konsensus – pes patří do náruče.

Navíc aktivisté upozorňují na riziko pro veřejné zdraví. Nekontrolovaný obchod s neočkovanými zvířaty šíří vzteklina a další nemoci, což je silný argument i pro vládu.

Historický vývoj v Číně: Od pochoutky ke společníkovi

Jak je možné, že tisíciletá tradice mizí během jedné generace? Konzumace psího masa má v Číně opravdu hluboké kořeny. Už za dynastií Šang a Čou šlo o delikatesu pro elitu.

Později, za dynastie Chan, se jídlo z psího masa stalo běžnější. Zvyk ale nikdy nebyl univerzální. Už dříve se některé dynastie snažily konzumaci omezit.

Pozdější, pastevecké a lovecké dynastie (Jüan, Ming, Čching), viděly ve psech především pomocníky a strážce, a proto považovaly jejich konzumaci za nevhodnou.

Rozkol ve vnímání psů je tedy v Číně dlouhodobý.

Zásadní zlom přinesl ekonomický boom a rychlá urbanizace od konce 70. let. S růstem bohatství a otevřením se světu se vytvořila silná střední třída. Ta začala chovat zvířata pro radost a přejímat západní přístup k mazlíčkům.

V roce 2020 učinilo čínské ministerstvo zemědělství historické rozhodnutí: oficiálně vyřadilo psy ze seznamu hospodářských zvířat a uznalo je za společníky. Města jako Šen-čen a Ču-chaj (Zhuhai) na to zareagovala rychlými lokálními zákazy prodeje masa. Přesto ale konzumace psího masa v Číně neskončila. Jen jde spíše o okrajovou záležitost, kterou drží při životě hlavně nelegální a brutální gangy obchodující s kradenými psy.

Nejen Čína, i u nás jsme kdysi jedli psy...

Při pohledu na Evropu se musíme podívat i do vlastní historie. Ano, i u nás se kdysi psí maso jedlo. Nešlo o běžný zvyk, ale spíše o regionální řešení v dobách největší nouze, hladu nebo válek.

Zajímavé jsou zprávy z 19. století z Podkrkonoší, kde ve Staré Pace dokonce fungovalo řeznictví prodávající psí maso. To ukazuje, že v chudších oblastech to byla zkrátka realita. Oficiální zákaz prodeje přišel až v roce 1940.

Psí sádlo se navíc v Evropě používalo jako lidový lék na plicní nemoci. Podobně jako jinde v Evropě, i u nás se však konzumace psího masa stala po polovině 20. století pro absolutní většinu populace naprostým tabu. To potvrzuje, že změna ve vnímání zvířat je univerzální, historický proces spojený s ekonomickým a kulturním rozvojem.

Čína tak vlastně jen dohání to, čím si Evropa prošla dříve, a dělá to extrémně rychle. Je povzbudivé vidět, že se obrovské město dokáže sjednotit na jedné myšlence: zvířata nepatří na stůl, ale do našich životů.

Zdroje: HumaneWorld.org, AnimalsAsia.org, Podcasty.Seznam.cz