„Evropa to nezachrání, Čína staví nejvíc uhelných elekráren“

Elektrárna Opatovice
Autor: Lenka Kadlíková

Historická odpovědnost

Země od svého vzniku prochází změnami klimatu. Její současné zrychlení způsobily primárně kumulované emise průmyslově vyspělých zemí během posledních 200 let. V přepočtu na jednoho obyvatele má Evropa (EU-27) a USA dramaticky vyšší historický podíl emisí než Čína. Evropa má proto morální i politickou odpovědnost jít příkladem a pomoci financovat transformaci v rozvojových zemích. Rezignace by byla popřením této historické viny a také cestou, která by nám zavřela cestu k modernizaci.

Čína jako gigant solární a větrné energie

Pohled pouze na uhelné elektrárny ignoruje fakt, že Čína je současně absolutně největší investor a instalátor obnovitelných zdrojů energie na světě. Staví sice uhelné elektrárny a to primárně pro energetickou bezpečnost a z ekonomických důvodů, ale zároveň staví desítky gigawattů čistých zdrojů ročně a stala v tomto obětví leadrem. Dominuje ve světové produkci solárních panelů a baterií. Uvědomila si, že právě tady , v nových technologiích je její šance. A to nejen v energetice, ale i v dopravě. K tomu aby se stala globálním leadrem v produkci solárních panelů využila chvíle, kdy EU snížilo podporu pro tento sektor. Čína ji naopak masivně zvedla. Její ambice v oblasti dekarbonizace (cíl uhlíkové neutrality do roku 2060) jsou velké, byť pomalejší než v Evropě.

Chcete u nás prodávat, dekarbonizujte.

Evropa, i přes svůj malý podíl na současných globálních emisích (cca 7% bez započtení vnitřních moří), má obrovský tržní vliv. Může si diktovat, že chce na trhu kvalitní zboží. Evropské regulace, jako je například mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), nutí neevropské producenty (včetně čínských) k dekarbonizaci, pokud chtějí i nadále prodávat své zboží na lukrativním evropském trhu. Evropa nastavuje standardy pro kvalitu, pro zelené technologie...které pak ostatní země (včetně USA a Číny) následují.

Ovšem Čína má jednu strategickou výhodu

Nebude to ovšem jednoduché. Čína nepatří k zemím s velkými zásobami plynu a ropy. Čeho ale mají hodně jsou suroviny, které jsou zásadní pro nové technologie. Úkolem Evropy tedy bude diverzifikovat tuhle závislost, podobně jako to udělala s plynem a ropou z Ruska. Jak se totiž ukazuje takováto závislost na Číně a jejím režimu se stejně nebezpečná jako ta na Rusku.

Společná atmosféra, společné - globální řešení

Z fyzikálního hlediska je irelevantní, kde se emise vypustí; všechny končí ve stejné globální atmosféře. Pokud by Evropa naskočila na silné fosilní lobby, vyslalo by to signál rozvojovým ekonomikám jako Indie, Brazílie, Indonésie, ale i Čína, že adaptace na změny klimatu není nutná. Evropa musí být hnací silou mezinárodních vyjednávání, politického tlaku a technologické pomoci.

Je sice pravda, že Čína staví uhlí, ale argument, že Evropa má proto rezignovat na své cíle, je výmluva. Evropská snaha je zásadní pro nastavení globálního tempa, technologický pokrok, a udržení politického tlaku. Rezignace na vlastní odpovědnost by znamenala jen další a rychlejší cestu ke katastrofě. Tento globální problém vyžaduje, aby se každá ekonomika snažila v rámci svých možností, a Evropa má jedny z největších.

Článek ze série Ekologické bludy pod rentgenem