Jak věda vylučuje vliv horkých měst na globální data o oteplování

Meteostanice
Meteorologická stanice poblíž horního konce lanovky Gelmerbahn, Berner Oberland, Švýcarsko. Nadmořská výška: 1860 m

Autor: Maurice Chédel
licence: CC BY-SA 3.0

Městský tepelný ostrov je realita

Pokud se hovoří o globálním oteplování, často se setkáte s rozumnou a na první pohled logickou námitkou: měřicí stanice jsou přece umístěny hlavně ve městech, a ty jsou teplejší než okolní krajina. Není to tak, že naměřená data zkresluje takzvaný městský tepelný ostrov? Tato úvaha je v jádru správná – města jsou skutečně teplejší, a to z několika důvodů. Beton a asfalt absorbují více slunečního záření a pomaleji teplo uvolňují, budovy brání proudění vzduchu a k celkovému ohřevu přispívá i odpadní teplo z dopravy, průmyslu a vytápění. Jev městského tepelného ostrova je prokázaný a v některých velkých aglomeracích může průměrnou teplotu ve srovnání s venkovem zvýšit i o několik stupňů Celsia, zejména v noci.

Přesnost a korekce pozemních měření

Vědci a meteorologové si jsou tohoto efektu plně vědomi a při sestavování globálních teplotních řad s ním aktivně pracují. Dnes už globální teplotní záznamy nespoléhají jen na staré stanice v centrech měst. Využívá se rozsáhlá síť měření, kde se kombinují data ze stanic umístěných v různých prostředích – od venkovských oblastí a hor až po oceánské bóje. Co je však klíčové, je statistické zpracování: vědci používají sofistikované metody k identifikaci a korekci vlivu městského tepelného ostrova na data. Porovnávají trendy ze stanic v rostoucích aglomeracích s trendy ze stabilních venkovských stanic v blízkém okolí. Ukázalo se, že vliv tohoto jevu na celosvětový trend oteplování za celé 20. století je ve skutečnosti velmi malý, odhadovaný jen na setiny stupně Celsia. Jinými slovy, i když teplota v Pražském Klementinu stoupá rychleji než na okolním venkově kvůli růstu města, po zprůměrování a korekci velkého množství dat po celém světě, celkový trend oteplování přetrvává. Otepluje se jak na venkově, tak i ve městech – rozdíl je jen v rychlosti lokálního růstu.

Nezpochybnitelný pohled z výšky: Družice

Nejsilnější a zcela nezávislý důkaz globálního oteplování nám však poskytují družice. Ty obíhají Zemi a měří teplotu atmosféry a zemského povrchu prostřednictvím mikrovlnných radiometrů. Na rozdíl od pozemních stanic, které měří teplotu vzduchu v určité výšce a na konkrétním místě, družice skenují planetu a poskytují komplexní a globální pokrytí, včetně jinak těžko dostupných oblastí, jako jsou oceány, pouště nebo polární oblasti. Tyto satelitní systémy fungují zcela odlišně od teploměrů na zemi a nejsou ovlivněny městským tepelným ostrovem nebo změnami v okolí pozemních stanic. A co je nejdůležitější: nezávislé analýzy dat z různých satelitních programů (např. od NASA nebo NOAA) potvrzují stejný trend oteplování, jaký byl zjištěn po korekci a zprůměrování pozemních měření. Tento souběh výsledků z naprosto odlišných metod měření – z povrchu i z vesmíru – je mimořádně silným argumentem pro to, že globální teplota skutečně roste.

Oteplování ve všech dimenzích

Zvýšení globální teploty vzduchu není jediným projevem změny klimatu. Vědecká data ukazují na konzistentní oteplování celého zemského systému. Pozorujeme tání ledovců a zmenšování ledové pokrývky v Grónsku a Antarktidě. Dochází k razantnímu úbytku arktického mořského ledu. Jedním z nejpádnějších důkazů je však ohřev oceánů. Většina nadbytečného tepla, které Země zadržuje díky zesílenému skleníkovému efektu, se hromadí právě v oceánech, a to až do velkých hloubek. Měření prokazují rekordní a zrychlující se ohřívání oceánské vody. Teplá voda navíc zvětšuje svůj objem, což společně s táním ledu vede k pozorovanému zvyšování hladiny moří. Všechny tyto nezávislé indikátory – teplota vzduchu, teplota oceánů, stav ledu a hladina moří – poukazují stejným směrem. Změna klimatu není jen teoretický koncept zkreslený městskými teploměry, ale komplexní, fyzikální realita potvrzená celou řadou na sobě nezávislých pozorování po celé planetě. Přesvědčivé důkazy nám jasně ukazují, že stojíme před největší environmentální výzvou naší doby.

Studie:
AMS Journals - Assessment of Urban Versus Rural In Situ Surface Temperatures in the Contiguous United States: No Difference Found

Science direct - An urban climate-based empirical model to predict present and future patterns of the Urban Thermal Signal

NasaA closer look at United States and global surface temperature change.

Článek ze série Ekologické bludy pod rentgenem