Ještě nedávno to odmítali, dnes se tím chlubí: Ferrari, král řvoucích spalovacích motorů, představilo svůj elektromobil
Od Enza k zásuvce: Krátká lekce z historie Ferrari
Abychom pochopili, jak obrovský a skoro až neuvěřitelný je to krok, musíme se na chvíli vrátit v čase. Značku Ferrari založil Enzo Ferrari, muž, který byl doslova posedlý závoděním a rychlostí. Jeho auta nebyla primárně dopravními prostředky, ale nekompromisními závodními stroji, které si shodou okolností mohly pořídit i registrační značku.
Srdcem, mozkem i duší každého Ferrari byl vždy motor – složitý, piplaný a ručně skládaný mechanický klenot, jehož zvuk, výkon a charakter definovaly naprosto vše. Pro Ferrari a jeho věrné fanoušky po celém světě nebyl benzín jen obyčejným palivem, ale životodárnou krví v žilách jejich rudých ořů.
Tato filozofie byla v Maranellu tak hluboko zakořeněná, že ještě v roce 2011 šéf automobilky Luca di Montezemolo na otázku ohledně elektromobilů rezolutně prohlásil:
Tehdy to dávalo z hlediska značky smysl. Moderní elektromobily byly v plenkách a jejich ekologická stopa, s ohledem na výrobu baterií a zdroje elektřiny, byla předmětem vášnivých debat. Myšlenka, že by se ten hrdý, vzpínající kůň na kapotě mohl napájet ze zásuvky, byla pro Italy zkrátka svatokrádež a urážka všeho, co kdy vybudovali.
Nikdy neříkej nikdy aneb Ferrari Elettrica přichází
Jenže čas oponou trhnul a technologický pokrok se ukázal být mnohem silnější než jakákoliv tradice. Elektromotory začaly dokazovat, že umí nabídnout tak brutální a okamžité zrychlení, o kterém se spalovacím motorům ani nesnilo.
A tak i v Maranellu, v tichosti a za zavřenými dveřmi, začali přemýšlet. A výsledek? Jmenuje se Ferrari Elettrica a je to naprostá revoluce.
Zapomeňte na kompromisy. Inženýři se rozhodli ukázat světu, jak vypadá elektromobil, když ho postaví ti nejpovolanější, a to nejen z pohledu výkonu. Pod elegantní karoserií se neskrývají jen čtyři samostatné elektromotory odvozené z technologie Formule 1. Celý podvozek je vyroben ze slitiny, která obsahuje 75 % recyklovaného hliníku, což výrazně snižuje ekologickou zátěž při výrobě.
Každé kolo má svůj vlastní motor, což umožňuje něco, čemu se říká „torque vectoring“ – v podstatě má auto inteligentní mozek, který v každé milisekundě posílá přesně tolik síly na každé kolo, kolik je zrovna potřeba. Výsledkem je přilnavost a průjezd zatáčkou, které zdánlivě zcela popírají fyzikální zákony.
Celá tahle smečka dohromady dokáže vyprodukovat výkon přesahující 1000 koňských sil. Díky tomu vás tenhle tichý predátor katapultuje z nuly na sto kilometrů v hodině za přibližně 2,5 sekundy a zastaví se až za hranicí 310 km/h.
Srdcem vozu je baterie s kapacitou 122 kWh, která je chytře integrována přímo do podvozku jako jeho nosná součást. Většina jejích modulů je umístěna co nejníže, což radikálně snižuje těžiště a přispívá k téměř dokonalému rozložení hmotnosti v poměru 47:53. Vůz tak slibuje agilitu a hravost srovnatelnou s nejlepšími supersporty. Díky nejmodernější 800V architektuře (většina dnešních elektromobilů využívá 400V) se navíc dokáže nabíjet extrémně rychle a efektivně.
A co ikonický zvuk Ferrari?
Ve Ferrari moc dobře ví, že zvuk motoru je to nesmírně důležitá součást zážitku jízdy s jejich vozem. Místo, aby jako někteří konkurenti do auta pouštěli uměle nahraný zvuk motoru, zvolili mnohem chytřejší cestu. Speciální systém snímá a zesiluje autentické, vysokofrekvenční zvuky samotných elektromotorů a mechanických součástí.
Výsledkem má být unikátní „soundtrack“, který je sice elektrický, ale stále stoprocentně Ferrari – vzrušující a přímo spojený s reálným výkonem. Navíc to nebude působit směšně, jako když některé elektromobily za jízdy simulují zvuk spalovacího motoru.
A jak bude tento technologický skvost vypadat? Na odhalení finálního designu si budeme muset počkat do jara 2026. Podle některých náznaků by mohlo být podobné Ferrari Purosangue. Auto na našem obrázku je jen simulace, jak si elektrické Ferrari představuje umělá inteligence.
Když názor změní i ti největší tradicionalisté
Příběh elektrického Ferrari je fascinující. Ukazuje, že i ta nejkonzervativnější a na tradicích lpící značka na světě dokáže přijmout budoucnost, pokud v ní vidí smysl a nový potenciál. Nejde tu jen o emoce z rychlosti. Je to signál, že i vrchol automobilového inženýrství uznává potřebu změny.
Neznamená to, že by zítra přestali ve Ferrari vyrábět své dvanáctiválce. Znamená to ale, že našli novou, paralelní cestu, která dokáže spojit absolutní vzrušení z jízdy s moderními technologiemi a odpovědnějším přístupem k materiálům. I když si samozřejmě nenalhávejme, že auto podobných vlastností a podobné užitné hodnoty je nějak super „ekologický“ vůz. Rozhodně není. Nicméně je určitě o něco ekologičtější než jiné vozy z dílny Ferrari a hlavně je to důležitý symbol.
A to je možná zamyšlení i pro nás, běžné motoristy a přátele přírody, kteří nejezdí v podobě exkluzivních autech. Někteří se stále na elektromobily dívají skrz prsty - bojí se dojezdu, nabíjení, „ticha“ pod kapotou a ztráty té pravé „řidičské radosti“.
Ale když i inženýři v Maranellu dokázali odložit předsudky a postavit elektrické auto, které nejen „trhá asfalt“, ale zároveň myslí na původ materiálů, možná je čas, abychom i my dali této technologii šanci. Protože pokud budoucnost, ve které se snoubí vášeň s udržitelností, může oslovit je, je velká šance, že osloví i nás.
Engadget (rok 2011),
Ferrari.com,
TopGear,
CarAndDriver
témata článku:
autor:
Diskuze k článku „Ještě nedávno to odmítali, dnes se tím chlubí: Ferrari, král řvoucích spalovacích motorů, představilo svůj elektromobil“