Káně rousná – návštěvník ze severu s opeřenými nohami

Opatření proti chladu

Zajímavé je už jeji vědecké jméno, Buteo lagopus. Druhový epiteton lagopus znamená „zaječí noha“ a odkazuje na její charakteristický rys, opeřené běháky až po prsty, které připomínají malé zaječí tlapky. Právě podle nich káni rousnou bezpečně poznáte od jiných u nás se vyskytujících dravců. Nejde však jen o estetickou záležitost, ale zásadní adaptací pro život v drsném severském klimatu, kde slouží jako izolace proti extrémnímu chladu. Dalším bezpečným poznávacím znakem je světlý ocas s tmavými pásky, z níchž poslední je výrazně silnější.

Loví i ze země

U nás, na zimovišti, ji můžeme pozorovat především v otevřené krajině, jak sedí na drobných vyvýšeninách, nebo za třepotavého letu skenuje terén. Můžeme ji často vidět lovit ze země. Narozdíl od u nás celoročně žijící káně lesní, kterou uvidíte sedět spíše na stromech či sloupech nebo plachtit. Káni rousnou takto uvidíte při lovu vyjímečně. Je to dáno tím, že hnízdiště káně rousné leží daleko za polárním kruhem, většinou v bezlesé tundře a tajze a je tomu přizpůsobena. K efektivnímu třepotavému letu jí pomáhají i, oporti podobně veliké káni lesní, delší křídla.

Čím víc lumíků a hrabošů ve skandinávii, tím méně kání rousných u nás

Množství kání rousných, které k nám přilétají, přímo souvisí s populačními cykly lumíků a hrabošů na jejich severských hnízdištích. Právě tito hraboši jsou její hlavní potravou. V letech, kdy je lumíků málo, se káně vydávají na delší cestu a ve větším počtu hledají potravu v jižnějších oblastech [Pasanen & Sulkava, 1971].

Až sedm mláďat v jedné snůžce

Na množství kořisti samozřejmě závisí i úspěšnost hnízdění. Při vysoké hustotě hlodavců dokáže vyvést i velmi početná hnízda, která čítají až 7 mláďat. Zvláštní studie zaměřená na mladé ptáky také dokonce naznačuje, že mladá káně rousná si vybírá svá budoucí hnízdiště již během průzkumných letů v předchozí sezóně, což jí umožňuje zahájit hnízdění v Arktidě ihned po příletu bez časově náročného jarního průzkumu [Shklyaruk et al., 2022].

Od Norska po Tajmyr na Sibiři

Moravský ornitologický spolek (MOS) a další organizace v posledních letech aktivně sledují káně rousné, které k nám zalétávají, pomocí GPS telemetrie (vysílaček). Tento výzkum přináší zajímavé a cenné informace. Bylo zjištěno, že k nám přilétají jedinci z opravdu širokého areálu, od západního pobřeží Norska až po poloostrov Tajmyr v severní Asii (Sibiř). Někteří jedinci se na svá zimoviště vrací opakovaně. Krom těchto zásadních informací telemetrie také ukázala opravdu velikou rychlost migrace a jak její směr ovlivňuje počasí a dostupnost potravy.

Zdroje:
• Pasanen, S. a Sulkava, S. (1971). On the nutritional basis of the Rough-legged Buzzard (Buteo lagopus) population dynamics. Aquilo Ser. Zool. • Wuczyński, A. (2003). Rough-legged Buzzard Buteo lagopus wintering in central eastern Poland: Population structure by age and sex, and the effect of weather conditions. Ornis Fennica. Dostupné zde

• Wuczyński, A. (2023). Hunting Site Behaviour of Sympatric Common Buzzard Buteo buteo and Rough-Legged Buzzard Buteo lagopus on Their Wintering Grounds. PMC – PubMed Central. Dostupné zde

• Shklyaruk, A. V., et al. (2022). Arctic Migratory Raptor Selects Nesting Area During the Previous Breeding Season. Frontiers in Ecology and Evolution. Dostupné zde

• SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.

• HUDEC, Karel; ŠŤASTNÝ, Karel, a kol. Fauna ČR Ptáci 2/I. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-0382-7.

• Inaturalist