Koně jako přirození hasiči lesních požárů

Kůň hasící požár.
obrázek vytvořen pomocí AI Gemini.

Španělské horko a přírodní strážci

Příkladem může být Španělsko, kde se na některá území, jako je například Dehesa de Solanillos, vracejí divocí koně. Tato oblast trpěla v roce 2005 ničivým požárem, ale nyní se díky koním mění k nepoznání.

Jak to dělají? Princip je jednoduchý

Koně, stejně jako další velcí býložravci, spásají vysokou a suchou trávu . Právě ta přitom funguje jako dokonalé palivo pro rychlé šíření požárů. Koně si pochutnávají i na druzích trav, kterým se vyhýbají jiná zvířata, a tím efektivně snižují množství hořlavého materiálu.

Jejich aktivita však jde dál. Neustálým pohybem a pastvou vytvářejí v krajině mozaiku různorodých ploch. Vznikají tak místa s krátkou trávou, ale i malé holé plošky, které fungují jako přirozené protipožární pásy. Pokud požár vypukne, koněm „upravená“ krajina ho dokáže výrazně zpomalit, nebo dokonce zastavit, což dává hasičům drahocenný čas na efektivní zásah.

Koně jako krajináři

Tato myšlenka není jen španělským unikátem. Výzkum ukazuje, že rozsáhlá pastva divokých či polodivokých kopytníků, jako jsou koně, zubři nebo divocí pratuři, může výrazně snížit riziko lesních požárů, zejména v oblastech, které trpí opouštěním a zarůstáním dříve obhospodařované půdy.

Přínos divokých koní v krajině:

• Redukce biomasy: Spásáním odstraňují nahromaděnou hořlavou biomasu.
• Vytváření mozaiky: Koně svým přirozeným pohybem mění krajinu z jednolitého „pole“ plné paliva pro oheň na rozmanitou mozaiku, kde se oheň šíří pomaleji.
• Obohacování půdy: Trus býložravců vrací do půdy živiny a uhlík, což podporuje růst nových, méně hořlavých rostlin.

Česká stopa: Mají naši koně Převalského šanci?

Otázka zní, zda by se podobná ochrana dala použít i v Česku, které má s chovem koní Převalského bohaté zkušenosti. Pražská ZOO se dlouhodobě zasazuje o návrat těchto koní do jejich původní domoviny v Mongolsku, ale i u nás se objevují projekty, které využívají pastvu divokých koní pro údržbu krajiny. Příkladem jsou rezervace v Milovicích, na Dívčích hradech v Praze nebo na Josefovských loukách, kde koně pomáhají spásat invazivní a agresivní druhy trav.

Koně Převalského ve Zlaté stepi v Kazachstánu
Foto: ZOOPraha

Ačkoli je hlavní funkcí těchto projektů ochrana biodiverzity a podpora ohrožených druhů, vedlejší efekt v podobě redukce hořlavé biomasy je nezanedbatelný. Je to jasný důkaz toho, že i v české krajině, ačkoliv je výrazně hustěji osídlená a obhospodařovaná, mohou mít velcí býložravci pozitivní vliv na prevenci požárů. Zatímco do Česka se primárně vracejí exmoorští koně a pratuři, zkušenosti s Převalského koňmi ukazují, že máme dostatečné know-how pro správu velkých zvířat v přírodních či polopřírodních podmínkách.

Tento přístup tak nabízí zajímavou, nákladově efektivní a hlavně přírodě blízkou metodu, jak se bránit jedné z největších hrozeb dnešní doby. Hasiči i nadále zůstanou nepostradatelní, ale možná jim divoká kopyta v budoucnu jejich práci alespoň trochu usnadní.

Zdroje: Mongabay, iDiv, Ekolist, ZOO Praha