Lichořeřišnice – nejen antibiotika na talíři

Lichořeřišnici si užíváme až v létě, na jaře by nám moc parády neudělala, jelikož je velmi citlivá na mrazy a dostatek světla. V příhodných podmínkách je však úžasnou půdokryvnou rostlinou, a dokáže vytvořit i celé koberce nádherných květů. Určitě tedy stojí za to si ji vysadit do zahrádky nebo jen tak za okno, byť by to mělo být jen pro okrasný účel. Ani v léčebných schopnostech si však nezadá, a o tom si teď povíme víc.

Lichořeřišnice obsahuje vysoké množství vitaminu C, silic, také minerály, jako železo nebo draslík a specifické palčivé látky.

Díky nim má lichořeřišnice silné antibiotické a dezinfekční účinky. Hubí téměř všechny druhy stafylokoků, streptokoků, E.Coli a poradí si i se salmonelou. Díky tomu je využívána především při léčbě zánětů močových cest, ale také horních cest dýchacích, kožních zánětech nebo gynekologických potížích. Pomáhá také při léčbě boreliózy a posiluje účinek klasických léků, včetně antibiotik.

Při potížích s močovými cestami

oceníme lichořeřišnici především v oblasti zánětů ledvin a močového měchýře, kdy uleví při akutním i chronickém zánětu. Tlumí nepříjemné pocity se zánětem spojené, jako je pálení či řezání při močení nebo častá potřeba na toaletu. Tiší také bolesti v oblasti zánětu, které zvláště v případě močových cest mohou být velmi silné.

Také v gynekologii bývá vítaným pomocníkem,

neboť ulevuje od zánětů pohlavních orgánů a pomáhá jim předcházet. Její výhodou je, že se může bezpečně užívat i v těhotenství a po porodu, a tak je vítanou prevencí například poporodního zánětu dělohy nebo těhotenských infekcí. Pomáhá především při zánětech bakteriálního původu, ulevuje také od kvasinkové infekce. Uleví při zánětech vaječníků a harmonizuje menstruační cyklus.

Při potížích s dýchacími cestami

pomáhá opět především při zánětech horních cest dýchacích a zápalu plic. Vítaným pomocníkem je především při chronických zánětech plic nebo například chlamydiové infekci. Ulevuje také při bolesti v krku a rýmě, především té způsobené dlouhým pobytem v místnosti s klimatizací. Příznivě působí také při angíně.

V kosmetice je vítaným prostředkem

při hojení nejrůznějších drobných zánětů pokožky, ať už je to podráždění sluncem nebo akné. Omezuje rozšiřování a tvorbu akné, též oparů nebo lišejů. Při poranění pomáhá předcházet infekci a slouží jako místní dezinfekce, případně hubí patogeny v ráně. Působí také proti lupům, podporuje růst vlasů. Brání také vypadávání vlasů a posiluje vlasové kořínky, takže jsou vlasy pevnější a silnější. V neposlední řadě pomáhá také proti kožním a nehtovým plísním.

To však není všechno.

Lichořeřišnice pomáhá také při infekčních průjmech, kdy pomáhá dezinfikovat trávicí trakt od nežádoucích mikroorganismů a upravuje střevní mikrobiom. Pomáhá také při onemocnění a zánětech prostaty, posiluje imunitu a ulevuje od migrény a bolestí hlavy. Lidé s namáhavou prací nebo sportovci zase ocení její schopnost tišit bolesti svalů a celkově posílit po namáhavém výkonu.

Z lichořeřišnice sbíráme především květy a listy.

Nejvíce účinných látek má nať před rozkvětem, ale sběr zelených částí je možný po celou dobu vegetace do prvních mrazů, které rostlinu obvykle spálí a je již nepoživatelná. Květy sbíráme v plném květu a plody po dozrání v období srpna-září. Sbírat můžeme také semena, poupata, plody a šťávu – ovšem pouze listy a květy konzumujeme syrové.

Semena je nutné dosušit a zbavit slupek, pokud se chystáme pro výsev pro příští rok, je nutné je uchovat přes zimu v suchu a temnu, i když v teplejších oblastech je možný i samovýsev lichořeřišnice.

Jelikož je lichořeřišnice hodně silná, užíváme jí malé množství.

Obvykle postačí pár lístků nebo květů jako zpestření například letního salátu. Maximálně pak užíváme asi 15 g najednou (množství zhruba jedné polévkové lžíce) a 30 g za celý den. Květy obvykle pálí méně než listy. Vylučuje se plícemi a ledvinami, a proto ve větším množství může podráždit právě ledviny, někdy také trávicí soustavu.

Kromě syrového stavu se obvykle užívá také ve formě tinktury. Ta má obvykle své dané dávkování podle váhy, nicméně v akutním případě je možné podávat 15-20 kapek každé dvě hodiny po celý první den, a poté se vrátit k původnímu dávkování. Účinek lichořeřišnice je tak silnější a nástup účinků rychlejší. V močových cestách při běžném dávkování začíná působit asi po dvou hodinách s maximem po 8-9 hodinách po aplikaci.

Lichořeřišnice se příliš nehodí do čajových směsí,

lepší je její užívání samostatně. V případě dětí se nedoporučuje užívat u dětí mladších šesti let, jelikož může být pro ně příliš silná, a některé dětí nesnesou její palčivou chuť. To samé platí v případě kojení, kdy palčivé látky přecházejí do mateřského mléka, a kojené dítě tak může mléko odmítat.

Na závěr si ještě povíme, jak si i vy doma můžete připravit tinkturu

Budeme potřebovat asi 100 g semen (případně čtyři hrsti lístků a květů) na 0,5 litru silného alkoholu (nejlépe vodky nebo slivovice). Semena pokrájíme nebo rozmixujeme na drobno, napěchujeme do sklenice a zalijeme alkoholem tak, aby všechny části byly ponořené. Poté ji necháme3-6 týdnů stát na teplém a suchém místě, ne však na přímém slunci. Sklenici každý druhý den protřepeme, aby se alkohol dostal do všech částí plodů a vstřebal tak co nejvíce účinných látek. Po uplynutí doby směs přecedíme do čisté nádoby a semena ještě vymačkáme. Tinkturu následně skladujeme v tmavé skleničce při pokojové teplotě. Před samotným užitím je vhodné tinkturu promísit. Pokud není stanoveno jinak, užívá se obvykle 3x denně 1 čajová lžička nebo 20 kapek, maximálně však po dobu dvou týdnů nebo do odeznění potíží. Užívá se vždy asi půl hodiny před jídlem nebo hodinu poté, aby bylo dosaženo maximálního účinku tinktury.

Ať i vám přinese lichořeřišnice krásnou letničku nebo pomoc při zdravotních obtížích či jen zajímavé zpestření letních pokrmů.

Zdroje:
Bylinky Revue, 2019-2025. Praha. ISSN 1804-3135

HOLZÄPFELOVÁ, Blanka, Bc., 2022. Rostlinná léčba bez rizik. Nakladatelství Dvojka. ISBN 978-80-908601-0-0

THOMAS, Alena, 2018. Děláme si to doma sami 3: herbář receptů pro domácí lékárnu, kosmetický salón i špajz. V Brně: Jota. Populárně naučná. ISBN 978-80-7565-341-3.

Jurca T, Baldea I, Filip GA, Olteanu D, Clichici S, Pallag A, Vicas L, Marian E, Micle O, Muresan M. The effect of Tropaeolum majus L. on bacterial infections and in vitro efficacy on apoptosis and DNA lesions in hyperosmotic stress. J Physiol Pharmacol. 2018 Jun;69(3). doi: 10.26402/jpp.2018.3.06. Epub 2018 Sep 28. PMID: 30279303.

Tran HT, Márton MR, Herz C, Maul R, Baldermann S, Schreiner M, Lamy E. Nasturtium (Indian cress, Tropaeolum majus nanum) dually blocks the COX and LOX pathway in primary human immune cells. Phytomedicine. 2016 Jun 1;23(6):611-20. doi: 10.1016/j.phymed.2016.02.025. Epub 2016 Mar 18. PMID: 27161402.