Lidé začali ovlivňovat evoluci zvířat později, než si možná myslíte, prozradily kosti

V průběhu posledních tísíců let domácí i divoká zvířata žila po boku člověka ovlivňována především kliamatickými podmínkami.

Přesně tohle naznačuje největší studie tohoto druhu, nejen co se týče počtu vzorků, ale i časového rozpětí, která byla kdy provedena. Skupina vědců z řad archeologů, paleoklimatologů, biologů a klimatických modlářů z francouzské CNRS provedla výzkum na 311 archeologických nalezištích ve Francii, kde provedla analýzu 225 780 tisíc kostí různých zvířat od jelenů, zajíců a lišek až po domácí kozy, prasata či ovce. Tato měření porovnali s klimatickými modely, které jim ukázaly závislost velikosti zvířat na klimatu.

Historické souvislosti

Samozřejmě vliv na zvířata obecně měl rozvoj zemědělství, kdy člověk otevřel bezlesý prostor nejen domestikovaným, ale i divokým zvířatům, kterým se zde dařilo. Tím pádem rostla do větších velikostí.

Naopak v klimaticky chladnějším období Římské říše a s ní souvisejícího intenzivního zemědělství a degradace půdy, se zvířata začala zmenšovat. Zásadní ovšem bylo, že vliv byl stále velmi podobný jak u domácích tak divokých zvířat.

Zlom nastal zejména ve středověku

Změny u domácích a divokých zvířat se podstatě shodovaly až zhruba do začátku druhého tisíciletí našeho letopočtu. Od té doby se postupně začaly ukazovat rozdíly. Zlom pak nastal v ranném středověku. Domácí zvířata vlivem výběru a šlechtění začala rychleji růst, kdežto divoká zvířata se v důsledku zmenšujícího se prostoru, zvýšeného lovu, fragmentace krajiny a dalšího tlaku od člověka, začala zmenšovat.

Proč řešili velikost těla?

„Velikost těla je citlivým ukazatelem systémových změn, který odhaluje jak odolnost, tak zranitelnost v rámci vyvíjejících se vztahů mezi člověkem, zvířetem a prostředím.“

Zásadní poznatek této studie

je tedy o tom, že člověk svůj vliv jako hnací motor evoluce ostatních druhů významně zesílil až v posledních stovkách let. Data z této velmi rozsáhlé studie publikované v PNAS nám velmi dobře ukazují jak zvířata v průběhu staletí reagovala na různé vlivy, ať už jde o klima, prostředí nebo člověka, což nám může velmi dobře pomoci ve správném nastavení ochrany biodiverzity do budoucna.

Krom toho ukazuje, jak důležitá je v současné vědě interdisciplinární vědecká spolupráce.