Nad dopisem Macinky Grolichovi. „CHKO Soutok není nutná“

Soutok Dyje a Moravy
Autor: Radomír Dohnal

„Ochrana území je dostatečná“

Zásadní věc, kterou pan Macinka zmiňuje je, že už nyní je ochrana tohoto území dostatečná. Ramsarská úmluva
Správně říká, že území je chráněno, mimo jiné, Ramsarskou úmluvou. Tato úmluva, která se zaměřuje na mezinárodní význam mokřadů, je ale primárně závazkem k budoucí ochraně a rozumnému využívání ("wise use"), není tedy garancí současné územní ochrany. Seznam Ramsarských lokalit je primárně prestižní nominací, ale sama o sobě nezajišťuje přímou a právně závaznou územní ochranu na úrovni, jakou poskytuje CHKO s vlastním plánem péče a omezeními pro hospodaření. Pouhé zařazení na seznam tedy neznamená, že je místo již dostatečně chráněno před všemi potenciálními hrozbami.

Rozdíl mezi CHKO a Natura 2000
Dál Macinka uvádí, že cíle ochrany lze účinně dosáhnout prostřednictvím stávajících nástrojů Natura 2000. Mezi CHKO a Natura2000 je ale zásadní rozdíl: • Natura 2000 chrání konkrétní evropsky významné druhy a typy stanovišť, a ochrana se zaměřuje primárně na ně. Neposkytuje komplexní ochranu celého krajinného celku, která je prokazatelně účinnější než malá území, kulturních hodnot nebo rekreačního potenciálu celého rozsáhlého území. • CHKO (Chráněná krajinná oblast) zajišťuje komplexní ochranu celé krajiny včetně jejího rázu, estetické hodnoty, vodního režimu a rozumného využívání přírodních zdrojů. Má širší nástroje pro regulaci činností (např. stavební uzávěra, pravidla pro kácení atd.). Je to tedy vyšší a širší stupeň územní ochrany.

Lesní hospodářské plány a dlouhodobá udržitelnost
Macinka poukazuje také na to, že Lesy České republiky, s.p. hospodaří na základě lesních hospodářských plánů schválených orgány ochrany přírody. Je nutné připomenout, že tyto plány se schvalují pouze na deset let. Po uplynutí této doby neexistuje žádná trvalá záruka, že bude zachován stejný rozsah ochranných opatření. V případě změny politické situace, vlastnické struktury nebo priorit v lesnickém hospodaření by mohlo dojít k radikální změně plánů, a lesy by mohly být vytěženy způsobem, který by zásadně poškodil unikátní ekosystém Soutoku. CHKO naopak zavádí trvalý rámec pro ochranu krajinného rázu a přírodních hodnot.

§ 39 a § 45c zákona č. 114/1992 Sb.

Macinka ve svém dopise zmiňuje § 39 a § 45c zákona č. 114/1992 Sb. a říká, že ochrana evropsky významných lokalit má být přednostně zajišťována smluvně ve spolupráci s vlastníky. § 45c odst. 4 ZOPK – Zákona o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. Však dává orgánu ochrany přírody možnost zajistit ochranu evropsky významných lokalit (EVL Soutok–Podluží a EVL Niva Dyje) buď smluvními nástroji dle § 39, nebo vyhlášením zvláště chráněného území (např. CHKO), pokud je to nutné k zajištění příznivého stavu předmětu ochrany, což v tomto případě je. Úřady se vydaly cestou CHKO a mají k tomu zásadní důvody:

• Roztříštěnost Vlastnických Vztahů: Na území Soutoku se nachází velké množství vlastníků pozemků. Uzavření stovek či tisíců individuálních smluv podle § 39, které by měly zajistit shodnou úroveň komplexní ochrany jako CHKO, by bylo logisticky extrémně náročné, ne-li nemožné.

• Nemožnost Komplexní Ochrany: Smlouvy by zajistily ochranu pouze vůči smluvním stranám (vlastníkům a nájemcům), ale nedokázaly by regulovat obecné záležitosti krajinného rázu a činnosti všech ostatních osob (např. omezení vjezdu motorových vozidel veřejnosti, které platí pro CHKO).

• Pružnost Reakce: Smlouvy jsou dlouhodobé a hůře by reagovaly na potřebu změny managementových opatření v čase, zatímco Plán péče o CHKO je pružnější nástroj pro operativní ochranu.

Nejvyšší správní soud ve svých rozsudcích potvrdil, že smluvní ochrana nebyla v případě Soutoku shledána uskutečnitelnou z důvodů majetkových poměrů a nemožnosti zajistit potřebnou komplexní ochranu. Soud tak fakticky podpořil závěr MŽP, že v dané situaci bylo nutné přistoupit k vyšší formě ochrany. Městský soud v Praze řešil celkem 26 žalob týkajících se CHKO Soutok. Většina už je vyřešena zamítnutím. Teď v listopadu bude CHKO Soutok řešit na popud hnutí Ano i Ústavní soud.

Veřejná podpora a Ekonomický přínos

Macinka zmiňuje nutnost respektu k místním lidem. V této souvislosti stojí za zmínku aktuální čísla z petiční akce, která ukazují skutečný zájem veřejnosti:

• Petici za vyhlášení CHKO Soutok podepsalo přes 28 000 lidí (ke dni vyhlášení CHKO).
• Petici PROTI vyhlášení CHKO Soutok podepsalo zhruba 3 000 lidí (k témuž datu).

Tato disproporce jasně ukazuje, že celostátní podpora pro vyhlášení CHKO je drtivá, a zájem o zachování této krajiny je mimořádně silný.

Ohledně ekonomických přínosů by neměla být opomenuta Ekonomická studie Univerzity Karlovy, která se zabývala ekonomickými dopady CHKO. Tato studie dokládá, že okolí CHKO bude mít z nové ochrany ekonomický prospěch, zejména skrze rozvoj udržitelného cestovního ruchu (cykloturistiky, agroturistiky) a posílení regionální identity, což v dlouhodobém horizontu generuje vyšší a stabilnější příjmy než jednorázové hospodářské zásahy.

Podpora Motoristů sobě místním podnikatelem

Rozumím obavám, že CHKO může komplikovat některé podnikatelské aktivity. Jako například ty podnikatele Františka Fabičovice, který má pozemky v CHKO. Tento podnikatel nemalou částkou podpořil Macinkovo hnutí Motoristé sobě. Je proto na snadě si myslet, že se za toto budou chtít Motoristé Fabičovicovi revanžovat a právě proto se pokusí CHKO Soutok zrušit. Veřejný zájem na ochraně unikátní přírodní památky mezinárodního významu by měl převážit nad zájmy jednotlivců. Ochrana přírody ze své podstaty vyžaduje určitá omezení, která jsou kompenzována celospolečenským a dlouhodobým environmentálním i ekonomickým přínosem. To bohužel pan Macinka zatím úplně nepochopil.

Dokumenty:
Dopis Jana Grolicha
Odpověď Petra Macinky
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulaceRIA
Ekonomická studie k vyhlášení CHKO Soutok od Centra pro otázky životního prostředí UK.