Pozor na extrémní jedy proti hrabošům v polích

Zemědělci dostali povolení k použití extrémně jedovatých rodenticidů typu Stutox. Není to však o tom, že jej zemědělci mohou vysypat na pole, jak se jim zlíbí. Má to samozřejmě své podmínky, ale také rizika pro nás. Především tedy pro naše psy pohybující se v blízkosti polí ošetřených těmito látkami.

Rodenticidy typu Stutox a mechanizmus udušení

Co přesně se v těle zvířete děje, když sežere Stutox? Stutox II funguje na principu chemické reakce. Fosfid zinečnatý, účinná látka těchto přípravků, se po pozření v žaludku smísí s kyselinou chlorovodíkovou. Výsledkem je uvolnění fosfanu, extrémně toxického plynu, který se okamžitě vstřebává do krevního oběhu. Zvíře neumírá na otravu v klasickém slova smyslu, ale de facto na vnitřní udušení, protože plyn zablokuje přenos kyslíku na buněčné úrovni a ochromí dýchací centrum.

Mrtvý hraboš je toxický i několik hodin

Riziko se však neomezuje jen na moment pozření granule. I když fosfan z těla vyprchává, proces rozkladu látky trvá několik hodin až dní v závislosti na vlhkosti. Pokud dravý pták, například sýček nebo káně, uloví hraboše, který právě pozřel návnadu, dochází k sekundární otravě. Dravci jsou na fosfany extrémně citliví. Smrt jednoho sýčka v regionu, kde se jich vyskytují poslední desítky párů, je pro biodiverzitu nenahraditelnou ztrátou, která paradoxně zemědělci dlouhodobě uškodí. Mrtvá sova už žádného hraboše neuloví.

Riziko pro psy

Stejným rizikem jako u dravců je sekundární otrava i pro vaše psy. Proto buďte obezřetní při vycházkách kolem polí. Ovšem, jak se dozvíte níže, riziko nebude takové jako v minulosti. Zemědělec musí splnit několik podmínek, aby mohl tyto látky použít.

Rejsek není hraboš

Když se řekne „hubení hlodavců“, většina z nás si představí myš nebo hraboše. V norách a mezi stébly obilí se však pohybuje i tvor, který vypadá podobně, ale jeho role je opačná. Rejsek obecný není hlodavec, nýbrž hmyzožravec. Ten nezlikviduje obilí, ale za den spotřebuje množství hmyzu, larev a slimáků odpovídající jeho vlastní váze. To už je veliká pomoc v obraně proti škůdcům.

Tragédií chemického boje je, že rejsek, ač primárně neloví zrní, často doplatí na zvědavost nebo kontaminaci prostředí. Jakmile se v krajině objeví fosfid zinečnatý, účinná látka Stutoxu, rejskové a další drobní hmyzožravci se stávají prvními vedlejšími oběťmi. Přicházíme tak o armádu, která by nám v létě pomáhala bojovat se škodlivým hmyzem. Porozumění rozdílu mezi hlodavcem, který ničí kořeny, a rejskem, který čistí pole od hmyzu, je prvním krokem k moudrému hospodaření.

Snižující se legislativní podpora opatření podporujících dravce

Jedna rodina poštolky obecné nebo kalouse ušatého dokáže během hnízdní sezóny zlikvidovat stovky, někdy až tisíce hrabošů. Aby však tito lovci mohli pracovat pro naše pole, potřebují k tomu infrastrukturu. V širých lánech bez jediného stromu nemají dravci odkud lovit. Právě zde nastupuje role takzvaných berliček – jednoduchých dřevěných tyčí ve tvaru písmene T, které dravcům slouží jako vyhlídková věž. To samo o sobě ale nestačí. Dravci se také musí mít kde schovat a hnízdit. Proto je důležitá i podpora takzvaných neprodukčních ploch.

Podpora přirozených nepřátel je sice pevnou součástí dotační politiky státu. V rámci Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023–2027 a navazujících dotačních výzev pro rok 2026 jsou tyto aktivity přímo podporovány. Na druhou stranu byly ale výrazně uvolněny podmínky pro podporu „neprodukčních ploch“, tedy míst, kde dravci hnízdí a odpočívají.

Problém je ve výrazných změnách standardu DZES 8 (v EU známý jako GAEC 8). Ten je jedním ze standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, který se zaměřuje na zachování biodiverzity a krajinných prvků v zemědělské krajině. Původně v něm byla povinnost vyčlenit minimálně 4 % orné půdy na neprodukční plochy (např. úhor, krajinné prvky). To bylo zrušeno. Povinnost platila jen v případě, že zemědělec žádá o takzvané ekoplatby.

Nyní mohou zemědělci splnit standard DZES 8 i tím, že na plochách, které měly být ladem, pěstují plodiny vázající dusík (hrách, jetel) nebo meziplodiny, ale bez použití POR (přípravků na ochranu rostlin). Je tedy více než pravděpodobné, že neprodukční plochy v pravém slova smyslu budou mizet. Tedy místo aby se v mezidobí mezi gradacemi populace hraboše podporovala opatření, která by pomohla minimalizovat škody a použití rodenticidů typu Stutox, bude se dít opak.

Jak se posunula legislativa od minulé gradace populace hrabošů?

Změnou zpět bylo rozvolnění DZES 8. Pozitivně se však posunula legislativa týkající se použití rodenticidů typu Stutox jako takových. Podle Zákona o rostlinolékařské péči musí nyní každý hospodář nejprve prokázat, že vyčerpal všechny dostupné nechemické cesty. V minulosti to bylo doporučováno, ale nevyžadováno. Tento systém se nazývá Integrovaná ochrana rostlin a v praxi znamená, že před nasazením jedu musí mít zemědělec v provozním deníku doloženo, že udělal maximum v těchto oblastech:

Agrotechnika: Provedení hluboké orby po sklizni předchozí plodiny, která mechanicky ničí nory a hnízda.

Podpora přirozených nepřátel: Instalace berliček pro dravce (standardně alespoň 1 ks na hektar) či vyvěšení budek pro sovy nebo poštolky v okolí pozemku. Právě tuhle část zemědělci nejvíce zanedbávají a potom se strašně diví, že se jim opět přemnožili hraboši a likvidují jim úrodu.

Monitoring: Pravidelné sčítání aktivních nor (východů z nor), využití družicových dat a online map k predikci šíření populace.

Střídání plodin: Úprava osevního postupu tak, aby na sebe nenavazovaly plodiny, které hrabošům nejvíce chutnají.

Teprve když tato opatření selžou, stává se chemie legální možností. I tehdy ale platí přísná hierarchie. Přednost má vkládání do nor, a až při extrémní kalamitě, při doloženém překročení pětinásobku prahu škodlivosti, může ÚKZÚZ povolit plošný rozhoz. V současné době to vypadá, že se tak stane na Jižní Moravě, Kolínsku, Nymbursku, Přerovsku a Prostějovsku, což samozřejmě správně kritizují ochranáři.

Posunuly se též možnosti v kontrole dodržování daných pravidel. Zemědělci musí hlásit použití těchto látek tři dny předem. Inspekce má díky digitálnímu hlášení online mapu plánovaných zásahů a lepší možnosti kontrol.

Určitý posun je tedy vidět především v tom, že zemědělci se musí naučit s těmito cykly počítat a neřešit až pohromu. Ovšem stále je to málo z hlediska biodiverzity a přirozené ochrany plodin.

Zdroje:
Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči: Aktuální znění (pro rok 2026) obsahuje přísnější definici sankcí za nedodržení Integrované ochrany rostlin.

Nařízení vlády o provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření (AEKO): Definuje podmínky pro biopásy a ochranu sýčků.

Standardy DZES (Dobrého zemědělského a environmentálního stavu): Konkrétně DZES 8 (neprodukční plochy) a DZES 4 (ochranné pásy u vod), které tvoří bariéry proti šíření rodenticidů v krajině.

Opatření obecné povahy ÚKZÚZ: Toto je ten nejdůležitější „sezonní“ dokument, který v dubnu 2026 povolil omezené použití Stutoxu II za výše uvedených podmínek.