Proč mě letos netěší bledule

autor: Lenka Kadlíková
Bledulky a sněženky patří k mým nejoblíbenějším rostlinám. Letos mě ale pohled na ně tolik netěší. I u nás těsně pod Krkonošemi, už delší dobu plně kvetou. Mnohde je to i o měsíc dřív než obvykle. Příroda zareagovala na velmi teplý únor a začala se nezvykle brzy probouzet, což může být problém.


Extrémě teplý únor odpovídající konci března

Průměrná teplota byla v v ČR v únoru 5,7oC. Což je o 6, 1 oC vyšší, než je normál z let 1991 – 2020. Byla dokonce o 2 stupně vyšší než nejvyšší průměrná teplota mezi lety 1960 – 2020. Takto vysoká odchylka od normálu zatím nebyla zaznamenána žádný měsíc od roku 1961. Letošní únor by se mohl zařadit jako pátý nejteplejší březen Není tedy divu, že sníh byl podstatě jen na vrcholcích hor a nadnormální množství srážek spadlo v dešti.

Důvodem je teplé moře

Podle Aleše Fardy vedoucího oddělení klimatických služeb ústavu výzkumu globální změny Akademie věd je aktuální teplota vody v rovníkových oblastech na úrovni června. Díky vyšší teplotě se z moří odpařuje do atmosféry více vody, která pak padá zpět na zemský povrch v podobě nadprůměrného množství srážek.

V Jizerkách je vody jako v květnu

Na první pohled by se mohlo zdát, že srážkově, teda hlavně dešťově nadprůměrné zimě je v krajině hodně vody. Což je po suchých letech dobře. Nicméně minimálně právě ve zmíněných Jizerkách by ta zásoba měla být ještě ve sněhu. Takovéto množství vody tam bývá v normálních letech v květnu. Zmiňuje v jednom ze svých komentářů na Facebooku klimatolog Jakub Hruška.

Normálně by tato voda měla být ve sněhu, který je zásobárnou vody pro rostliny ,které jí na jaře potřebují. Pokud je zásoba vody v tekuté formě mnohem rychleji odteče a zásoby se vyčerpají. Hrozí tedy dříve sucho. Proto je teď velmi důležité udělat vše proto aby voda v krajině zůstala.

Pozitivní je na tom ale to, že díky nepromrzlé půdě se voda dostala do spodnějších vrstev a doplnila dlouhodobě nízký stav podzemních vod. Nejen v Jizerkách, ale v celé ČR. Podle projektu Intersucho je stav podzemních vod na nevyšší úrovni od roku 2015

Riziko jarních mrazíků

Například meruňky začínají kvést o 2 – 3 týdny než loni. Ovocnáři, a nejen ti, se teď modlí aby nepřišly delší jarní mrazíky, které by zlikvidovaly úrodu. Například v Hustopečích už kvetou mandloně. Delší mráz může poškodit i ozimé obiloviny, které také uspíšily svůj vývoj a mráz může přijít i ve chvíli, kdy už budou mít klasy.

Pylová sezóna začala už na začátku února

Už jsem se tu na webu zmiňovala o abnormálně brzkém začátku pylové sezóny. Lísky vykvetly už začátkem února. Aktuálně už jsou v plném proudu olše, topoly, tisy a vrby.

Včely

Podle Miloslava Peroutky, bývalého tajemníka a člena českého svazu včelařů, letošní zima pro včely znamená brzké probuzení a plodování, tím pádem vyšší spotřebu energie. Rizikové to může být pokud ještě nastanou dlohodobější jarní mrazíky. Zimní generace včel se vyčerpají a mladé ještě nestihnou dorůst. Velkým problémem mohou být roztoči, kteří mají díky oteplení a dřívějšímu vývoji plodu vyšší šance se namnožit. Nahrává to i virům. Výhodou je to, že už teď se včely zbavují nestrávených zbytků.


Lesy

Výhodou teplé zimy je pro lesníky to, že jsou mnohem dříve schopni najít škůdci napadené stromy. Vlivem teplého počasí totiž začínají být aktivní. Problém ovšem nastane v podmáčených lokalitách, které by jinak byly zamrzlé. Špatně se tam dostává s technikou. Podle lesního správce Martina Zavrtálka není pro kůrovce zas takový rozdíl mezi tužší zimou s mrazy a současnou teplou zimou. Na tuhé zimy jsou v našich zeměpisných šířkách adaptovaní. Nyní to však mají jednodušší.

Problém v lese může nastat, pokud bude následovat delší suché období a vyčerpají se zásoby vody, protože se velmi brzy nastartovalo vegetační období. Za normálních okolností by vegetační období, čili období kdy má les mnohem větší spotřebu vody nastalo později a les by čerpal z tajícího sněhu.

Příroda i člověk jako její součást se měnícímu klimatu musí přizpůsobit. Méně odolné druhy vymřou, nebo se přesunou do lepších klimatických podmínek. Takovéto změny probíhají na naší planetě od nepaměti, nicméně aktuálně ta změna probíhá ne desetitisíce tisíce let, ale, prokazatelně díky člověku, jsou to pouhé maximálně stovky let. To je ten zásadní problém. Za takto krátkou dobu se například strom jako druh opravdu přestěhovat do příhodnějších podmínek nestihne.

Zdroje: CHMÚ
Česká televize
Intersucho.cz



témata článku:
autor:
datum vydání:
8. března 2024


Diskuze k článku „Proč mě letos netěší bledule“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!