Překvapení pro vědce: Ptáci plní „věčných chemikálií“ prospívají bez rozdílů

Vlaštovka stromová
autor: Paul Danese
licence: CC BY-SA 4.0

Vlaštovka v kontaminovaném "ráji"

Vědci se zaměřili na vlaštovku stromovou v různých oblastech Spojených států, včetně míst v blízkosti vojenských základen a průmyslových lokalit, kde se tyto chemikálie hojně používaly. Měření ukázala, že populace vlaštovek žijící v silně znečištěných oblastech nashromáždily ve svých tělech extrémně vysoké koncentrace PFAS, per- a polyfluoroalkylových látek, známých pod přezdívkou „věčné chemikálie“. Tyto syntetické sloučeniny, používané desítky let například v hasicích pěnách, nepřilnavém nádobí či voděodolném textilu, už dnes najdeme doslova všude – v půdě, vodě, zvířatech i v lidské krvi na každém kontinentu.

Očekávání byla pochmurná. Předpokládalo se, že taková chemická zátěž se projeví na reprodukčním zdraví ptáků, tedy na schopnosti vylíhnout mláďata a vychovat je do dospělosti. K šoku výzkumníků se tak ale nestalo. Navzdory obrovským rozdílům v úrovni kontaminace mezi jednotlivými lokalitami nebyla zjištěna žádná statisticky významná souvislost mezi expozicí PFAS a úspěšností hnízdění. Mláďata se líhla i prospívala, jako by se nic nedělo.

Výzva k opatrnosti a pohled na Česko

Tento objev, publikovaný v časopise Environmental Toxicology and Chemistry, naznačuje, že divoké populace mohou mít překvapivou míru odolnosti vůči těmto perzistentním znečišťujícím látkám, než se dosud předpokládalo na základě laboratorních testů s chovanými zvířaty. Není to sice důvod k tomu, abychom polevili v boji proti znečištění, ale poskytuje to cenné terénní poznatky.

Hrozba PFAS je velmi reálná i v naší krajině. Chemikálie se dostávají do povrchových a pitných vod i v České republice, zejména v blízkosti starých průmyslových zón, chemiček nebo skládek. Problém PFAS je proto i pro naše ekosystémy aktuální.

Podobnou ekologickou niku, jako americká vlaštovka stromová, obsazuje v tuzemsku naše milovaná vlaštovka obecná (Hirundo rustica). I ta je stěhovavá a získává svojí hmyzí potravu ve vzduchu – nad poli, lukami a rybníky. Právě hmyz může být efektivním přenašečem kontaminantů, které v našem prostředí kolují.

Americká studie varuje. I když zvířata na první pohled nejeví známky poškození, neznamená to, že jsou zcela v bezpečí. Je klíčové sledovat a mapovat přítomnost PFAS v českých ekosystémech a chránit naše vlastní ptačí populace před tichou, ale všudypřítomnou chemickou hrozbou. Nečekaná odolnost ptáků je sice povzbudivá, ale nemění nic na faktu, že PFAS do přírody nepatří.

Zdroj:
Envoronmental Toxikology and Chemistry - Tree swallows as indicators of per- and polyfluoroalkyl substance exposure and effects at select Department of Defense sites along the East Coast and at sites with different sources in the Upper Midwest, United States