Rady na prohřátí organismu

autor: Blanka Holzäpfelová
Přestože jaro pomalu klepe na dveře, stále ještě budeme chvíli pociťovat studené zimní počasí. Už naši předkové říkávali „březen, za kamna vlezem“ a „duben, ještě tam budem“. Nenechme se tedy oklamat a ještě chvíli se věnujme prohřátí těla.


Většina z nás si při tématu prohřátí nutně vybaví alkohol

Především vánoční svařáky. Na tomto místě je však třeba zmínit, že alkohol má sice zprvu prohřívací účinky, nicméně ty jsou velmi krátkodobého charakteru a při větším množství nebo dlouhodobé konzumaci mizí, a mají spíš ochlazující účinky. Ne nadarmo tak záchranáři často varují před alkoholovými dýchánky v rámci adrenalinových sněžných pobytů, jelikož konzumace alkoholu může velice rychle přispět k omrzlinám, prochladnutí až smrti jedince, který navíc konzumací alkoholu ztrácí své přirozené zábrany. Co tedy bude lepší volbou?

Dle tradiční čínské medicíny je zima obdobím ledvin a energie chladu. S tím souvisí i náš životní styl v tomto období. Čínský pentagram jej datuje na dobu zhruba od konce listopadu až do konce února, někdy ještě v průběhu března, je to tedy období poměrně dlouhé a náročné.

V tuto dobu není vhodné konzumovat většinu ovoce a zeleniny, saláty, džusy nebo šťávy, jelikož všechny mají ochlazující charakter

Matoucí jsou tak časté rádoby „zimní saláty“, mandarinky a citrusy nejběžněji dostupné právě před Vánoci, či čerstvé okurky, papriky, rajčata a mnohé exotické druhy v období ledna.

Musíme brát v potaz, že všechno čerstvé v tomto období k nám obvykle putovalo z velké dálky a bylo vypěstováno v náročných podmínkách v tropických sklenících, takže zátěž na životní prostředí i výsledná kvalita takového produktu bude při nejmenším zavádějící.

Pro zimní období jsou mnohem vhodnější dlouhodobě uskladnitelné druhy potravin

Jako je dýně, cukety, patizony, brambory, jablka (zimní odrůdy vydrží v dobrých podmínkách i do března), někdy hrušky a kořenová zelenina jako petržel, mrkev nebo pastinák. Většinu potravin je vhodné konzumovat tepelně upravené, tedy nejlépe dušené, pečené nebo vařené.

Skvělý prohřívací účinek má také například pohanka (pozor pro osoby s vysokým tlakem), luštěniny, kroupy, jáhly a obecně obiloviny všeho druhu. A nemějte strach, v létě na čerstvé ovoce a zeleninu zase dojde.

Z bylinek v tomto období je třeba vynechat ty nejvíce ochlazující, typicky jsou to právě ty, které nejvíce kvetou v létě, což nám může sloužit jako nápověda. Nejznámější bývají levandule, máta, měsíček, šalvěj, koriandr, fenykl a heřmánek. Málo známý ochlazující účinek má i často používaná bazalka nebo zelený čaj.

Naopak ty s prohřívacím účinkem bývají často v sušené nebo kořenové podobě. Typicky to bývá většina koření nebo kořeny obecně. Na zimu totiž rostlina ukládá veškerou svou životní sílu právě do oddenků nebo kořene a tak je to mnohdy i jediná část bylin, která je nám v zimním období dostupná, pokud nemáme nasušené zásoby z léta.

Nejznámější bývá pravděpodobně zázvor

Který k nám doputoval z východní Asie. Je to vlastně oddenek rostliny zázvorovníku lékařského nebo také zázvoru pravého. Umí aktivovat tepelné receptory v ústech, takže již při pití pociťujeme teplo, případně jemné pálení v ústech, rychle však vnese pocit tepla i do zbytku těla. Mimoto pomáhá při léčbě nachlazení, chřipek, angín, virových onemocnění, ale i trávicích obtíží, oslabených ledvinách nebo bolestech svalů a proto bývá často vyhledávaným pomocníkem v zimním období.

Pozor by si však měli dát lidé horkokrevného typu, kterým by mohl vnést do těla přílišné teplo, dále pak lidé užívající léky na cholesterol, hemofilii, cukrovku nebo ředící krev, lidé s vysokými horečkami, vysokým tlakem, vředy, záněty žaludku, návaly horka v přechodu, akutními záněty a mnozí další. Kousky zázvoru také není vhodné podávat těhotným, dětem do 12 let nebo přímo na kůži, jelikož dokáže kůži silně popálit.

Další skvělou prohřívací rostlinou je kůra skořicovníku

Mnozí ji známe jako koření do sladkých pokrmů, v asijské kuchyni je však s oblibou přidávána i do slaných jídel. Skořice dokáže prohřát už při zevní masáži, navíc krásně voní, a proto bývá oblíbeným produktem v masérských a kosmetických salonech.

Kromě prohřívacího účinku dokáže rozproudit energii v celém těle a silně aktivizuje. Stejně jako zázvor však silně prokrvuje, a proto je třeba dbát opatrnosti tam, kde by zvýšené prokrvení mohlo uškodit (například menstruace, těhotenství, záněty apod.)

Z koření kromě skořice má silné zahřívací účinky například kmín kořenný, koriandr setý, kurkuma, chilli (případně cayenský pepř), pepř černý, rozmarýn lékařský, tymián obecný či kardamom.

Prohřívací účinky má též jalovec pravý, který pomáhá posílit celé tělo. Je však třeba přísně dodržovat dávkování, jelikož silně dráždí ledviny. Ve volné přírodě je navíc chráněný, je tedy poměrně obtížné jej sehnat.


Kromě konzumace výše zmíněných potravin a bylinek je možné podpořit prohřátí životním stylem

V zimě to znamená především konzumace teplých tekutin jako ovocné nebo bylinkové čaje, možné je též praktikovat teplé koupele, prohřívací masáže, balzámy a zábaly, ženy mohou praktikovat bylinnou napářku v rámci prevence nebo jako léčbu nejrůznějších ženských obtíží (u napářky je však vhodné postupovat na základě individuálního stavu ženy, zvlášť v návaznosti na její cyklus). Též je žádoucí omezit stres a fyzickou aktivitu, jelikož ty energii a s ní i teplo z těla odebírají. Naopak je žádoucí prodloužit dobu odpočinku a spánku, stejně jako je tomu v přírodě.

Věřím, že najdete způsob, jak dostat teplo a pohodu zpět do svého těla a neplýtvat drahocennou energií na vztahy a projekty, které za to nestojí.

Zdroje:

Bylinky Revue, 2019-2024. Praha. ISSN 1804-3135

HOLZÄPFELOVÁ, Blanka, Bc., 2022. Rostlinná léčba bez rizik. Nakladatelství Dvojka. ISBN 978-80-908601-0-0

THOMAS, Alena, 2018. Děláme si to doma sami 3: herbář receptů pro domácí lékárnu, kosmetický salón i špajz. V Brně: Jota. Populárně naučná. ISBN 978-80-7565-341-3.



autor:
Blanka Holzäpfelová
zdravotní sestra, autorka knihy Rostlinná léčba bez rizik

datum vydání:
29. února 2024


Diskuze k článku „Rady na prohřátí organismu“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!