Recenze knihy Mýty a pověry v lesnictví

autor: Lenka Kadlíková
Úvahy lesníka o neměnném lesnictví v měnících se lesích. Tak zní podtitul této útlé knížečky Dušana Utinka, Mýty a pověry v lesnictví, která přichází v době, kdy se naše lesy nacházejí na historickém rozcestí. Autor, zkušený odborník a soudní znalec, se v ní nebojí plynout proti proudu a podrobuje kritice zažité postupy, které v českém lesnictví přetrvávají stovky let, ačkoliv se svět kolem nás dramaticky změnil.


Konec dogmat o pořádku v lese

Hlavním motivem knihy je snaha o to, vysvětlit, že v dnešní době už les nemůže být jen továrnou na dřevo, i kdyby to vlastník chtěl. Naposledy jsme to viděli při nedávné extrémní kůrovcové kalamitě způsobené nejen globálním oteplováním, ale také mnohde špatným přístupem k ní.

Jedním z nejvýraznějších témat je náš pohled na to, co je v lese považováno za „nepořádek“ a a znak špatného hospodaření v něm. Autor přesvědčivě vysvětluje, že souše nebo tlející dřevo nejsou nepřítelem, ale klíčovou součástí zdravého ekosystému. Zatímco tradiční lesnictví vidí v suchém stromu jen ušlou ziskovou příležitost, Utinek v něm vidí domov pro biodiverzitu a záruku budoucí plodnosti půdy.

Zastaralá legislativa

Kniha trefně poukazuje na zastaralost legislativy, která nereflektuje dnešní potřeby. Připomeňme například v loňské novele schválenou pětiletou lhůtu na osázení vykácené plochy. Z hlediska současných potřeb, kdy se prosazují přírodě bližší způsoby obnovy, je to málo, i když je to více než původní dva roky. Současný zákon o lesích je v autorově pojetí stále nastaven spíše jako návod na co největší zásobování pily, než jeho udržitelnost a ochranu živého organismu.

Utinek otevírá diskuzi o zapomenutých formách hospodaření, jako jsou pařeziny nebo lesní pastva, a ukazuje, že cesta k odolným lesům budoucnosti nevede přes uměle vyrovnané řady smrků (tzv. zakmenění), ale přes pestrost a respekt k přirozeným procesům.

Může zdát, že jde o ryze odbornou literaturu, opak je pravdou.

Utinek píše čtivě a srozumitelně. Jeho text je určen každému, kdo se při pohledu na holoseče nebo chřadnoucí monokultury ptá, jestli by to nešlo dělat jinak. Knihu lze vnímat jako provokativní pozvánku k dialogu mezi lesníky, ochránci přírody a širokou veřejností.

Kniha Mýty a pověry v lesnictví je upřímná, místy až sebekritická reflexe oboru, která nás nutí přemýšlet o tom, zda chceme lesy jen těžit, nebo v nich i žít. Kniha je o uvědomění si, že nám les nedává jen dřevo a lesní plody, ale že je zásadním pro náš život takový, jak jej známe. Autorovi se podařilo pojmenovat bolestivá místa českého lesnictví a nabídnout vizi, která vrací do krajiny život a stabilitu.

Řekla bych, že bude skvělá pro lidi, kteří chtějí získat základní přehled o tom co znamenal, znamená a měl by znamenat pojem lesnictví. Skvělá by mohla být i pro člověka, který koupil - zdědil kus lesa a potřebuje si ujasnit to, jakou funkci mu dát. Knížečka je to útlá, ale opravdu plná textu, který nutí k zamyšlení. Co mě mrzí, že se tam nevešlo, jsou přímo konkrétní příklady z autorovy desítky let trvající lesnické praxe. Na druhou stranu je fajn, že se člověk může při čtení pokochat hezkými fotkami.

Vydavatel: Grada
Rok vydání: 2025
Počet stran: 136
ISBN: 978-80-271-5734-1
Autor: Dušan Utinek
Vazba: Brožovaná bez přebalu

knihu koupíte tu



autor:
datum vydání:
DNES


Diskuze k článku „Recenze knihy Mýty a pověry v lesnictví“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!