Recenze knihy Novacén, nadcházející věk hyperinteligence

Než vám zde začnu psát o tom jaká je Lovelockova kniha Novacén – nadcházející věk hyperinteligence, je nutné vás uvést do děje trošku obšírněji.

Teorie Gaia

James Lovelock (1919–2022) byl britský nezávislý vědec, chemik a environmentalista. Jako první zjistil přítomnost  chlor-fluorovaných uhlovodíků v atmosféře. Zabýval se geoinženýrstvím řas, stál u zrodu kryoniky, která se zabývá zmrazováním a opětovným rozmrazováním organismů, bojoval za jadernou energetiku už v době, kdy "zelení" zarputile bojovali proti ní, velmi často varoval před důsledky globálního oteplování.

Jeho nejslavnějším dílem je Teorie Gaia, kterou formuloval v 60. letech 20. století a pojmenoval ji po řecké bohyni Země. Planeta Země podle této teorie nefunguje jako pasivní prostor pro život, ale jako jeden, obrovský samoregulující se systém neboli superorganismus. Tento systém si sám aktivně udržuje a reguluje podmínky nezbytné pro existenci života (tzv. homeostáze). Gaia zahrnuje jak živou (biosféra), tak neživou složku (atmosféra, oceány, horniny), které jsou vzájemně propojeny zpětnými vazbami. O těch (pozitivních) mluví už nejen on jako o velké hrozbě v souvislosti se zrychlujícím se globálním oteplováním. Gaia tak zpochybňuje čistě darwinistický důraz na soutěžení a poukazuje na symbiózu a spolupráci jako klíčové faktory planetární evoluce. Lovelockova kniha Novacén – nadcházející věk hyperinteligence na tuto teorii navazuje. Ovšem na to, jakým je Lovelock skeptikem, je jeho nová kniha nadmíru optimistická.

Kniha Novacén, nadcházející věk hyperinteligence

Je to Lovelockova vizionářská a provokativní teze, kterou sepsal v úctyhodných 99 letech. Lovelock v ní tvrdí, že éra antropocénu – geologický věk, v němž je lidská činnost dominantním globálním faktorem – končí. Lidstvo právě vstupuje do Novacénu, nové geologické éry definované příchodem a rozvojem hyperinteligence v podobě superpočítačů a umělé inteligence.

Autor předkládá myšlenku, že AI se stane novou, mnohem schopnější formou života, která bude založena na křemíku, nikoli na uhlíku jako my. Lovelock tuto kybernetickou civilizaci integruje do rámce své Teorie Gaia. I tato nová entita bude podle něj pro své přežití a fungování potřebovat stabilní planetární systém. Namísto apokalyptických scénářů Lovelock nabízí překvapivě optimistický pohled na budoucnost, ve které lidstvo ustupuje do pozadí. Jak Lovelock předpovídá, tyto nové inteligentní bytosti nebudou nutně našimi nepřáteli:

"Není tedy nutné automaticky předpokládat, že umělý život, který se v novacénu objeví, bude právě tak krutý, nesmiřitelný a agresivní jako lidé. Naopak je docela dobře možné, že se novacén do pozemských dějin zapíše jako jedno z nejpokojnějších období. Vůbec poprvé se však my lidé budeme muset o planetu podělit s tvory, kteří budou inteligentnější než my sami,"

Knihu bych nazvala jako filozofickou úvahu o evoluci vesmíru, Země, myšlení a inteligence. Lovelock zde zdůrazňuje, že k pochopení skutečnosti je třeba zapojit i intuici a nelineární myšlení. Přestože se v knize dají nalézt argumentační mezery nebo logické rozpory, její největší hodnota spočívá v inspirativním a svěžím vizionářském pohledu na naši budoucnost. Je to podnětná, ač krátká, kniha, která nutí k zamyšlení.

Je to kniha, kterou si jistě rád přečte člověk, který zná Lovelockovu práci a baví ho jeho nadmíru provokativní teze. Doporučuji ji člověku, který se ve své hlavě hodně zabývá tématem ochrany klimatu a životního prostředí a potřebuje si přečíst něco optimistického. Stejně tak by mohla bavit i člověka, který se zabývá AI. Je však nutné se připravit na to, že je to kniha, která, i přes autorův svěží styl, vyžaduje trošku toho soustředění, aby člověk pochopil, co se autor snaží textem říci.

Kniha je součástí edice Klimax

Vydavatel: Host
Rok vydání: 2022
Počet stran: 151
ISBN: 978-80-275-1153-2
Autor: James Lovelock, překlad Jan Prokeš
Vazba: měkká

knihu koupíte tu