Riziko v mývalím trusu v zahradách a dětských hřištích

Mýval severní
autor: Olga Havlíčková
licence: CC BY-SA 4.0

Kde se mývalové v Česku vzali a proč jich přibývá?

Mýval není evropský druh, byl sem dovezen ve 20. století (zejména do Německa) pro kožešinové farmy a jako domácí mazlíček. Z farem utekl, v přírodě se mu díky absenci přirozených predátorů extrémně zalíbilo a začal se šířit.

V Česku dnes mývala najdeme téměř všude, ale nejvíce jsou zasaženy severní a západní Čechy (Karlovarsko, Ústecko, Liberecko). Právě odsud, z německého Saska a Bavorska, k nám přicházejí nakažení jedinci. Nákaza byla prokázána v Doupovských horách. Dalším ohniskem výskytu mývala je střední a jižní Morava, kam mývalové migrují z Rakouska.

Alarmující je fakt, že mývalové přestávají být zvířaty hlubokých lesů. Stávají se z nich tzv. „kulturfolgové“ – zvířata, která následují člověka. Najdete je i v chatových oblastech, na okrajích Prahy, v zahradách s ovocnými stromy nebo u popelnic na předměstích.

Útok škrkavky na nervovou soustavu

Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí hrefhttps://www.cdc.gov/dpdx/baylisascariasis/index.htmldetailně popisuje životní cyklus tohoto parazita a věřte, že není o co stát. Mýval je tzv. definitivním hostitelem. V jeho střevě škrkavka dospívá (může měřit až 20 cm) a mývalovi v podstatě neškodí. Problém nastává v momentě, kdy mýval vyloučí vajíčka a ta se dostanou do těla jiného zvířete, včetně člověka, kde se z nich vyvinou larvy.

Larvy škrkavky mývalí mají specifickou afinitu (přitažlivost) k nervové tkáni. Putují do jater, plic, ale hlavně do oka a mozku. U menších zvířat, jako jsou veverky, zajíci nebo ptáci, způsobují larvy těžká poškození mozku, která vedou ke ztrátě plachosti a koordinace. Zvíře se motá v kruzích, přestane se bát a mýval ho snadno uloví. Tím se kruh uzavírá – mýval pozře nakaženého mezihostitele a parazit se v něm opět usadí. Doposud bylo celosvětově potvrzeno více než 50 případů infekce u lidí.

Jak poznat mývalí stopy?

Nezaměnitelným znakem jsou mývalí stopy, které díky pěti dlouhým a pohyblivým prstům připomínají otisk malé lidské dlaně nebo dětské ruky. Přední stopa měří na délku zhruba 5 až 8 cm a je téměř stejně široká, zatímco zadní stopa je protáhlejší (až 10 cm) a připomíná otisk bosého lidského chodidla s výraznou patou. Na měkkém podkladu, jako je bláto u potoků nebo jarní tající sníh, bývají jasně patrné i drápy, které jsou na rozdíl od kočičích nezatažitelné. Typický je pro mývala „mimochod“, kdy klade zadní tlapu těsně vedle přední tlapy z opačné strany těla, což v terénu vytváří charakteristické párové otisky.

I dětská pískoviště jako mývalí latríny

Mývalové jsou čistotní, ale zvláštním způsobem. Své potřeby vykonávají na stejných místech, kterým říkáme latríny. Samotný trus má válcovitý tvar s tupými konci, je dlouhý asi 5 až 12 cm a tlustý zhruba jako ženský malíček. Kvůli mývalí všežravosti v něm často uvidíte nestrávené zbytky potravy, jako jsou pecky z ovoce, krovky hmyzu, zbytky kukuřice nebo kousky kostí a srsti, což jej odlišuje od trusu psa či kočky, který bývá homogennější.

Jediný mýval může v jednom gramu trusu vyloučit až 100 000 vajíček. Pokud tato vajíčka pozře jiný živočich (včetně člověka), stává se tzv. mezihostitelem. V našem těle se z vajíček vylíhnou larvy, které se nechtějí zabydlet ve střevě.

Své latríny mývalové „umisťují“ většinou na vyvýšených místech: na ploché střechy domů a garáží, půdy a podkroví, dřevníky a kůlny, pařezy stromů, základy domů, terasy a verandy a také na dětská pískoviště.

Tady se dostáváme k nejpalčivějšímu problému prevence. Mývalí latríny se často nacházejí na místech, která jsou magnetem pro děti: hromady písku, ploché kameny, nízké zídky a podobně.

Vajíčka jsou obalena lepkavou látkou. Jakmile zaschnou na písku nebo na prolézačce, jsou prakticky neodstranitelná běžným deštěm. Děti, které si hrají v písku a následně si strčí prsty do pusy (nebo olíznou hračku), pozřou vajíčka, která jsou v tu chvíli připravena k invazi.

Žijete v oblasti s potvrzeným výskytem mývala? Pokud máte na zahradě pískoviště, musí mít pevný, neprodyšný kryt. Plachta nestačí, mýval je velmi šikovný a dokáže ji odhrnout. Kryt musí být zatížený nebo uzamykatelný.

Jak bezpečně zlikvidovat mývalí „záchod“?

Pokud na své zahradě nebo půdě najdete hromádku trusu (mývalí trus je tmavý, válcovitý a často obsahuje zbytky semen, kostí nebo křídel hmyzu), postupujte s maximální opatrností. Nikdy ho neodstraňujte nasucho! Vždy použijte rukavice a respirátor. Vajíčka škrkavek jsou mikroskopická a extrémně infekční i po vyschnutí.

Správný postup:
Nasaďte si rukavice a respirátor (minimálně třídy FFP2).
Místo důkladně postříkejte vodou, abyste zabránili prášení.
Trus seberte do plastového sáčku, ten neprodyšně uzavřete a vyhoďte do komunálního odpadu (nikdy na kompost!).
Místo nálezu polijte vřící vodou nebo použijte parní čistič. Teplota nad 60 °C je jednou z mála věcí, které vajíčka spolehlivě zničí.

Nebezpečí pro domácí mazlíčky a další zvířata

Škrkavka mývalí není vybíravá. Studie prokázala přítomnost protilátek nebo DNA parazita u mnoha dalších druhů v ČR.

Pes se může nakazit olizováním kontaminované půdy nebo srsti, na které ulpěla vajíčka z latríny. I když v psovi škrkavka většinou nedospěje, larvy mohou migrovat jeho tělem a způsobit orgánové potíže. Navíc pes může vajíčka přinést na tlapkách až k vám do postele.

U ovcí nebo koz byly zaznamenány případy neurologických potíží způsobených těmito larvami.

Studie z Doupovských hor potvrdila DNA parazita i u černé zvěře. To naznačuje, že vajíčka jsou v prostředí již natolik rozšířená, že je divočáci při rytí v zemi běžně konzumují.

Složitá diagnostika

Problémem baylisaskariózy (nemoci, kterou škrkavka způsobuje) je její nenápadnost v počátku. Larvy jsou mikroskopické. První příznaky mohou připomínat běžnou virózu – únava, mírná horečka. Jakmile se ale larvy dostanou do mozku, nastupují závratě, poruchy vidění, křeče nebo ztráta rovnováhy.

Protože lidé nejsou přirozenými hostiteli, klasické testy ze stolice nákazu neodhalí. Lékaři musí provádět složité krevní testy na protilátky a často využívat magnetickou rezonanci, aby odhalili stopy po migraci larev v mozku. S potvrzeným výskytem u mývalů v české přírodě musí lékařská obec zvýšit ostražitost.

Důležitá pomoc vědcům

Nejsnadnější cesta: než se vrhnete do likvidace, zkuste najít další pobytové znaky, především stopy. Udělejte fotografie a zadejte výskyt do aplikace Biolog nebo iNaturalist. Biolog je na iNaturalist napojený. Tím dáte vědět vědcům, že se u vás mýval vyskytuje. Pokud se jedná o nové místo, vědci už se postarají o to, aby se to vědělo na obci, a případně přijedou pro vzorky trusu.

Mýval severní je v Česku na vzestupu a s ním i jeho „stín“ v podobě škrkavky. Není důvod k panice, ale k racionální opatrnosti ano. Klíčem je osvěta – vědět, jak vypadá mývalí stopa, vědět, že krmit mývala znamená zvát si domů parazity, a vědět, jak důležitá je čistota pískovišť.

Česká krajina se mění a s příchodem invazních druhů se mění i rizika, kterým čelíme. Škrkavka mývalí je připomínkou toho, že příroda dokáže být velmi vynalézavá a agresivní. Naše nejlepší obrana? Informovanost, horká voda a zakrytá pískoviště.

Zdroje:
PubMed - Raccoon Roundworm Eggs near Homes and Risk for Larva Migrans Disease, California Communities

Frontiers in Veterinary Science - First record of Baylisascaris procyonis in the wild invasive Northern raccoon (Procyon lotor) in the Czech Republic

CDC - Baylisascariasis