Saharský prach a krupobití v Evropě: Vědci objevili nečekanou souvislost

Sahara
Foto: Luca Galuzzi

Cesta písku ze Sahary do Evropy

Než se zaměříme na bouře, je nutné pochopit mechanismus přenosu. Saharské prachové bouře jsou na africkém kontinentu běžné. Silné atmosférické proudy, často spojené s přemísťováním subtropických anticyklón a silným jižním prouděním, dokážou tyto oblaky jemného minerálního prachu zvednout do vysokých vrstev atmosféry (až do výšky několika kilometrů). Odtud je prach nesen přes Středozemní moře a následně se dostává nad střední a východní Evropu, kde se stává součástí meteorologických procesů.

Proč prach podporuje kroupy

Proč má pouštní prach tak zásadní dopad? Důvodem je jeho chování v mracích, kde tyto prachové částice fungují jako ledová nukleační jádra (INP).

Prachové částice jsou pro vodní páru v bouřkových oblacích ideálním prostorem, na kterém se začnou tvořit ledové krystaly mnohem dříve a při vyšších teplotách, než by se stalo přirozeně. V oblacích s vysokou koncentrací prachu se tak vytvoří více těchto jader. V silných vzestupných proudech bouře se tato ledová jádra obalují přechlazenou vodou a rychle rostou na velké kroupy. To potvrzují i data, která ukazují, že v prašných dnech bylo hlášeno až 10krát více velkých krup (přesahujících 20 mm).

Kroupy
autor: James St. John
licence: CC BY 2.0

Klíčové zjištění: Dvojnásobné množství prachu

Vědecká studie, publikovaná v časopise Atmospheric Chemistry and Physics, analyzovala rozsáhlá data a prokázala robustní spojení mezi koncentrací Saharského prachu a výskytem krupobití. Ve dnech, kdy došlo ke krupobití, bylo průměrné zatížení atmosféry Saharským prachem 1,82krát vyšší než v běžné dny. Rozsáhlé krupobití bylo pozorováno pouze v případě, že množství prachu překročilo hranici 2,4 mg na metr čtvereční (mg m⁻²).

Tento efekt je nejsilnější v oblastech, které jsou pravidelně zasaženy přenosem prachu, jako je Alpský oblouk, centrální Francie, Rakousko a části východní Evropy.

Bod zlomu: Kdy prach bouři utlumí

Vědci však upozorňují na důležitý nelineární vztah. Množství prachu sice krupobití zpočátku podporuje, ale při extrémně vysokých koncentracích (zhruba nad 3,8 mg m⁻²) četnost krupobití paradoxně klesá.

Tento jev je způsoben tzv. radiačním účinkem: Hustá prachová vrstva absorbuje sluneční záření a ohřívá atmosféru, což vede k její stabilizaci. Tato stabilita potlačuje vertikální vzestupné proudy, a tím oslabuje intenzitu bouře natolik, že nemůže produkovat velké kroupy.

Budoucnost varování před krupobitím

Zahrnutí koncentrace Saharského prachu do meteorologických modelů má praktické dopady pro meteorologii. Již nyní se ukazuje, že přidáním tohoto faktoru se zvyšuje přesnost předpovědí krupobití o 5 až 12 %.

Studie tak jasně definuje Saharský prach jako jeden z klíčových, avšak přehlížených, modulátorů krupobití v Evropě. Otevřela cestu k přesnějším varováním před extrémním počasím.

bh Zdroj: acp.copernicus.org