Slunéčko sedmitečné - přítel dětí a zemědělců, ale také nebezpečný predátor

autor: Lenka Kadlíková
Také jste se jako dítě ptali: „Beruško, kam poletíš? Do nebíčka, nebo do peklíčka?“ Kam se tehdy beruška vydala sice nevíme, ale o samotném slunéčku sedmitečném (Coccinella septempunctata) vám toho můžeme prozradit dost.

třída hmyz - Insecta
řád brouci - Coleoptera
čeleď slunéčkovití - Coccinellidae
rod Slunečko - Coccinella
druhSlunečko sedmitečné - Coccinella septempunctata (Linnaeus, 1758)


Vzhled slunéčka sedmitečného

Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) zná asi každý, takže dlouhé představování jistě není potřeba. Díky svému hezkému vzhledu si slunéčko sedmitečné vysloužilo řadu jmen, jako je například beruška, sluníčko, berunda, verunka, bedrunka, halinka, popelinka nebo i pámbíčkova kravička. Za hranicemi se slunéčku říká ladybird (anglicky), mariquita (francouzsky), Marienkäfer (německy) nebo boża krówka (polsky).

Slunéčko sedmitečné je dlouhé asi 10 mm a má nezaměnitelný vzhled svých krovek. Na každé má tři samostatné černé tečky a k tomu jednu společnou tečku na obě krovky. Proto tedy sedmitečná. Hlavu má celou černou. Larva je šedočerná s červenožlutými bradavkami. Beruška se sice lidem zdá roztomilá, ale ve skutečnosti je jako larva i dospělý brouk dravá.

Naše slunéčko sedmitečné může být snadno zaměnitelné s jinými druhy. Časté je u nás například slunéčko východní (Harmonia axyridis), které původně pochází z Asie.

To je o trošku menší než naše berušky (měří jen 7-8 mm) a na rozdíl od našeho slunéčka sedmitečného je u něj počet teček proměnlivý. Někdy jich může mít až 19 a samotné tečky nebývají ani vždy přesně ohraničené. Někdy bývají krovky dokonce inverzně zbarvené - základní barva je černá a na nich jsou červené či oranžové tečky.

Podobně jako naše berušky se i slunéčka východní živí převážně mšicemi, ale na podzim nepohrdnou ani ovocem a mohou tak někdy způsobovat škody zemědělcům. Na podzim také ve velkých hejnech v řádu stovek až tisíc jedinců nalétávají na obytné domy a hledají si tam úkryt na přezimování, čímž někdy znepříjemňují život lidem.

Rozšíření

Slunéčko sedmitečné můžeme vidět po celé střední Evropě. Najdeme ho na stromech, keřích i bylinné vegetaci. Z důvodu boje proti škůdcům bylo také záměrně rozšířeno do Severní Ameriky, kde se nyní běžně vyskytuje.

Způsob života a potrava

Asi nejoblíbenější beruščí kořistí jsou larvy mšic, proto bývají všude vítány. Jen samotná larva za dobu svého vývoje sežere až 600 mšic! Slunéčka sedmitečná žijí většinou samostatně, jen na zimu se shlukují do malých skupinek a skrývají se většinou pod kameny.

Dospělá beruška v případě nebezpečí předstírá smrt a bezvládně padá k zemi. Při manipulaci s jejím tělem v tomto stavu vypouští žlutou šťávu, která je pro řadu jejich nepřátel jedovatá. Díky tomu má slunéčko sedmitečné v přírodě jen velmi málo pro ní nebezpečných nepřátel.

Rozmnožování

Na jaře kladou samičky slunéčka sedmitečného vajíčka na spodní stranu listů rostlin nebo do různých štěrbin. Zhruba po týdnu se z nich líhnou pestré pohyblivé larvy. Délka dalšího vývinu závisí na teplotě. V průměru je to 30 - 60 dní. Mladé berušky jsou jasně červené a svou první zimu přezimují. Druhý rok jsou jejich krovky tmavší, někdy až do hněda. Ve druhém roce svého života v létě hynou.


Ochrana

zákonem není chráněn

český název slunéčko sedmitečné
latinsky nazev Coccinella septempunctata
hlavní znaky červené krovky se sedmi černými puntíky
způsob života samostatně
rozšíření ČR celá
rozšíření svět střední Evropa
potrava hmyz, hlavně mšice
vývoj dokonalý
délka vývoje 30-60 dní
počet vajíček zhruba 400
počet generací za rok 2
ochrana není zákonem chráněn


zdroje: Malý původce přírodou (Handel, Zimmerová)




autor:
Lenka Kadlíková
email: lenka@priroda.cz

datum vydání:
9. října 2022


Diskuze k článku „Slunéčko sedmitečné - přítel dětí a zemědělců, ale také nebezpečný predátor“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.