Zas o něco zelenější solární energie

autor: Lenka Kadlíková
Rychlost, s jakou musíme přejít k obnovitelným zdrojům energie, je poměrně závratná a fotovoltaika hraje v této transformaci klíčovou roli. S masivním nárůstem solárních parků se ale zároveň objevuje zásadní společenská a ekologická výzva, jak zajistit, aby tyto parky nebyly jen další technická zařízení která zabírají cennou půdu, i když pro výrobu „zelené“ elektřiny.

Už nestačí jen stavět panely. Musíme je integrovat do přírody tak, aby z nich profitoval nejen energetický sektor, ale i biodiverzita a zemědělství. Přechod od konvenčních, jednoúčelových solárních farem k přírodě vstřícným solárním parkům a agrovoltaickým systémům představuje revoluci v plánování, která mění solární elektrárny z potenciálního problému na aktivní součást řešení pro klima i pro biodiverzitu.

Nové solární parky by měly být navrženy tak, aby nejen vyráběly energii, ale také aktivně zlepšovaly místní biodiverzitu a zajišťovaly čistý zisk pro přírodu. Současný stav nejenže škodí přírodě, ale podkopává nutnost energetické transformace ve veřejném mínění. Klíčem je tedy vize, kdy se solární park stává „ekologickým ostrovem“ uprostřed zemědělsky intenzivně obhospodařované krajiny.

Jak solární parky ožívají

Tradiční solární parky byly často navrženy s jediným cílem – hustě osadit panely a pod nimi udržovat buď holou půdu, nebo nízko kosenou monokulturní trávu. Nejdůležitější změna nastala v managementu vegetace. Namísto trávy se pod panely i v jejich okolí začínají vysévat směsi původních druhů kvetoucích rostlin. Tyto rostliny poskytují kritický zdroj potravy a úkrytu pro opylovače – včely, motýly a čmeláky. Studie v takovýchto parcích prokazují rapidní vzestup populace hmyzu a ptáků, protože se zde vytvořil ostrůvek života v jinak homogenní krajině.

Součástí bývá i extenzivní pastva ovcemi, která udržuje mozaikovitou strukturu vegetace, která je pro biodiverzitu cennější než uniformní zástřih, čímž se efektivně propojuje údržba s hospodářským využitím.

Tento nový přístup zahrnuje i důmyslný vodní management, kde solární park funguje jako aktivní nástroj pro zadržování vody v krajině. Rozumný design může zahrnovat soubor malých, dočasných tůní a prohlubní, které zachycují dešťovou vodu stékající z panelů. To zlepšuje místní mikroklima, doplňuje podzemní zásoby vody a vytváří biotopy pro obojživelníky.

Klíčové je i propojování s krajinou. Instalace by neměla být ze všech stran obklopena pouze drátěným plotem. Přírodě přátelské ploty s mezerami pro malá zvířata (ježci, zajíci) a výsadba živých plotů z v místě původních keřů slouží jako hnízdiště, útočiště a navigační koridory pro živočichy (Detrasolar, 2024).

Když se elektřina a jídlo dělí o půdu

Největší potenciál, ale i největší společenskou výzvu, představuje agrovoltaika (Agro-PV), kde se na jedné ploše současně vyrábí elektřina a pěstují plodiny nebo chovají zvířata. Tím se ruší tradiční konflikt: půda není buď pro energii, nebo pro jídlo, ale pro obojí. Systémy Agro-PV se realizují buď pomocí vyvýšených konstrukcí, kde jsou panely instalovány dostatečně vysoko (často 3–5 metrů), aby pod nimi mohla projíždět standardní zemědělská technika, nebo pomocí vertikálních instalací, kde jsou panely ve svislých řadách s orientací na východ a západ, což minimalizuje zastínění, ale stále generuje energii.

Zastínění jako zásadní výhoda

Studie v Evropě ukazují, že zastínění ze solárních modulů může být v době klimatické krize zásadní výhodou. Panely fungují jako přírodní štít. Redukce přímého slunečního záření snižuje teplotu a hlavně omezuje odpařování vody z půdy, což je v suchých létech kritické. Zároveň panely chrání před kroupami a přívalovými dešti, čímž snižují riziko poškození úrody. Konkrétním příkladem je německý projekt v Bürstadtu, kde se pěstovalo ovoce a zelenina pod vyvýšenou Agro-PV konstrukcí. Výsledky ukázaly, že výnosy pod panely byly v horkých létech stabilnější a v některých případech dokonce vyšší než na referenčních plochách bez ochrany (Fraunhofer ISE, 2021). Podobné výsledky byly zaznamenány u brambor a některých druhů zeleniny, kde optimální zastínění vedlo ke snížení stresu. Inovativní využití se objevuje i ve Francii, kde se na některých vinohradech testuje Agro-PV, kde panely dynamicky sledují slunce a mohou se naklápět tak, aby chránily vinnou révu před příliš ostrým sluncem nebo mrazem, čímž se zlepšuje kvalita hroznů a zároveň vyrábí elektřina.

Česká legislativa aktuálně povoluje agrovoltaiku na vinicích, chmelnicích a ovocných sadech.

Fotovoltaika na vodě

Kromě chytrého využití zemědělské půdy existují další příklady, které minimalizují zábor volné krajiny tím, že využívají již existující antropogenní plochy – tedy plochy vytvořené člověkem. Proč stavět na souši, když máme nevyužité vodní plochy? Systémy plovoucích solárních elektráren, se instalují na hladiny umělých nádrží. Masivní projekty plovoucích farem v Asii (např. v Singapuru nebo Číně) ale i v Evropě demonstrují, že se jedná o stabilní a efektivní řešení. Navíc mají ekologický bonus pro nádrž – panely částečně stíní hladinu, čímž omezují odpařování vody a potlačují růst sinic a řas, což je důležité pro kvalitu vody. U nás se chystá podobná instalace v rámci rekultivace lomu ČSA na Mostecku.

Budoucnost solární energie je také v tom, že ji přestaneme vidět jako přidaný prvek , ale jako součást stavební konstrukce.

Stavebně integrovaná fotovoltaika (BIPV) znamená, že panely nahrazují tradiční stavební materiály. V rámci projektu "Solární město" se v Německu a Švýcarsku objevují budovy, kde jsou solární články potištěny barvou nebo integrovány do fasádních panelů s různou průhledností, takže vypadají jako běžné stavební materiály, ale generují energii.

Dále se uplatňuje Infrastrukturně integrovaná fotovoltaika (FIPV), využívající inženýrské stavby, jako jsou dálnice, železnice a skládky. Příkladem jsou panely instalované na protihlukových stěnách podél dálnic v Rakousku a Švýcarsku, kde tyto stěny musí existovat tak jako tak a jejich osazení panely představuje nulový zábor půdy s dvojím užitkem (ochrana proti hluku a výroba energie), ale také zabudován přímo v silnici.

Cesta k dekarbonizaci musí být udržitelná ve všech ohledech. Bez jasných pravidel a ambiciózního přístupu k biodiverzitě se solární energie stane obětí svého vlastního úspěchu a bude čelit odporu kvůli záboru půdy. Musí fungovat jako multifunkční, zelená infrastruktura, která posiluje ekosystémy, stabilizuje zemědělskou produkci a zároveň chrlí čistou elektřinu. Teprve pak budou solární parky skutečně sloužit zelené budoucnosti – pro energetiku i pro přírodu.

Zdroje
Lightsourcebp.com
Solarpowereurope.org
Sciencedirect.com - Solar parks can enhance bird diversity in agricultural landscape
Ecological solutions - On-site floral resources and surrounding landscape characteristics impact pollinator biodiversity at solar parks



témata článku:
autor:
datum vydání:
DNES


Diskuze k článku „Zas o něco zelenější solární energie“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!