Zhasnutá Esmeralda: Když politika zastíní slunce

Slunce, které mohlo změnit pravidla hry

Projekt Esmeralda 7 nebyl žádný drobeček. Měl se stát technologickým klenotem a ukázkou moderní energetiky. Na ploše zhruba 20 kilometrů čtverečních (pro srovnání – to je rozloha Prahy 1 a Prahy 2 dohromady) mělo být instalováno přes 1,8 milionu fotovoltaických panelů o celkovém špičkovém výkonu 700 MW.

Ještě zásadnější ale byla plánovaná integrace masivního bateriového úložiště. Mělo jít o systém s kapacitou přes 1 400 MWh, schopný dodávat do sítě stabilní výkon 380 MW po dobu čtyř hodin. Právě to je klíčová technologie, která řeší hlavní argument odpůrců solární energie – její nestabilitu. Baterie by umožnila dodávat čistou energii i v podvečerní špičce, dlouho po západu slunce, a tím pádem efektivně nahrazovat uhelné či plynové elektrárny.

Celková investice do projektu se odhadovala na 1,2 miliardy dolarů a během výstavby měl vytvořit přes 1 300 pracovních míst.

Pojďme si ta čísla převést do ještě srozumitelnější podoby. Roční produkce této jediné farmy by nahradila spálení přibližně 750 000 tun uhlí. Také to znamená 700 000 tun oxidu uhličitého, který ročně nevypustíme do ovzduší. Mohlo to být obrovské a hmatatelné vítězství pro planetu, které se teď – kvůli politickému rozhodnutí – nekoná.

Proč bojovat proti slunci?

Nabízí se otázka: proč by někdo s takovou vervou bojoval proti energii, která je zdarma, čistá a nevyčerpatelná? Odpověď leží v politické ideologii a ekonomických zájmech. Donald Trump a jeho okolí dlouhodobě prosazují politiku „energetické dominance“ založené na fosilních palivech. Obnovitelné zdroje jsou v této vizi vnímány jako nespolehlivý, drahý a neestetický konkurent.

Sám Trump se nikdy netajil svým odporem. V minulosti nechvalně proslul výroky, že větrné turbíny „způsobují rakovinu“ nebo že solární panely jsou „velmi, velmi drahé“ a nevzhledné.

Během svého úřadování jeho administrativa systematicky uvolňovala regulace pro těžbu ropy, plynu a uhlí, zatímco komplikovala a zdržovala povolování pro projekty obnovitelných zdrojů.

Oficiální důvody pro zrušení projektů jako Esmeralda 7 se často schovávají za byrokratické překážky nebo údajné ohrožení místní fauny, což je v příkrém kontrastu s dopady, jaké má na stejnou faunu těžba fosilních paliv a změna klimatu.

Jak trefně poznamenala Abigail Dillen, prezidentka ekologické organizace Earthjustice:

A co my, tady v Česku?

Při pohledu na dění za oceánem se nevyhnutelně musím zamyslet nad situací u nás doma. Jsme na tom lépe? Částečně ano. Přesto i zde máme své hlasité odpůrce.

Dlouhodobým kritikem je například exprezident Václav Klaus, který environmentální politiku označuje za „novodobé náboženství“ a hrozbu pro svobodu a prosperitu. Ve svých projevech a knihách opakovaně zpochybňuje míru vlivu člověka na změnu klimatu a obnovitelné zdroje vnímá jako ekonomicky nesmyslné a nestabilní.

Podobně se vyjadřují i někteří lidé spojení s tradiční energetikou. Energetický expert Ivan Noveský například kritizuje Green Deal jako „Black Deal“ a varuje před závislostí na komponentech z Číny. Argumentuje, že masivní přechod na obnovitelné zdroje ohrozí stabilitu sítě a učiní z energie luxusní zboží. Jejich argumenty často rezonují ve veřejném prostoru a přispívají k nejistotě a pomalejšímu tempu změn.

Kromě toho ale bojujeme i s neúměrně zdlouhavým povolováním, které často trvá déle než deset let, s nedostatečnou kapacitou distribuční sítě a také se syndromem „ne na mém dvorečku“, kdy místní komunity blokují výstavbu z obav o krajinný ráz.

Na rozdíl od Trumpovy Ameriky u nás sice existuje politická vůle obnovitelné zdroje podporovat, ale často jí chybí potřebná razance a odvaha k systémovým změnám.

Příběh zhasnuté Esmeraldy je tak pro nás všechny varováním. Ukazuje, jak křehká je cesta k udržitelnosti a jak snadno ji může zhatit krátkozraká politika a lobby fosilních paliv. Ať už v nevadské poušti nebo na české Vysočině, boj o každý sluneční paprsek a závan větru je bojem za naši budoucnost.

A my, stejně jako ta seriálová Esmeralda, nesmíme přestat hledat své světlo.

Zdroje: theGuardian, EIA, EPA, SolarniAsociace, MŽP