Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Nebezpečné meteorologické jevy v letecké meteorologii

autor: Ing. Dagmar Honsová
Vhodné počasí pro létání je dost relativní – pokud jde o bezmotorové létání jsou některé projevy počasí př. konvekce vítány, parašutisté nemají rádi výstupné proudy ani silný vítr a pro dopravní letadla bývají nebezpečné např. husté mlhy nebo silný vítr. Které meteorologické jevy jsou nebezpečné pro létání a které sleduje letecký meteorolog? Pojďme se na ně podívat.

Pro letecký provoz má poměrně velký význam přízemní vítr. Podle průměrného převládajícího větru (kalkulujeme alespoň s desetiletou řadou daného místa) se budují rozjezdové a přistávající dráhy. Dříve letadla při silnějším větru musela přistávat a startovat vždy proti větru. Moderní letadla už příliš citlivá nejsou, přesto je třeba se vyvarovat bočnímu nárazovitému větru zejména při přistání. Proto mají všechna velká letiště více drah v různých směrech. Název je potom drahám dáván většinou podle větrné růžice, kterou rozdělujeme na 360° (360° odpovídá severu). Tak například v Praze-Ruzyni je dráha „dvaadvacítka“ vybudovaná ve směru 220-040° - směřuje tedy od jihozápadu k severovýchodu a letadla na ní mohou přistávat a startovat i při silnějších či nárazovitých větrech jihozápadních nebo severovýchodních směrů. Silný přízemní vítr se projevuje občasnými nárazy, které jsou nepříjemné zejména při posledních fázích přistání, kdy se letadlo přibližuje podvozkem k zemi a při jeho náklonu v důsledku nárazů větru hrozí dotyk křídel se zemí. Také letadla stojící na zemi by měla být postavena nejmenší plochou (nosem) proti větru.

Vítr hraje svou roli i při letu letadla ve formě tzv. jet-streamu. Jde o vítr o velkých rychlostech (stovky km.h-1) na hranici troposféry a stratosféry. Jet-stream ovlivňuje rychlost a spotřebu letadla, právě díky jemu trvá cesta z Evropy do Ameriky déle, než cesta zpět.

Dalším aviaticky významným meteorologickým prvkem je oblačnost. Kupovitou oblačnost, která signalizuje výstupné proudy a tím umožňuje dosáhnout velkých výšek, vyhledávají zejména plachtaři. Jiné je to s dopravními letadly - v kupovité oblačnosti působí vzestupné i sestupné proudy, které s ním cloumají – hovoříme o tzv. turbulencích. Další nepříjemný projev oblačnosti je námraza. Vletí-li letoun do přechlazených kapek – kapky okamžitě změní fázi a na křídlech letadla ztuhnou v ledové krystalky. Ty ztěžují ovladatelnost a vyvažování letadla. Nebezpečí námrazy se řeší už na zemi - trup letadla je potřen lihovou směsí. Dalším nepříjemným jevem u oblačnosti je její nízká základna, která dosahuje až k zemi, případně mlha. I přesto, že radary umožňují přesné navedení letadla na osu přistávací dráhy, musí v poslední fázi přiblížení kapitán letadla vidět.

Jedním z nejnebezpečnějších jevů pro letecký provoz jsou bouřky. Bouřka je jev, který je spojen s vývojem mohutné oblačnosti a je doprovázen elektrickými výboji v podobě blesků a turbulencí. Na přední a zadní straně bouřkového oblaku bývá pozorován vertikální pohyb – vzestupné a sestupné pohyby, které dosahují rychlosti 10-20 m/s i více. V bouřkovém oblaku Cummulonimbus se v jeho střední části vyskytují kroupy, které mohou být velká až jako tenisový míč. Blesky samotné nejsou tak nebezpečné jak se původně předpokládalo a jak se traduje. Je pravda ale, že mohou vyřadit z provozu radiový styk letadla se zemí nebo poškodit přístroje. Protože se letadla prolétáváním bouřky nabíjí energií, je nutné ji vybít – k tomu slouží drát nebo jiný kovový předmět, který se dotýká země a náboj se při přistání vybije.

Pro letecký provoz má význam přízemní teplota a tlak vzduchu nad přistávací a startovací dráhou. Čím je vzduch teplejší, tím menší má hustotu a při startu a přistání se prodlužuje délka, kterou letadlo musí ujet po dráze než dosáhne potřebného vztlaku, jež ho zvedne a udrží ve vzduchu..

Problematice námrazy, dešťové vody, či sněhu na přistávací dráze se možná budeme věnovat někdy příště.





autor:
Ing. Dagmar Honsová
email: dagmar.honsova@seznam.cz

datum vydání:
2. října 2007


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.