Protichůdné účinky smrtelných jedů

autor: Bc. Helena Smyčková
Rostliny obsahují celou řadu složek, které jsme zvyklí vnímat jako zdraví prospěšné. Například vitamíny, vlákninu nebo nejrůznější aktivní látky léčivých rostlin. Jiné substance vidíme naopak jako pro člověka nebezpečné jedy a jen málokdy nás napadne, že tatáž látka může v jedné situaci život zachraňovat a v dalším okamžiku naopak zabíjet. Velmi dobře patrné je to na příkladu dvou alkaloidů, které se oba vyskytují běžně v rostlinách, oba účinkují v organismech na stejné receptory a oba jsou v patřičně vysokých dávkách bezpečně smrtelné. Řeč je o alkaloidech muskarinu a jeho pravém opaku atropinu.


Opěrné body starých farmakologů

Ze zmíněné dvojice biologicky aktivních látek je patrně známější muskarin, mimo jiné také díky svému názvu. Ten totiž připomíná latinský název houby, jejíž červený klobouček pozná každý z obrázkových knížek již od útlého dětství a která se latinsky jmenuje Amanita muscaria. Druhý trochu méně známý alkaloid atropin se nachází v neblaze proslulé trojici rostlin rulíku zlomocném (Atropa belladonna), blínu černém (Hyoscyamus niger) a durmanu obecném (Datura stramonium).

Jak muskarin tak atropin mohou být prospěšné nejen v medicíně nebo ve starověké travičské praxi, ale také v základním výzkumu. Někdejší farmakologové, kterým se mohlo pouze zdát o klonování receptorů, jejich genové sekvenaci a dalších molekulárně biologických metodách, používali přírodní látky s výraznými biologickými účinky k identifikaci receptorů, které se nacházejí ve tkáních jednotlivých orgánů. Z této dříve rozšířené praxe tak pochází některé názvy receptorů lidského i živočišného organismu, jako je například receptor muskarinový nebo nikotinový. Oba tyto receptory jsou v organismu aktivovány stejnou látkou – acetylcholinem, avšak svou strukturou i funkcí se od sebe významně liší.

Nikotinový receptor přenáší signál mezi nervem a svalovým vláknem a tím zprostředkovává svalový stah, zatímco muskarinový receptor zprostředkovává funkce parasympatického nervového systému. Dokáže zpomalovat činnost srdečního svalu, podporovat činnost žláz s vnitřní i vnější sekrecí nebo ovlivňovat stahy hladké svaloviny v močovém i dýchacím ústrojí. Na nikotinovém i muskarinovém receptoru působí muskarin s atropinem přesně opačně a na otravách těmito dvěma jedy je to znát.

Muchomůrka se zavádějícím jménem

Houbový jed muskarin dal poněkud paradoxně své jméno zrovna houbě, která ho obsahuje relativně málo, již zmíněné muchomůrce červené (Amanita muscaria). Podstatně více muskarinu v sobě obsahují některé houby vláknice (vláknice načervenalá, Inocybe patouillardii) a strmělky (Clitocybes). Ačkoliv se o muchomůrce červené někdy říká, že za její jedovatost je odpovědný právě muskarin, není tomu tak. Otrava touto houbou je vyvolána především halucinogenním jedem mykoatropinem, a obsah muskarinu v muchomůrce hraje jen podružnou roli. Účinky muskarinu nesou známky aktivace parasympatického nervového systému, ke které dochází skrze muskarinové receptory. Aktivovaný parasympatikus působí zúžení očních zorniček, což postižený člověk může vnímat jako rozmazané vidění. Dalšími příznaky otravy muskarinem jsou bledost, výrazné pocení a nevolnost. Zvýšené slinění, slzení a poruchy srdečního rytmu jsou způsobené působením muskarinu na parasympatický nervový systém. Během otravy může dojít ke ztrátě vědomí, avšak smrtelné zakončení není příliš časté. Mimo jiné i proto, že ke smrtelné otravě je nutné zkonzumovat poměrně značné množství jedovaté houby, u dospělého člověka až půl kila. Muskarin obsažený v houbě působí částečně i na nikotinové receptory nervosvalových plotének, což se může projevit svalovou slabostí, třesem a křečemi. Na otravu muskarinem naštěstí existuje přirozené antidotum, pro někoho možná překvapivé. Otrava jedovatou houbou se totiž neléčí ničím jiným než podáním látky z jedovaté rostliny – již zmíněného atropinu.

Kterak jed ničí jed

Atropin je vhodným antidotem při otravě muskarinem, poněvadž je klasickým antagonistou muskarinových receptorů a na parasympatický nervový systém má účinek přesně opačný než muskarin. Na první pohled je to patrné na očních zorničkách. Zatímco při otravě muskarinem se zorničky extrémě zúží až do velikosti špendlíkové hlavičky, atropinové kapky byly v minulosti používány marnivými ženami k vytvoření roztomilého rozšíření zornic a také dnes jsou atropinové kapky využívány lékaři za účelem rozšíření zornic.

I v dalších ohledech je otrava atropinem přesně opačná než otrava muskarinová. Místo nadměrného slinění způsobuje atropin sucho v ústech, místo zpomalení srdeční akce působí její zrychlení a místo snižování nitroočního tlaku se tento zvyšuje. Mimoto může stoupat tělesná teplota, pravděpodobně jako následek snížené činnosti potních žlázek. Kromě své funkce antidota při otravě muskarinem slouží atropin jako protijed při otravě nervovými bojovými plyny a také organofosfáty. S těmi pro změnu atropin nesoutěží o obsazení muskarinových receptorů, ale o vládu nad receptory nikotinovými.



autor:
datum vydání:
10. října 2007


Diskuze k článku „Protichůdné účinky smrtelných jedů“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!