Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Jak vznikají jeskyně?

autor: Jana Šoltésová
Jeskyně okouzlovaly lidí již od dob, kdy v nich žili. Jeskyně v Lascaux ve Francii byly obydlené před 15 000 až 20 000 lety.

Největší jeskyně vznikají ve vápencích a za svůj vznik vděčí pomalé, ale dlouhotrvající chemické a mechanické činnosti vody. Při dešti voda absorbuje oxid uhličitý a siřičitý ze vzduchu a tak vzniká slabá kyselina, která pomalu rozpouští vápenec. Voda proniká puklinami a trhlinami v hornině a postupně je rozlišuje. Jeskynní chodby se vytvářejí na mezivrstevních plochách a tektonických poruchách krasových hornin. Někdy se chodby rozšiřují mechanickou činností tekoucí vody nebo řícením stropů. Tak vznikají rozsáhlé jeskynní dómy.

Za sta tisíce let tak může být krasová hornina protkána bludištěm vzájemně propojených chodeb, komínů, dómů a propastí. Voda, která mizí v krasových ponorech, putuje podzemím a na kontaktu s nekrasovými horninami se vyvěračkami dostává zase na zemský povrch.

Voda prosakující krasovými horninami obsahuje kyselý uhličitan vápenatý. Na stropech a stěnách jeskyň se odpařuje a zůstává vysrážený uhličitan vápenatý. Jestliže voda prosakuje stropem, vznikají pozvolným vysrážením krápníky, které označujeme jako brčka, jejich zhuštěním se vytvoří stalaktit. V případě, že množství prosakující vody stropem je větší, než se stačí odpařit, voda skapává na podlahu a tam vzniká z uhličitanu vápenatého stalagnát. Barva krápníku je dána obsahem oxidů kovů v krasové vodě.

Ke krasovění dochází také na pobřeží, kde krasové horniny rozpouští agresivní mořská voda a mechanicky působí příboj. Ten vytváří převisy, kratší chodby, skalní oblouky a pilíře. Na pobřežní krasové tvary často navazují krasové posuvy, které vznikly působením sladké vody a na kontinentech.

Jeskyně mohou rovněž vzniknout společnou činností, jestliže se svrchní část lávového proudu prudce ochladí a utuhne. Uvnitř proudí láva dál a po skončení sopečné činnosti může úplně odtéci a zanechat po sobě lávový tunel – jeskynní chodbu.

Největším známým jeskynním dómem je Sarawacká jeskyně v Lubang Nasib Bagus v národním parku Gunung Mulu v Malajsii. Je 700 m dlouhá, 200 – 430 m široká a 70 až 120 m vysoká. Jedním z nejdelších jeskynních systému jsou Mamutí jeskyně v Kentucky v USA o délce asi 560 km. Mezi nehlubší jeskyně na světě patří Ogof Ffynnon Ddu ve Walesu, která zasahuje 308 m pod povrch země. Z podzemního jezera vystupuje až ke stropu skalní pilíř. Dalšími významnými jeskyněmi jsou Carlsbadské na jihozápadě Spojených států a jeskyně Cango v Jihoafrické republice.

Některé nejhlubší jeskyně světa

jeskyně stát hloubka
Gouffre Jean Bernard (Réseau du Follis)Francie 1 455 m
Gouffre de la Pierre Saint-MartinFrancie/Španělsko1 321 m
Jubiläumsschlucht Rakousko 1 320 m
Sistema Huautla Mexiko 1 250 m
Snežnaja Rusko 1 200 m
Gouffre Berger Francie 1 198 m

Citace:
Kol. Autorů, Všechno o Zemi – místopisný průvodce světem, Reader´s digest výběr, 2000





autor:
Jana Šoltésová
email: jennynka19@seznam.cz

datum vydání:
26. října 2007


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.