Temelín

autor: Mgr. Jana Hájková
Impozantní monstra chladících věží jaderné elektrárny Temelín nás při průjezdu Jihočeským krajem uhodí do očí. Za ta léta jsme si už ale přivykli onomu šedivě vzhlížejícímu objektu vyčnívajícímu z rozsáhlých polí, luk a lesů.


Historie

Projekt na výstavbu jaderné elektrárny Temelín (zkratka JETE, ETE, JET) byl vypracován již v roce 1985, tedy za bývalého režimu. Počítalo se s výstavbou čtyř bloků.

Stavba byla započata až o čtyři roky později, za éry režimu nového. Došlo ale k výrazným změnám předešlého projektování. Místo plánovaných čtyř bloků se postavily bloky dva a hlavně, měla se výrazně modernizovat technologie výroby.

Palivo do reaktoru prvního bloku bylo vpuštěno v červenci roku 2000 a první elektřina z něj byla vyrobena v prosinci téhož roku, tedy konkrétně 21.prosince 2000. Zkušební provoz prvního bloku a zastaven od desátého července roku 2002. Druhý blok se začal zkušebně testovat přibližně o rok později, osmnáctého dubna 2003.

Umístění

Jaderná elektrárna se nachází v Jihočeském kraji poblíž Týna nad Vltavou. Toto město leží asi pět kilometrů severním směrem. Dalším významným městem, nacházejícím se v blízkosti JETE, jsou České Budějovice. Ty se rozprostírají cca. čtyřiadvacet kilometrů jižním směrem. Nejbližší obcí JETE je stejnojmenná obec Temelín. Naše nejdelší řeka, Vltava, je vzdálena zhruba 5 km i přes to, že pásmo havarijní připravenosti bylo stanoveno na přibližně kruhovou oblast o poloměru 13 km. JETE leží asi v 500 m.n.m.

Celý areál se nachází na geologicky stabilním a seizmicky neaktivním podloží o rozloze 143 ha. Pozemek patří společnosti ČEZ.

Technické parametry

JETE je naší nejvýkonnější elektrárnou. Její výkon sahá k 1962 MW. Jsou zde nainstalovány dva tlakovodní reaktory VVER 1000 typu V320. V reaktoru je 92 tun paliva.

Palivem pro JETE je oxid uraničitý (UO2) a uran 235. Část paliva se vymění každý rok. Zatím je aktuální čtyřletý palivový cyklus, plánuje se ale přechod na pětiletý. Nyní je tedy celý objem paliva vyměněn, po částech, za čtyři roky.

Voda, jako zdroj chlazení, je dodávána z Hněvkovic na Vltavě. Tato vodní stavba byla vybudována souběžně s JETE. Díky tomuto vodnímu toku je tedy zajištěno dostatečné množství vody pro účel chlazení. Díky své nadmořské výšce nemůže být ale JETE ohrožena povodněmi. Za plného provozu se spotřeba H2O pohybuje v rozmezí 2-3 m3/s. Pro představu, v roce 2003 elektrárna spotřebovala 35,4 mil. m3 vody. To jsou asi ¾ celkového objemu Přísečnické přehrady na Chomutovsku.

Elektrárna má čtyři 154 metrů vysoké chladící věže. Průměr u paty každé z nich je 130 metrů. Právě tyto obrovské stavby tvoří dominantu jižních Čech. Viditelné jsou do vzdálenosti několika desítek kilometrů a to nejen kvůli své výšce, ale především také díky až 70 kilometrovému pruhu páry z nich stoupajících. Někdo by mohl říct, že takové množství páry velmi výrazně ovlivňuje okolní teplotu. Podle dosavadních hydrometeorologických měření tomu tak ale není. V okruhu 5 km stoupá teplota jen asi o 0,02 až 0,06 °C a vlhkost vzduchu o 0,006 g/cm3.

Veškeré poznatky o JETE jsou k dispozici na renesančním hrádečku Vysoký Hrádek v Březí u Týna nad Vltavou. To slouží jako informační centrum elektrárny.

Zdroj:
111 nej... České republiky
encyklopedie Česko

Jiří Bohdal - www.naturfoto.cz



autor:
datum vydání:
1. listopadu 2007


Diskuze k článku „Temelín“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!