Sopka Komorní hůrka

autor: Mgr. Jana Hájková
Měla jsem možnost se s touhle sopkou setkat osobně. A říkám Vám, stojí to za to.


Poloha

Komorní hůrku naleznete v Chebské pánvi. V rovinatém, téměř nezalesněném terénu se podobá jen mírné vyvýšenině. Oproti okolnímu povrchu se opravdu netyčí do horentní výšky. Má cca. 503 metrů nad mořem. Karlovarský kraj, zvláště pak Chebsko se může pyšnit touhle nejmladší sopkou na našem území. Naposledy činná byla podle odhadů vědců na počátku čtvrtohor, tedy před milióny let. Bát se jí tedy snad už nemusíme. Doznívající vulkanickou činnost zde připomíná jen oxid uhličitý v podobě mofetů neboli probublávajících plynů na zlomových liniích.

Historie, pověsti a legendy

O této již nečinné sopce jich je hned několik. Jedna z nich mluví o zakletých duších. Jak jinak si lidé v dřívějších dobách měli vysvětlit stoupající jedovaté plyny a páry. Mluvili mezi sebou nevraživosti tamějších zlých duchů.

Další z báchorek mluví o trpasličím královi žijícím kdesi na severu. Tenhle král měl tři syny. Když dospěli poslal je král pokračovat v tradici a zahřívat nehostinnou zemi, aby byla pro jeho národ pohostinnější. Všichni se usadili v podhůří Slavkovského lesa. Nejstarší pořádně zatopil na místě dnešních Karlových Varů. Tam vytryskl horký pramen a nebylo daleko k založení lázeňského města. Další z bratrů péči o území zanedbával a proto jsou dnes v Mariánských Lázních prameny studené. A nejmladší byl také nejnetrpělivější. Pod kotel přidával v takovém rozsahu, že jednou došlo k výbuchu. Vzedmutá voda z podzemí uhasila žár na povrchu, ale sopečný sopouch zde už zůstal. Jedná se právě o místo Komorní hůrky.

Tyto pověsti vyrůstají na základě pravdivých informací. Víme totiž, že Komorní hůrka opravdu vznikla vulkanickou činností. Dříve sloužila Komorní hůrka jako lom pro těžbu přírodní strusky a tím se ukázal zřetelný profil sopky. Dalším důkazem sopečné činnosti je čedičová hornina z lávy na jihozápadních svazích hory. Pokud se budete po Komorní hůrce procházet, tak se nenechte zmást. Možná se totiž dostanete na cestu, která vede kolem lomu. Nejedná se tedy o žádný kráter. Tahle díra vyhloubená člověkem je hluboká 15 metrů a měří 160 centimetrů.

19. století znamenalo pro Komorní hůrku problém. Provázely ji spory o původu. Společnost se rozdělila na neptunisty a plutonisty. Neptunisté vysvětlovali vznik hory usazeninami z vodních roztoků. Naopak plutonisté tvrdili, že se tak stalo „vnitrozemským ohněm“, který byl zdrojem sopečných erupcí.

Do akce se se svým zápalem pro geologii vložil i Johann Wolfgang von Goethe. Ten se nechal Komorní hůrkou učarovat roku 1808. O čtrnáct let později sem přivedl svého přítele Kašpara ze Šternberka. Ten se později stal spoluzakladatelem Národního muzea. Ten zase přizval švédského chemika Berzelia. Během let 1834-1837 zde zbudovali horizontální štolu, která jednoznačně prokázala čedičový sopouch a dala tedy jasné sbohem nějakým dohadům o původu. Aby uctili památku Goetheho nechali později zbudovat německý nápis na jeho počest. Stojí tam: „Goethovi- zkoumateli Komorní hůrky 1808-1822“. Přidán byl také reliéf básníkovi hlavy a pamětní deska jako poděkování Kašparu Šternberkovi.

Od roku 1933 je toto území chráněné. Dnes je Komorní hůrka národní přírodní památkou o rozloze 7,1 hektaru.

Zdroj:
111 nej... České republiky
http://encyklopedie.seznam.cz



autor:
datum vydání:
15. ledna 2008


Diskuze k článku „Sopka Komorní hůrka“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!