Jak změní očekávaná klimatická změna výnosy našich luk?
Pokus, na kterém jsme sledovali změnu výnosů v důsledku klimatické změny, byl založen už v roce 1966 v Černíkovicích (okr. Benešov) na údolní louce mezofytního až mezohygrofytního stanoviště. Pokusná lokalita leží v nadmořské výšce 363 m s ročním úhrnem srážek 600 mm a s průměrnou roční teplotou 8,1 °C. Hladina podzemní vody se pohybuje v rozmezí 0,1-0,5 m pod povrchem půdy a je tedy pro rostliny dobře dostupná. Půdní typ je glej, půdní druh (0-0,2m) hlinitý, pH(KCl) 5,0. Experiment je uspořádán metodou náhodných bloků ve čtyřech opakováních. Velikost pokusných dílců je 30 m2 (5 m x 6 m). Vyhodnocení bylo provedeno pro porost hnojený N200 P40 K100 (v kg.ha–1) a kontrolní, nehnojenou variantu. Na podkladě práce Kalvové jsme použily výstupy modelu HADCM3. Ten předpokládá vzestup průměrné teploty v období červen až srpen ve své nižší variantě (SRESB2) o cca 0,8 °C, ve vyšší variantě (SRESA2) pak o 2,3 °C, pro horizont roku 2050.
Z našich výsledků vyplývá, že ročník ovlivňoval celkový výnos z 27,9 %. Vliv klimatu na výnos (kg/ha) se více projevoval u varianty N200 P40 K100 než na variantě kontrolní (nehnojené). Průkazný vliv (p=0,002) na průměrné roční výnosy měla průměrná teplota vzduchu (°C). Výnos porostu nebyl výrazněji ovlivněn průměrnými srážkami a to zřejmě díky mezofytnímu až mezohydrofytnímu charakteru stanoviště, které bývá v jarních měsících podmáčené. Také sledovaný vliv LDF na výnos potvrzen nebyl, avšak při velmi nízkých hodnotách LDF již lze pozorovat pokles výnosů. Porovnání výsledků evapotranspiračního
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.
Další články na podobné téma | ||
---|---|---|
![]() Králík nebo zajíc? | ![]() Nemoc plná paradoxů | ![]() Etna nám vyrostla |
zobrazit více článků... |