Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Jak změní očekávaná klimatická změna výnosy našich luk?

autor: Ing. Dagmar Honsová
Dopad změny klimatu na travní ekosystémy lze sledovat globálně jako předpokládaný posun hranice lesa, nebo lokálně jako dopad na produkci a biodiverzitu konktrétního typu travního porostu.

Mezi pozitivní dopady očekávané změny klimatu můžeme zařadit zvýšení úrody v převážné většině středních zeměpisných šířek, při zajištění dostatečné závlahy a eliminace chorob a patogenů. Na průměrné výnosy bude mít vliv nejen změna teplot a srážek, ale také zvýšení koncentrace CO2. Očekávaná klimatická změna zřejmě ovlivní floristickou skladbu porostu a nepřímo i mikrobiologickou aktivitu půdy, a to díky zvýšené fotosyntetické aktivitě a delšímu vegetačnímu období, ale také potenciální evapotranspiraci porostu. Přitom na změnu evapotranspirace bude mít vliv zejména změna teploty vzduchu, ale také změna LAI (Leaf aera index - index listové plochy) porostů.

Pokus, na kterém jsme sledovali změnu výnosů v důsledku klimatické změny, byl založen už v roce 1966 v Černíkovicích (okr. Benešov) na údolní louce mezofytního až mezohygrofytního stanoviště. Pokusná lokalita leží v nadmořské výšce 363 m s ročním úhrnem srážek 600 mm a s průměrnou roční teplotou 8,1 °C. Hladina podzemní vody se pohybuje v rozmezí 0,1-0,5 m pod povrchem půdy a je tedy pro rostliny dobře dostupná. Půdní typ je glej, půdní druh (0-0,2m) hlinitý, pH(KCl) 5,0. Experiment je uspořádán metodou náhodných bloků ve čtyřech opakováních. Velikost pokusných dílců je 30 m2 (5 m x 6 m). Vyhodnocení bylo provedeno pro porost hnojený N200 P40 K100 (v kg.ha–1) a kontrolní, nehnojenou variantu. Na podkladě práce Kalvové jsme použily výstupy modelu HADCM3. Ten předpokládá vzestup průměrné teploty v období červen až srpen ve své nižší variantě (SRESB2) o cca 0,8 °C, ve vyšší variantě (SRESA2) pak o 2,3 °C, pro horizont roku 2050.

Z našich výsledků vyplývá, že ročník ovlivňoval celkový výnos z 27,9 %. Vliv klimatu na výnos (kg/ha) se více projevoval u varianty N200 P40 K100 než na variantě kontrolní (nehnojené). Průkazný vliv (p=0,002) na průměrné roční výnosy měla průměrná teplota vzduchu (°C). Výnos porostu nebyl výrazněji ovlivněn průměrnými srážkami a to zřejmě díky mezofytnímu až mezohydrofytnímu charakteru stanoviště, které bývá v jarních měsících podmáčené. Také sledovaný vliv LDF na výnos potvrzen nebyl, avšak při velmi nízkých hodnotách LDF již lze pozorovat pokles výnosů. Porovnání výsledků evapotranspiračního





autor:
Ing. Dagmar Honsová
email: dagmar.honsova@seznam.cz

datum vydání:
21. ledna 2008


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.