Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Meteorologické registrační přístroje

autor: Ing. Dagmar Honsová
Starší klimatologické stanice jsou ještě dnes vybaveny registračními neboli samopisnými přístroji pro registraci teploty vzduchu – termograf, vlhkosti vzduchu – hygrograf, tlaku vzduchu – barograf, dešťových srážek – ombrograf a směru a rychlosti větru – anemograf. Jejich hlavní výhoda je v nepřetržitosti jejich záznamů, naopak jejich nevýhodou je jejich větší či menší nepřesnost.

Většina registračních přístrojů se skládá ze tří hlavních částí: měřící část (čidlo, snímač), převodový mechanismus a registrační část. Registrační přístroj pracuje na principu vyvolání změn počasí na čidle přístroje, které se převodovým mechanismem přenášejí na registrační páku opatřenou perem píšícím souvislou čáru na registrační pásek, který je navinut na buben poháněný hodinovým strojem. Rozlišujeme registrační přístroje týdenní a jednodenní. Hodinový stroj otáčí válcem kolem své osy pomocí ozubených koleček umístěných pod základnou válce. Ve víku bubnu jsou otvory jednak k natahování stroje a jednak k registraci jeho chodu korekční ručičkou. Pravidelná obsluha spočívá v natažení hodinového stroje, výměny pásků a doplnění registračního inkoustu. U týdenních přístrojů se výměna pásků provádí každé pondělí v 7 hodin ráno. Většina registračních přístrojů poskytuje jen hodnoty relativní a přibližné. Pokud požadujeme přesná čísla, potom musí být záznamy opraveny a přepočteny srovnáním s údaji staničních přístrojů. Nejčastější příčinou nepřesného měření registračních přístrojů je změna citlivosti měřícího tělesa, změna setrvačnosti měřících součástí nebo změny pásků pod vlivem vlhkosti vzduchu.

K registračním přístrojům patří také heliograf neboli slunoměr, kterým zaznamenáváme dobu a trvání slunečního svitu a částečně i intenzitu slunečního záření. U nás se používá tzv. Campbell-Stokesův heliograf, který na papírové pásky „propaluje“ tepelný účinek slunečních paprsků. Základní část slunoměru tvoří koule, ze speciálního skla jemně broušeného a leštěného, která se může pohybovat všemi směry. Pro registrační pásky má slunoměr kulový prstenec. Registrační pásky z tenkého kartonu jsou trojího druhu podle ročního období. Pro zimní období se používají krátké zahnuté pásky, pro období kolem rovnodennosti se využívají rovné pásky a pro letní období se využívají dlouhé zakřivené pásky. Pásky jsou čárami dělené po hodinách a půlhodinách. Vlivem světla v ohnisku skleněné koule barva žloutne až hnědne a někdy se pásky i propálí. Heliograf najdeme nejčastěji na klimatologické stanici na kamenné zítce vysoké 1,5 metru a nikdy není na zastíněném místě.

Dnes už se převážně setkáváme s digitálními meteorologickými přístroji, které naměřené hodnoty rovnou přenesou do počítače. Přesto ale na tyto registrační přístroje mnozí meteorologové dodnes nedají dopustit.





autor:
Ing. Dagmar Honsová
email: dagmar.honsova@seznam.cz

datum vydání:
19. února 2008


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.