Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Přilétají..... jaro je tu

autor: Renata Petříčková
Je tu doba, kdy se k nám zase budou vracet ti opeřenci, kteří si na podzim sbalili skromný batůžek svých energetických zdrojů a vydali se na dlouhou cestu do teplých krajin.

Jejich návrat je dodnes zahalen rouškou tajemství a mnohými PROČ?

Ptáci různých druhů ani neodlétají, ani se nevracejí do svých domovů současně, ale ve vlnách, toho si může bystrý pozorovatel všimnout. Navíc již v roce 1855 byla objevena zajímavá zákonitost. Ptáci, které na jaře můžeme spatřit jako první, odlétají na podzim mezi posledními. A naopak ti, kteří odlétají mezi úplně prvními, tedy někdy na přelomu července a srpna, přilétají mezi posledními někdy v květnu. Mezi ně patří například rorýs, který tak v našich podmínkách prožívá něco málo okolo tří měsíců.

Mezi prvními se k nám vrací na přelomu února a března skřivan polní a špaček. Nevadí jim ani občasná sněhová metelice či nepřízeň počasí, pokud netrvá příliš dlouho. Je-li na ně stále u nás zima velmi tuhá, mohou se dočasně stáhnout jižněji, kde vyčkávají, až se jaro definitivně dostaví.

Brzy také přilétá většina kachen, husí, lysek, racků a jiných vodních ptáků, kteří jsou sice otužilí, ale k obstarání své obživy potřebují vodní plochu bez ledového příkrovu.

Až během dubna či až v květnu se vrací ptáci, kteří mají na svém jídelníčku hmyz. Patří k nim rorýsi, žluva hajní, rákosníci či ťuhýci obecní. Prostě se žádný pták nevrací dřív, než je v hojném nebo alespoň v dostatečném množství k mání potrava.

Nejen dostatek potravy určuje dobu, kdy se ptáci vracejí.

Dalším důležitým faktorem je místo zimování. Ptáci zimující nedaleko přilétají zpravidla dříve, ptáci zimující ve vzdálenějších krajích se objevují později, ačkoliv zde „doma“ je pro ně již připraveno potravy dost.

Staří ptáci se také často vracejí v jinou dobu než mladí ptáci téhož druhu. Například mladé pěnkavy a skřivani odlétají dříve než dospělí ptáci a mladé kukačky a ťuhýci odlétají později než staří.

Zásadní otázka: Proč vůbec?

Koho to někdy nenapadlo? Proč se k nám ti všichni špačkové, vlaštovky vůbec vracejí, mnohdy na extrémně krátkou dobu, jako třeba již zmiňovaní rorýsi? Vždyť v jejich zimovištích mají celoročně vhodnější klima, teplejší prostředí a dostatek potravy…Navíc často se v době, kdy se chystají k návratu v těchto krajích podmínky pro život ještě zlepšují.

Nejpravděpodobněji se jeví teorie rozmnožovacího pudu. Ve vhodnou dobu se v ptactvu spustí jakýsi mechanismus, který je nutí změnit stanoviště a vrátit se domů, do svého rodiště a později hnízdiště.

Důvodů pro to může být několik. Zimoviště je totiž takovou ideální rajskou zahradou jen naoko. Je zde ideální prostředí, to ano, ale velké shluky ptáků stejného druhu nedávají šanci na vhodné zahnízdění. Kdyby všichni zahnízdili ve svém zimovišti, patrně by brzy začala být nouze o místo k hnízdění a později i o potravu pro mláďata. Proto se vracejí do míst, de zatím nastaly příznivé klimatické podmínky a jednotlivé páry si zde nebudou konkurovat.

Je zřejmé, že se ptáci vracejí domů hlavně rozmnožovat a zakládat rodiny. Dospělí ptáci spěchají domů, mladí, kteří ještě nepocítili potřebu založit svoji rodinu se mohou v zimovištích zdržet déle či dokonce odletět teoreticky kamkoliv, na místě, kde se vylíhli, nejsou tolik závislí a vlastně ani nemusí hned prvním rokem hnízdit. Staří ptáci se naopak vracejí vždy na svá původní místa a s nimi i velká část mladých. Pud hejna u nich zvítězil a tak se vracejí do svého rodiště vedeni svými rodiči.

Proč vůbec? - je tedy otázka, která bude tížit vědce nadále. Nejen rozmnožovací pud nutí ptáky vracet se zpět do své domoviny, ale vliv může mít i délka světlé části dne, změny vlhkosti vzduchu, atmosférického tlaku nebo i prosté změny v organismu ptáka, který podléhá ročnímu vývojovému cyklu. Ve hře je i vliv elektromagnetických polí či vzdušných proudů. To jsou ale pouhé spekulace a semínka pochybností i nadějí….

Zdroj: Jurij Dmitrijev: Ptáci (LN, 1991)

fotografie: Jiří Bohdal - www.naturfoto.cz





autor:
Renata Petříčková
email: rpetry@volny.cz

datum vydání:
13. března 2008


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.