Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Význam mrtvého dřeva pro ekosystém

Mrtvé dřevo – termín obecně zažitý pro dřevo v různém stádiu rozkladu, a protože se na odumírajícím stromě nachází kromě živého dřeva i mnoho dřeva mrtvého, lze i odumírající strom označit jako "mrtvé dřevo." V angličtině je pro mrtvé dřevo zažitý ještě termín "Coarse Woody Debris" (CWD), tedy "hrubé zbytky dřeva."

Mrtvé stromy, ať už stojící či ležící, ať velké či malé, ať celistvé nebo značně prohnilé, mají v přírodě nezastupitelnou funkci. Bohužel se na ni ale dost zapomnělo. Není to jen estetický doplněk lesa, co činí mrtvé dřevo tak důležitým. Důležitá je především jeho schopnost zadržovat vodu, poskytovat úkryt některým živočichům, či zásobovat půdu živinami a postupně jí tak vracet, co z ní samo načerpalo. Plní tedy funkci substrátu. Kmen padlý do vody může poskytnout nejen úkryt rybám, ale i hnízdní příležitost vodním ptákům či materiál na stavbu bobřích hrází.

Mrtvé dřevo - klikněte pro zobrazení detailuMrtvé dřevo Určitě nejdůležitější vlastností mrtvého dřeva je to, že je na něm závislé velké množství živočichů, dnes již často v důsledku absence takového dřeva velmi vzácných. Mrtvé dřevo představuje místo k životu, úkryt a zdroj potravy pro plazy, obojživelníky, ptáky, netopýry, další savce a v neposlední řadě hmyz. Je nezbytně důležité i pro další, méně nápadné organismy, jako jsou lišejníky a houby.

Hmyz vázaný svým vývojem na mrtvé dřevo se nazývá "arborikolní." A právě mezi tímto hmyzem je mnoho druhů patřících mezi ohrožené živočichy v celé Evropě. Těžko říci, jak by měla vypadat dřevina, která by byla pro hmyz (zejména brouky) nejlákavější. Dlouho tradovanou jedničkou je v tomto ohledu v našich podmínkách dub. To je dáno více faktory – například jeho dlouhověkostí a odolností dřeva. Ale určitě je to také díky tomu, že se vyskytuje hlavně v nížinách a pahorkatinách, kde je právě spektrum hmyzu nejširší. V těsném závěsu jsou jiné listnáče, jako třeba jasany, javory, jilmy a buky. Poměrně dobře jsou na tom a ovocné dřeviny, topoly, vrby nebo břízy. Pozadu nejsou ani všudypřítomné jehličnany.

Obecně lze říci, že pro arborikolní hmyz je asi nejdůležitějším parametrem druh stromu. To především z toho důvodu, že mnoho druhů je monofágních (vyvíjejících se jen v jednom určitém druhu dřeva, např. tesařík modřínový) nebo oligofágních (vyvíjejících se jen v malém spektru druhů dřeva, často spolu příbuzných, např. bělokaz švestkový). Dalšími parametry jsou stáří stromu, stupeň jeho rozkladu, typ hniloby, expozice (doba a intenzita oslunění, poloha), rozměry dřeva, stav podkorního substrátu, …

Hmyz nejen že mrtvé dřevo využívá, ale dokáže ho vytvářet. Takový hmyz je (poněkud neprávem) nazýván škůdci. Uvědomme si, že náporem škůdců trpí v drtivé většině jen umělé smrkové monokultury, které jsou v našich zeměpisných podmínkách naprosto nepřirozené. Příroda se tak vlastně jen snaží bránit se necitlivým zásahům člověka. Sterilní monokultury smrků či jiných jehličnanů zásadně mění biodiverzitu (přírodní rozmanitost) v našich oblastech i celý ekosystém. A to zpravidla negativně. Zatlačí všechny dřeviny i bylinné patro a zničí tak všechny zdroje obživy. Nakonec jsou tzv. škůdci téměř jedinými živočichy, kteří dokážou v těchto nehostinných podmínkách žít…

Jen velmi málo druhů brouků můžeme označit jako primární škůdce dřevin, tedy ty, kteří jsou schopni je napadnout a usmrtit je. Mezi takové lze do určité míry zařadit velmi známého lýkožrouta smrkového. Daleko častější příčinou smrti stromu jsou ale abiotické (neživé) vlivy, kterými mohou být dlouhodobé sucho či podmáčení nebo vyvrácení či zlomení stromu způsobené větrem nebo sněhem.

Prvními brouky, kteří osidlují oslabené a mrtvé dřeviny (musí zůstat neodkorněné. Dřevo bez kůry je jen sterilní hmotou bez většího významu, nevýznamnou i jako zásobárna živin pro jiné organismy), jsou zpravidla kůrovci. Zatímco na smrku se vyskytují celkem běžně, např. na jilmu patří řada druhů již mezi ohrožené živočichy. Souvisí to samozřejmě i s úbytkem této hostitelské dřeviny v souvislosti s tracheomykozním onemocněním (grafiozou). V rychlém sledu za kůrovci následuje celá řada dalších druhů, jako třeba další potenciální škůdci – tesaříci a krasci.

Další skupinou jsou saproxylofágní brouci – tedy brouci vázaní na odumírající a mrtvé dřevo, případně na dřevo napadené různými druhy hub, plísní a hnilob.

Některé druhy hmyzu vázané na mrtvé dřevo

Někteří zástupci z hmyzí říše - klikněte pro zobrazení detailuNěkteří zástupci z hmyzí říše Mrtvé dřevo má důležitou úlohu i při obnově lesa. Musí mu vrátit to, co s něj za ta léta vyčerpalo. Proto odebráním jakéhokoli dřeva z lesa tento les trochu ochuzujeme o tolik důležité živiny, kterých při dnešním stavu lesů opravdu není na rozdávání. Tlející biomasa vytváří bohatý substrát pro stromy, houby i rostliny. Tomu napovídá zmlazení dřevin v pralesích, kde lze nalézt stromy rostoucí doslova v řadě. To je způsobeno zmlazením dřevin na vyvýšeném místě, kterým je padlý a rozkládající se kmen.

Málo známou je "protipovodňová" funkce mrtvého dřeva. Taková prohnilá kláda funguje stejně jako malá přehrada. Dokáže pojmout více vody, než sama váží. Je-li v lese dostatek takových "přehrad," může mrtvé dřevo výrazným způsobem ovlivnit následky např. jarního tání sněhu.

A tím to nekončí. Podobně jako vodní nádrž může vodou nasáklé dřevo zásobovat své okolí vodou v případě sucha. Proto v lesích s dostatkem padlého dřeva bývá mnohem bujnější vegetace.

Jak je vidět, ponecháním několika padlých kmenů v lese můžeme dosáhnout velkých změn v biodiverzitě lokality. Všechny výše uvedené funkce takového dřeva jsou silně provázány a vedou k zásadním změnám celého ekosystému, se zřejmým konečným přínosem i pro člověka. Více biomasy, více zvířat, zásobárna vody, ochrana před povodněmi…

Bohužel tohle si mnoho lidí neuvědomuje. Člověk se snaží z lesa vytěžit co nejvíc a tak, až na pár výjimek, není žádný kus dřeva ušetřen. Na místo původních listnatých a smíšených lesů vysazuje v drtivé většině jen druhy dřevin, které rychle rostou a na kterých se dá tím pádem vydělat. Výsledkem je sterilní smrková plantáž bez života.

Ačkoliv je důležitá funkce mrtvého dřeva stále lépe a lépe poznávána, stále přetrvává řada mýtů a pověr:

Starý či mrtvý strom je zdrojem houbových nákaz a škůdců
Většina organismů, kteří pro svůj život nebo rozmnožováni potřebují odumírající a mrtvé stromy, je vázána právě na odumřelé dřevo. Organismy způsobující odumření stromu, a tedy i potenciální nebezpečí pro zdravé stromy, na odumírajícím nebo mrtvém stromě nenacházejí vhodné prostředí pro svůj další vývoj.

Starý či mrtvý strom může způsobit požár
Pokud strom začne hořet, bývá to téměř vždy po zásahu bleskem nebo po nešetrném zásahu člověka – např. při vypalování dutin pod záminkou jejich úpravy. Vznítit se samozřejmě může materiál, který někdo do dutin naházel.

Starý či mrtvý strom není hezký
Toto tvrzení může být pravdivé, ale nezáleží spíše na vkusu každého z nás? vždyť například sochy (často podivnějších tvarů než olámaný strom) vystavujeme na nejviditelnějších místech našich obcí. Proč bychom se tedy nemohli chlubit výtvorem, který nám darovala příroda a který se neustále mění?

Starý či mrtvý strom má místo jen ve volné krajině
Někdy se lze setkat s tvrzením, že jen mladý strom je dekorativní. Termín městská zeleň je třeba začít chápat nejen urbanisticky, ale i biologicky. Mihlo by se nám totiž stát, že se město stane jenom místem s líbivou, avšak mrtvou zelenou kulisou, a k té stromy nepotřebujeme. Zelenou kulisu může vytvořit i zelená fasáda domu.

Starý či mrtvý strom je odpad, který se musí uklidit
Zřejmě nejčastější argument, kterým je lesník nucen mít les uklizený. Zkrátka všechno se každému nelíbí. Stejně tak jako obraz, který nám visí na stěně, se nemusí líbit druhým, tak ani starý strom nemusí být každému sympatický.

Starý či mrtvý strom je problematický a nebezpečný pro okolí
Pokud by opravdu hrozilo vážné nebezpečí, je vždy možné strom pomocí odborného zásahu upravit tak, aby neohrožoval své okolí. Neradi bychom si dovolili polemizovat o nebezpečí, které může za určitých okolností takový strom představovat. Je přesto patrné, že co se týká ohrožení života pádem stromu, stáváme se poněkud hysterickými:)

Jak tedy postupovat v praxi

Mrtvé dřevo  - klikněte pro zobrazení detailuMrtvé dřevo - Ponechání starých stromů v lesích je třeba zakomponovat do lesních hospodářských plánů či osnov (LHP, LHO).

- Část zlomů a vývratů ponechat na místě, v případě chráněných oblastí pokud možno nechat na místě všechno dřevo. Bohužel praxe je opačná – viz. větrná kalamita ve Vysokých Tatrách (2005), následná devastace těžkou technikou a konečné kilometrové holé pláně.

- Při těžbě nechat část dřeva na místě, ponechání vysokých pařezů

- Odborně a včas ošetřovat stromy ve městech

- Nepotřebné dřevo nelikvidovat, ale odvézt ho na vhodné místo, aby nedošlo k likvidaci organismů na něj vázaných

- Neodstraňovat pařezy pouze z estetických důvodů

- Při vymýcení lesa před vysazením nových stromů půdu neorat, zbylé dřevo neštěpkovat a nefrézovat pařezy

Použitá literatura: Jakub Horák a kol.,;Proč je důležité mrtvé dřevo?;vydal Pardubický kraj, 2007

K tomuto tématu již chystáme krátký film, který bude k dispozici na www.jarojaromer.cz





Debata k článku 'Význam mrtvého dřeva pro ekosystém'

Reklama

Tapety na plochu


tapeta Zima

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2019 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz