Kodaňský sumit trošku jinak

autor: Simona Horká
Pro každého z nás, kdo prožil pár dní v Kodani v době, kdy byla ve své polovině snad nejdůležitější klimatická dohoda, tedy 12.–13. prosince již loňského roku, byly tyto chvilky něčím výjimečným. Dost už jsme se načetli o tom, jak neúspěšný výsledek projednávání nástupce Kjótského protokolu nakonec byl, a také o zatčených demonstrantech.

Tato informace nás, kdo jsme se vydali do Kodaně vyjádřit svůj názor a bojovat tak za spravedlivé klimatické podmínky, poněkud zaskočila. Na každé demonstraci se najdou lidé, kteří mají potřebu jít do davu a chovat se nepřiměřeně. Co mě však i po mém návratu negativně překvapilo, byl naprostý nedostatek informací v médiích o tom, proč tisíce až desetitisíce lidí vyrazily do ulic a co chtěly prosadit. Ostatně se ale dalo čekat, že české sdělovací prostředky budou informovat jen o senzacích.

Neobvyklá pro nás byla už samotná cesta. V Německu, nedaleko dánských hranic, nás zastavila policejní kontrola. Vypadalo to na zběžnou prohlídku pasů a zavazadlového prostoru. Po chvíli jsme se ale od kolegyně Kristýny dozvěděli, že budeme postupně po jednom vycházet z autobusu, ujmou se nás dva policisté, prohmatají nás a prohledají všechny naše věci. Postupně nás začalo v autobuse ubývat a se zájmem jsme se z okna dívali, jak jsou naši kolegové zbaveni svých zavazadel, předkládají na kontrolu malé nožíky a chodí dozadu do stanu, ze kterého někteří vychází až po hodně dlouhé chvíli. "Můžu si odskočit?" zeptám se anglicky mluvícího policisty. "Ano, ale musíte počkat na doprovod." Čekám na dva muže, kteří jsou po celou dobu se mnou, dokud se zase nevrátím na vyznačené místo.

Při prohlídce zabaví celníci slovenskému kolegovi nůž, jelikož byl definován jako bodná zbraň. Kamarádce Martině dělají test na drogy - má totiž s sebou diabetický cukr. Test je samozřejmě negativní. Kontrolují také naše fotoaparáty - udělali jsme si pár fotografií z prvního zastavení na památku. Nesmí na nich však být vidět obličeje kontrolorů, což se dozvídáme až posléze. S některými tak prochází digitální přístroje a mažou v nich nevhodné úlovky. Po třech hodinách byrokratického zkoumání můžeme odjet. Dokonce nám ještě před odjezdem Němci popřejí vše nejlepší a pokojnou demonstraci.

Náš příjezd se tím sice opozdil, ale hlavní program začínal až další den ráno. Sobota 12. prosince byla vyhrazena právě různým demonstracím a setkáním Přátel Země a dalších organizací. Nedaleko kodaňského nádraží se nacházela budova, kde se odehrávalo tzv. Klimaforum - série přednášek, workshopů, koncertů tématicky propojených klimatickými změnami. Za zmínku stojí například přednášky o permakulturních vesnicích, ekologickém životním stylu, klimatické rovnosti a genderu aj. K dispozici bylo občerstvení z ekologického zemědělství. Klimaforum se stalo také výchozím bodem sobotní dopolední akce - tzv. "flood action" neboli lidské povodně. Akci pořádali Přátelé Země, kam patří z České republiky právě Hnutí DUHA, a během sobotního dopoledne se jí zúčastnilo několik tisíc lidí ze všech koutů světa.

Každý jsme dostali modrou pláštěnku a před samotným pochodem, resp. vlnami lidské povodně, která se pomalu valila ulicemi, následovalo několik proslovů přímo z úst nejzasvěcenějších - lidí ovlivněných klimatickými změnami a špatným řešením situace v tamní oblasti - mladé obyvatelky Tasmánie, Filipíňanky či afrického černocha, který dav nadchl nejvíce. Svým zvučným hlasem dokázal vzburcovat každého, aby dělal mexické neboli povodňové vlny. Hnutí DUHA mělo připravené také své transparenty: Velkou výzvu, šetření energií, k rozebrání byly i další zelené transparenty Přátel Země. Hlavním cílem bylo zrušit obchod s emisními kredity v zemích třetího světa, což umožňoval Kjótský protokol. "Co chceme?" "Klimatickou spravedlnost na celém světě." "Kdy ji chceme?" "Teď!" ozývá se pravidelně davem. V davu se nachází také fiktivní prodejci emisních kreditů, kteří se je marně snaží prodat, zhodnotit tak své nabídky a rozpustit náš dav. Povodeň se pomalu rozhýbává a směřuje k parlamentu. V krátkých přestávkách se zastaví, aby udělala vlnu a ohlásila, co očekává od výsledků klimatické dohody - tedy absolutní rovnost. Lidé nesoucí plakáty, zpívající, mávající sdělují snad to nejprostší, co může být: stejné podmínky pro všechny.

Amatérští i profesionální fotografové obklopují dav, stojí na autech a dalších vyvýšených plochách, aby udělali snímky jedné z největších lidských povodní. Padají k nám i mikrofony z německého rozhlasu, přidržujeme na nafouklém člunu aktivistu, který po davu vesluje. Jsme roztroušeni mezi jinými národy, občas se však jako Češi potkáme a předáváme si plakáty i zážitky. Asi po hodině se dostáváme na cílové místo. Ještě než k němu dojdeme, můžeme si vzít další transparenty s nápisy - Climate justice now, Planet, not profit, Bla bla bla.. act now! a další. Odpoledne čeká odvážnější z nás masovější akce, při které se jde 6 km pochod až k Bella center, kde se právě projednává klimatická dohoda. Při této akci se objevují drobnější nepokoje. Policie vždy zavčas zareaguje, aby nedošlo k dalším potyčkám, a tisíce lidí se přesouvají k dalšímu místu, kde je čeká občerstvení, hudba a projevy těch, kteří čekají právě na klimatickou spravedlnost.

Večer se opět jedeme podívat do Klimafora, kde se prezentují různé organizace a názory. Na mnoha místech ve městě na vás dýchá právě se odehrávající konference. Ať už navštívíte Národní muzeum, podíváte se na reklamní poutače nebo vstoupíte do rychlovlaku, na všech místech nás provází společné téma - klimatická změna.

Vidět slunečnou Kodaň obklopena stovkami podobně smýšlejících lidí je nezapomenutelný zážitek. Obzvlášť pokud jde o místo, kde je výjimečné potkat v centru auto. Celé město je přizpůsobené cyklistům, dámy na podpatcích uhání na kole, na každém rohu je opřený bicykl. Takovou dopravní situaci mohou Kodani všechna česká města závidět. Škoda jen, že to nepomohlo k lepším výsledkům celosvětového klimatického setkání. Snad právě Mexiko, které patří k rozvojovým zemím, protipólu vyspělých států, by při projednávání v letošním roce mohlo uspět více.

Převzato z: Ekologické listy leden 2009



autor:
datum vydání:
27. ledna 2010


Diskuze k článku „Kodaňský sumit trošku jinak“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!