Fotíte nebo cvakáte?

autor: Jiří Jirout
Je lepší fotografie klasická nebo digitální? Má cenu zabývat se megapixely, rozlišením nebo celkovou technickou stránkou tohoto problému? Myslím, že důležitější je přemyšlet o tom, zda snímky pořízené tím či oným způsobem mohou obstát v konkurenci jiných autorů - fotografů.

K napsání tohoto příspěvku mě přivedl článek Ludmily Bartákové v 5. čísle časopisu Photolife z roku 2003: Digitál = kýč?

V poslední době zažívá maximální boom fotografie digitální. Zamysleli jste se ale, jak by Vámi pořízené fotografie (snad lépe - obrazové soubory) hodnotili nebo komentovali jiní? Nebo si cvakáte snímky tak zvaně "do šuplíčku?" Uznávám, tento problém je soukromou otázkou každého z Vás, ale popřemýšlejte o tom alespoň na chvilku po přečtení tohoto článku.

Velkým "tahákem" digitální fotografie je minimální cena každého snímku. I proto se množí nekvalití snímky (podle mnoha předních fotogafů až kýčovité), které se velmi liší od všeobecně uznávaného standardu "dobré fotky." Určitě mě osočíte z toho, že digitál je přeci dražší než klasický přístroj, ale tento rozdíl se velmi rychle vyrovnává. Ale milerád Vám to vysvětlím myšlenkou autorky výše zmíněného původního článku.

Paní, či slečna Bartáková ve svém článku používá krásný příměr: Kolik si z hromady pomerančů vezmete plodů, když každý bude stát 10 korun? A vezmete si jakýkoliv, nebo budete vybírat ten nejlepší, nepoškozený, největší...? A kolik si jich naopak vezmete, budou-li zadarmo, jak pečlivě je budete kontrolovat, zvažovat? A kolik z nich nakonec sníte v poměru k tomu, kolik jich vyhodíte, kolik jich přijde nazmar, zkazí se?

Tento příměr celkem hezky koresponduje s náklady na fotografování. Například u velkoformátové fotografie přijde jeden snímek na 150 až 200 Kč!!! Co budete fotografovat, budete-li vědět, že každým stisknutím spouště "přicházíte" o 200 Kč? Asi budete přece jen zvažovat zvolený námět, kompozici, úhel objektivu. Několikrát proměříte expozici, budete používat filtry, budete uvažovat o správnosti osvětlení a vhodném okamžiku ke stisknutí spouště vašeho přístroje! Je možné, že se z každé fotografické výpravy vrátíte s minimem snímků, ale výsledek by Vás měl maximálně uspokojit.

Rozdílné je to ale v případě digitálních přístrojů. Po "zapomenutí" vyšší počáteční investice nastává ráj pro fotografy - cvakaře. Takovýto fotograf snímá a fotografuje vše, co vidí (viz, dle mého názoru, silně infantilní reklama Teleshopingu na miniaturní kamerku - sledujte co lidé v tomto spotu fotí!!!), a doufá, že alespoň nějaký snímek bude moci použít, většinou však po úpravách v počítači...

V tomto ohledu se ztotožňuji s myšlenkou Ludmily Bartákové v tom, že by se na našem trhu měly objevit pamět´ové karty s omezenou kapacitou (max. 36 snímků) bez možnosti vymazání. To, že došlo k záměně filmu za čip ještě neznamená, že se změní i nároky na kvalitu a vkusnost fotografie snímané digitálně. Pokud si tedy pořizujete digitální fotoaparát, uvědomujte si jen slovo fotoaparát! Snažte se využít maximálně jeho technických možností. Pokud jste čerstvými majiteli digitálu, cvakejte si jak chcete a cokoliv - prostě si hrajte, až do té doby, kdy Vás to přestane bavit. Pak je ten správný čas vymazat paměťovou kartu a vydat se na svou první oficiální digitální výpravu.

Ale abych se zde "neopíral" jen do digitálních fotoaparátů, myslím, že podobným problémem jsou dle mého názoru fotografové profesionální... Samozřejmě že dnes již také většina z nich přešla na levnější digitální provoz, stále ještě je ale dostatek takových, kteří za nemalou cenu výsledné fotky vyfotí na jediný námět třeba 5 filmů! Je jasné, že "profíkům" se to vyplatí. Ceny fotografií od profesionálů vysoce převyšují cenu fotky udělané v minilabu (i když o kvalitách těchto snímků se dá také někdy pochybovat). Proto si myslím, že i profesionální fotograf se dá přiřadit k sortě tzv. "cvakařů." Nepochybně však kvality jeho práce předčí většinu snímků od cvakařů - digifotoamatérů...

Podle mého názoru se člověk, který se učí fotit rovnou digitálem, nenaučí fotit nikdy! Pokud se mu snímek nelíbí, jednoduše ho vymaže. Pokud si ale klasický fotograf vyzvedne své snímky a zjistí, že z 36 snímků na filmu se dá za dobré fotky považovat maximálně 5 fotografií, dá si příště pozor na školácké chyby při focení. Brzo začne jeho neunáhlená, klidná a rozvážná "práce" přinášet více kvalitnějších snímků a mnohem větší uspokojení. Proto bych začínajícím digifotografům doporučoval přemýšlet nad tím, zda by byli ochotni takový či oný snímek vyfotit na film.

Doufám, že se na mou hlavu nesnese množství negativních reakcí od fotografů fotících digitálně či profesionálně, ale i kdyby, snad Vás tento článek alespoň přiměje k přemýšlení...



autor:
datum vydání:
22. července 2004


Diskuze k článku „Fotíte nebo cvakáte?“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Hapík.cz
podpoříte chod našeho serveru