Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Geneticky modifikované organismy

autor: Bc. Lucie Grygová
Geneticky modifikovaný organismus je podle zákona č. 78/2004 Sb. definován jako takový organismus (kromě člověka), jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací. Tj. cílenou změnou genetického materiálu způsobem, kterého se nedosáhne přirozeně – např. křížením či roubováním.


+ Větší a levnější produkce

Klady geneticky modifikovaných organismů spočívají zejména ve zvětšení produkce, lepších životních strategiích, mohou lépe odolávat vlivům prostředí a v neposlední řadě mohou napomáhat člověku ve výrobě lepších, někdy i levnějších produktů, jako jsou například léčiva. Tím, že geneticky modifikované plodiny mohou lépe odolávat škůdcům bez použití pesticidů a postřiků, se stávají méně náročné i pro půdu.

- Možnost invaze do okolí

Ovšem s klady souvisí i zápory geneticky modifikovaných organismů. Mohou se šířit samovolně díky větru či opylovačům. Pokud dojde ke křížení s nemodifikovanou rostlinou, jejich potomci jsou kupříkladu odolní proti postřikům, jako jejich geneticky modifikovaný předchůdce. Zde nastává problém, jak se s touto nežádoucí rostlinnou populací vypořádat. Zemědělci jsou nuceni používat novější a drastičtější pesticidy, čímž samozřejmě narušují i biodiverzitu, která těmito zásahy klesá, protože postřihy a pesticidy působí na vše okolo.

GM mikroorganismy, rostliny, živočichové

Jako geneticky modifikovatelné organismy bývají používány v hojné míře mikroorganismy, dále rostliny a v posledních letech i živočichové. Geneticky modifikované organismy jsou velmi tvrdě kontrolovány a testovány. Všechny produkty, které z nich pocházejí, musí být dle zákona řádně označeny.

Nejhojněji pěstovaná geneticky modifikovaná plodina v České Republice je kukuřice setá ( Zea mays )

Tato geneticky modifikovaná kukuřice je schválena od roku 2005, kdy začalo i její první pěstování. Geneticky modifikovaná kukuřice má přidaný gen z půdní bakterie Bacillus thuringiensis. Díky tomuto genu je schopna tvořit Bt-toxin, který je smrtelný pro zaviječe kukuřičného. Tímto od něj není poškozována a dochází k navyšování její produkce. Je povoleno ji využívat pouze pro nepotravinářské úřely.

Výhody – Nulové použití pesticidů, tím snížení nákladů. Navíc nedochází ani k narušování hmyzích či jiných společenstev, protože přidaný gen je zaměřen pouze na zaviječe kukuřičného.

Nevýhody – Zatím nejsou pozorovány nežádoucí účinky. Ovšem to neznamená, že k nim nedojde, kupříkladu po zkřížení s nemodifikovanými jedinci.

„Zlatá rýže“, která dodá vitamín A

V oblastech, které jsou ohroženy hladomory a nemocemi, se začala pěstovat „Zlatá rýže“. Rýže je rostlinou, která je obživou milionům lidí. Byl do ní zaveden gen, který produkuje více betakarotenu. Z něj si poté organismus člověka tvoří v těle vitamín A. Díky tomuto genu mají zrna rýže žlutou barvu, podle které dostala svůj název „Zlatá rýže“. Je to velmi perspektivní rostlina, protože díky ní by v asijských rozvojových zemích, kde je rýže prakticky jejich jedinou obživou, mohli mít lidé lepší zdravotní stav, ať už se jedná o zrak či imunitu. Je to navíc velmi levné.

Výhody : Levná a výnosná tvorba plodiny, která napomáhá lidskému zdraví. Nevýhody : Zatím nebyly prokázány žádné vedlejší účinky, ani se nepředpokládají.


Tabákem proti nádoru

Dalším příkladem je rod tabák ( Nicotiana), který by mohl mít velice důležité využití pro člověka. Tabák byl použit vědci ze Stanfordovy university, kde se pokusili vytvořit očkovací látku proti nádoru imunitního systému, který je označován jako folikulární lymfom B-buněk. Všechny nádorové buňky obsahují na svém povrchu bílkovinné imunoglobulinové molekuly. Tyto bílkoviny se tvoří již v semenech, což je velmi dobré, protože semena mohou být uložena a použita téměř kdykoliv, když je zapotřebí vytvořit protilátky pro člověka. Proti lymfou B-buněk je nemožné vytvořit univerzální vakcínu, jelikož každý člověk vlastní jedinečnou verzi imunoglubulinu. Onkolog Levy se pokusil izolovat z nádorové buňky gen pro její povrchový imunoglobulin a tuto DNA úspěšně zapracoval do dědičné informace viru tabákové mozaiky. Tento virus poté rostlině napomohl k vytváření bílkovin a nádorového imunoglobulinu podle jeho genu. Princip využití jako vakcíny spočívá v rozdráždění imunity nemocného člověka, která poté zaútočí na nádorové buňky v jeho těle.

Výhody : Nespornou výhodou této geneticky modifikované rostliny je rychlé a levné tvoření bílkovin a imunoglobulinu podle genu, který jí je vložen. Na vytvoření jedné vakcíny je potřeba jen pár rostlin tabáku, tím je tento proces mnohokrát levnější než vytváření vakcíny pomocí mikroorganismů, které vyžadují přísné a drahé laboratorní podmínky.

Nevýhody : Stále se čeká na druhou fázi pokusu, kdy bude vakcína zavedena do lidského organismu. Na pokusných zvířatech žádné vedlejší účinky nebyly prokázány, neví se, jak na tuto vakcínu bude reagovat lidský organismus.

Studie dědičných chorob pomocí genetické modifikace zvířat

Genetickými modifikace zvířat můžeme získávat modelové organismy, na nichž lze studovat dědičné choroby. Vedle možnosti poznat do hloubky příčiny chorobných změn provázejících tak závažná onemocnění jako je cystická fibróza, hemofilie nebo dědičná svalová dystrofie se nám s pomocí geneticky modifikovaných zvířat otevírá cesta k vývoji a testování nových léčebných postupů.

Otázka etiky

Ovšem existují pokusy, které nemohou být provázeny na myších, jelikož se jejich vývoj od člověka liší. Proto dochází k pokusům na primátech, což ale vede k otázkám etiky. Mohlo by totiž dojít i k vylepšení genetické informace člověka. Na jedné straně je dobré, dodat člověku lék proti rakovině, na straně druhé stojí vložení informace do genomu, kterou nutně nepotřebuje, kterou by ale mohl v budoucnu využít jako nový potenciál. Veřejnost vnímá toto jako nepřirozené a nechce, aby k takovýmto pokusům docházelo. Ovšem měla by si uvědomit, že možnost, aby nedocházelo k nakažení kupříkladu virem HIV, je velice veliký přínos. Dalším příkladem je transplantace. V celém světě je enormní nedostatek vhodných dárců a proto vědci zkouší použít na transplantaci prasečí orgány. Přirozeně by lidské tělo začalo bouřlivou imunologickou reakci, proto musí dojít ke genetické úpravě prasečích orgánu. Princip spočívá ve vložení lidských genů do prasečích, či odstranění prasečích genů. Jsou k dispozici oba druhy prasat, ovšem stále nedochází k transplantacím jejich orgánů člověku, jelikož prasata mají sobě vlastní retroviry, které se dědí a existuje jisté riziko v přenosu na člověka. Ovšem jako dočasné řešení na dny či týdny se tyto orgány použít dají.

„Hraní si ‘’ s genomy at už zvířat, rostlin či mikrobů je i otázka etiky. Měli bychom si ovšem uvědomit, že už pouhou domestikací v minulosti docházelo k výběru vhodných genů a nyní, když věda pokročuje dopředu, je logické, že se lidstvo snaží najít řešení na hladomory a nemoci.

Zdroje :
[1] http://www.techtydenik.cz
[2] http://www.rozhlas.cz
[3] http://www.21stoleti.cz
[4] http://www.mze.cz
[5] http://www.osel.cz





autor:
Bc. Lucie Grygová
email: Bc.Grygova@seznam.cz

datum vydání:
16. listopadu 2010


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.