Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Soukromé útulky pro kočky – co to vlastně je?

autor: Františka Kernová
Soukromé kočičí útulky, či dle správné terminologie občanská sdružení na ochranu zvířat potažmo koček, nejsou zrovna organizace, o kterých by měl běžný občan bližší povědomí. Proč také – mediálně se příliš neprojevují, téma, kterým se zaobírají, není až tak moc lákavé, a většině lidí stačí vědět, že prostě existují nějaké útulky. Vysoké procento veřejnosti si myslí, že o kočky se povinně starají městské útulky nebo nepovinně hodné staré paní.


V městském útulku kočku většinou nenajdete

A ono je to vlastně úplně jinak. Městské útulky se zaměřují hlavně na psy, případně jsou smíšené a kočky zde hrají druhé housle. Zato občanských sdružení, nezávislých na městu a státu, která se snaží situaci bezprizorních koček řešit, u nás každým rokem přibývá. Na jednu stranu je to zpráva pozitivní, na druhou stranu to vypovídá o nedostatečném řešení „kočičí otázky“ ze strany státu a měst.

Počet těchto sdružení se pohybuje v desítkách. Jak tyto organizace fungují a kde vlastně berou prostředky na provoz? Hned na začátek malé překvapení - nemají zaměstnance. Všechnu činnost vykonávají členové a dobrovolníci zadarmo ve svém volném čase. To znamená, že až na členy v důchodovém věku všichni chodí do práce.

V kočičích útulcích dnes potkáte i krásné dvounohé kočky

Jelikož tato oblast už dávno není doménou takových těch starých hodných paní, které kočkám obětují celý důchod a samy jedí suché rohlíky, znamená to, že pracující jsou vlastně skoro všichni. Omlazení v oblasti útulků je otázkou posledních několika let a do budoucna to je určitě významný fakt, protože s tím přichází i větší zviditelnění a popularizace tohoto tématu. Tím rozhodně nechci ubírat zásluhy starší generaci, která neměla na růžích ustláno a byla pro nová sdružení inspirací. Teď tedy víte, že v útulku potkáte možná i pěkné dvounohé kočky, ale pořád jsme se nedobrali k tomu, co od těchto sdružení očekávat.

Rozhodně nečekejte, že všechny mají velké vykachličkované prostory s klecemi

Ony by i třeba takové prostory chtěly, ale nemají na ně finance. Teprve se učí žádat o granty a většinu provozu hradí z darů příznivců a členů, což nejsou žádné závratné částky. Na rozdíl od částek potřebných na provoz…

I něco špatné je ale pro něco dobré – kočky hledající nový domov jsou zpravidla ubytovány v takzvaných domácích depozitech, což není nic jiného než byty členů a pomocníků. Zvířata tak mají individuální péči, depozitářky znají podrobně jejich povahu a potřeby a mohou novým majitelům poradit, která kočka by pro ně byla nejvhodnější. Nesetkáte se tu s lidmi, kteří by tuto práci dělali pro peníze, protože se na tom vydělat prostě nedá, naopak. Veškerá péče je prací nadšenců, kteří se snaží o profesionalitu a mají ke svěřeným zvířatům osobní vztah. Ano, i tady občas narazíte na nepříjemnou paní. Věřte ale, že jich je čím dál méně. Tyto organizace si začínají uvědomovat význam transparentnosti a komunikace pro své přežití.

A to je všechno? Ne.

Mnohá z těchto sdružení se snaží myslet i na budoucnost, a tak se věnují kastracím venkovních koček, pořádají osvětové akce pro děti, na oblibě získává i felinoterapie – tedy terapie pomocí koček.

Schválně se poohlédněte v okolí, jestli i u vás působí nějaká podobná organizace. Pokud je seriózní, umožní vám návštěvu v depozitu a depozitáři vám rádi povypráví o své práci. Nemluvě o tom, že velmi ocení, když kočkám zároveň přinesete něco na zub.

Možná závěrem jedno smutné nedorozumění

Se kterým se běžně setkávají depozitářky a depozitáři. Nejsou totiž povinni okamžitě dojet pro kočku, kterou jste právě našli 100km od jejich bydliště. Možná nemají auto, místo pro nalezené zvíře a třeba ani peníze na benzín. Navíc, protože jde o soukromé organizace bez finanční podpory státu nebo obce, je jejich možnost přijmout nalezené zvíře omezená tím, jestli pro něj budou mít místo v karanténě a jestli na péči něj budou mít prostředky. Jsou možná v úplně stejné situaci jako vy, kdo jste tu kočku právě našli.





autor:
Františka Kernová
email: Franceza@seznam.cz

datum vydání:
15. dubna 2011


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2021 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.