Navigace v terénu aneb od kompasu ke GPS

autor: Antonín Lágner
Když putujeme za krásami přírody nebo lidského umu, vyvstává neodbytná otázka jak se tam dostaneme. Od dob navigace dle slunce, hvězd a astrolábu již technika značně pokročila.

Dnes je základem kvalitní kompas či buzola a příslušná mapa. Ale máme dnes i jiné možnosti: nejmodernějším hitem v navigaci je GPS - globální poziční systém. Ale vezměme to pěkně popořádku...

Mapa

Mapa je základ. V Čechách se v obchodech nejčastěji setkáme s mapami, které vydal Klub českých turistů, Česká kartografie nebo Marco Polo. Všechno jsou to kvalitní mapy, kde jsou často dopodrobna zakresleny i malé lesní a polní cestičky. Turistické (značené) cesty a cyklostezky jsou už dnes samozřejmostí. Na druhé straně těchto turistických map najdeme často zajímavé informace z dotyčného kraje. Doporučuji si tyto informace přečíst, pokud nás zaujmou tak tuto stranu okopírovat. Následně podlepte mapu nějakou pevnou látkou. Značně jí tím prodloužíte životnost a ušetříte vlastní peníz v kapse. Nejběžněji se setkáme s mapami v rozlišení 1:50000. Kromě těchto map si můžete opatřit i speciální mapy. Na kartografii Vám za příslušný poplatek sestaví mapu v libovolném rozlišení. Dále se v Čechách nachází několik firem, které jsou schopny dodat Vám satelitní fotografii zvoleného území. Je to taková zajímavá libůstka pro dobrodruhy (sám si může najít svou extra cestu jen s minimem informací. Z takovýchto map se totiž každý dozví pouze pár nejvýznamnějších teréních informací stylu tam je hora a tady řeka, vše v závislosti na rozlišení). Další speciální mapy se dají občas nalézt v nabídkách některých armyshopů. Tam narazíme na starší vojenské mapy. Ty se vyskytují i v různých nestandardních rozlišení. Zato se tam dají nalézt takové informace jako průchodnost terénu apod..

Kompas a buzola

Když už máme vhodnou mapu, je třeba pořídit si něco podle čeho budete postupovat. Mnoho cest se dá realizovat bez jediného podívání na směr. Ale je také mnoho případů, kdy budete správný směr hledat velmi často. K tomu nám slouží kompas nebo buzola. Obě tyto zařízení pracují na shodném principu: v pouzdře je zasazena magneticky citlivá střelka, která v interakci s magnetickým polem země ukazuje směr k magnetickým pólům země. V nabídce nalezneme mnoho modelů, které se od sebe liší hlavně svou cenou. Dražší modely nabízejí především doplňkové funkce, které nejsou zas tak třeba např.: podsvícení ukazatele (obyčejné jsou opatřeny luminoforem, který potřebuje nasvítit, dražší pak jsou opatřeny tritiem které svítí stále), měřící stupnicí apod.. Dnes většinou koupíte přístroje, které ukazují správný směr po dlouhou dobu. Velice záleží na tom, jak se o ně staráme. Pokud se nám ale stane že přeci jen nějakým způsobem dojde k trvalému vychýlení ze správného směru (náhodný styk s magnetem či kovem, delší pobyt v blízkosti vedení vysokého napětí...), ještě není nic ztraceno. Buď můžeme investovat do opravy u výrobce, anebo zkusit samo výpomoc: vezmeme poškozený kompas (buzolu) a silnější magnet. Zjistíme správný směr k severu a poté přiložíme ze shora (z větší vzdálenosti kolmo) magnet na jižní stranu a opakovaným pomalým pohybem k severu znovu správně zmagnetizujeme střelku. Má to své výhody i úskalí: nemělo by se nám stát že dojde k rozlítání střelky když budeme oddalovat a přikládat magnet. Pokud toto zkazíte, už pravděpodobně váš přístroj nezachráníte. Opravdu tento způsob funguje ( odzkoušel jsem ho na starém kompasu z WW2 a kompas uvedl do funkčního stavu).

GPS

Jde o vynález americké armády. V provozu je od r.1973. Tehdy to byla přísně utajovaná technologie, ke které měly přístup jen pečlivě vybraní jedinci. Ale jak to tak bývá, není nic pomíjivějšího než vojenské tajemství a postupně se tato technologie dostala i do civilního prodeje (koncem 80.let). Co to je GPS? GPS je systém, který je tvořen 26 vesmírnými družicemi, které vysílají na zemský povrch svůj signál. Druhou částí je vlastní přijímač, který vždy zachytí signál z několika satelitů a z jejich vzájemné polohy dokáže velmi přesně spočítat vaši polohu. Běžné nejlepnější GPS příjmače mají přesnost kolem několika metrů (což v běžných podmínkách plně dostačuje), vojenské pracují až s centimetrovou přesností. GPS příjmač je dnes velikosti mobilního telefonu. Existují ale i jako moduly pro notebooky či kapesní počítače. Přijímač nám umožňuje zadat plánovanou cestu (zadáte kontrolní body, a na displeji se Vám ukazuje směr) další funkce jsou určení: nadmořské výšky, přesné polohy, digitální kompas, výpočet průměrné rychlosti, záznam průběhu převýšení aj.. Velkou výhodou, kterou poskytují nové přístroje je možnost nahrát do paměti a nebo na paměťovou kartu digitální mapy, a ty se nám pak zobrazují zároveň s aktuální pozicí na displeji. Nejkvalitnější přístroje nabízí fa. Magalan a kvalitní přístroje v kombinaci s GSM telefonem fa. Benefon. Bohužel zatím není přístroj pro GPS a satelitní telefon.

Využití GPS není jen pro turisty a armádu, ale také pro záchrané složky, námořní dopravu, letectví, policii a vůbec všude tam kde je třeba rychle a přesně znát svou polohu.



autor:
datum vydání:
6. srpna 2004


Diskuze k článku „Navigace v terénu aneb od kompasu ke GPS“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!