Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Hvězdárna ve Vlašimi slaví 50let

autor: Jan Urban
Pojďme se podívat do její historie a současnosti.

Vlašimská hvězdárna byla postavena vlašimskými občany v roce 1961 v Akci Z a pod hlavičkou tehdejšího Závodního klubu ROH Blanických strojíren úspěšně rozvíjela svoji činnost až do léta roku 1992. Během třiceti let proběhlo svépomocí několik rekonstrukčních prací, byla přistavěna samostatná radioastronomická buňka pro vědecké přístroje, instalovány paraboly radiointerferometru, vybudováno parkoviště, činnost dobrovolníků ze zaměřila na vědecký výzkum. Hybnou silou budování hvězdárny a bohaté činnosti v následujících letech byl Jan Zajíc (1910 - 2004).

Koncem roku 1991 bylo založeno občanské sdružení Vlašimská astronomická společnost (dále jen VAS), jejíž hlavním úkolem je zachování a rozvoj činnosti vlašimské hvězdárny, propagace a popularizace astronomie a ostatních vědních oborů mezi širokou veřejností, zejména mezi mládeží. Úsilí o převod hvězdárny a přilehlého pozemku do majetku obce bylo zpočátku neúspěšné. Masivní protestní kampaň mezi občany Vlašimi, orgány města a okresu i v celostátních sdělovacích prostředcích a protesty profesionálů v oboru astronomie, kteří dosavadní činnost hvězdárny znali a velmi kladně hodnotili, byly neúčinné.

V období od 1.7.1992 do 3.9.1996 byla hvězdárna tehdejším vlastníkem (Podniková odborová rada S&B a.s. a BS s.p.) pronajata soukromému podnikateli Václavu Hlaváčkovi, což znamenalo likvidaci dosavadní činnosti. Většina inventáře byla z objektu odvezena a rozprodána, přednáškový sál hvězdárny sloužil jako kancelář, zbytek objektu a přilehlý pozemek jako sklad materiálu, v kopuli hvězdárny žil pes. Přístroje a optika nebyly udržovány, v mnohém byly i nenahraditelně záměrně zničeny. Pozemek byl zdevastován.

Na základě několika správních řízeních vedených státními orgány proti nájemci, který nedodržoval základní předpisy (nakládání s odpady apod.), mu byla odborovou organizací vypovězena smlouva o nájmu a objekt, příslušenství a pozemek odprodán Městu Vlašim. První vlaštovkou obnovení činnosti bylo veřejné pozorování částečného zatmění Slunce 12. října 1996. Uvedení hvězdárny do původního stavu a zpřístupnění si vyžádalo nemalé materiální i finanční prostředky a pracovní nasazení členů Vlašimské astronomické společnosti a dalších příznivců vlašimské astronomie. Slavnostní znovuotevření hvězdárny proběhlo 31.5.1997 za přítomnosti představitelů města, okresního úřadu, místních podnikatelů a zástupců české astronomie. Od 1.1.1997 má hvězdárnu v pronájmu Vlašimská astronomická společnost.

Jan Zajíc (1910 -2004)

Jan Zajíc za svůj dlouhý život vykonal obdivuhodné dílo a ovlivnil dvě generace amatérských astronomů na Podblanicku. Stal se nepřehlédnutelnou osobností továrny Sellier & Bellot (později Blanických strojíren) a také kulturního a společenského života Vlašimi. Koncem padesátých let minulého století vstoupil do astronomického kroužku Sdruženého závodního klubu při Blanických strojírnách, byl hlavním iniciátorem a tahounem výstavby hvězdárny ve Vlašimi. Vedl přípravné a konstrukční práce a na přelomu 50. a 60. let řídil její stavbu. Hvězdárna byla 13. května 1961 slavnostně otevřena pro veřejnost. Pod jeho vedením vyrostlo ve Vlašimi mnoho úspěšných mladých astronomů, někteří z nich se astronomii začali věnovat profesionálně, mnohým z mladých lidí na hvězdárně byl vychovatelem, mužským vzorem či druhým otcem.
Jan Zajíc se narodil 19. ledna 1910 v Pacově jako jedno z dvojčat. Vyučil se kovářem v Pacově, jeho srdce tíhlo ke strojařině, kterou studoval v Praze. Odtamtud se v 18 letech dostal na Slovensko, kde pracoval jako konstruktér-výpočtář u firmy Parička a spol., dále jako vedoucí zámečník u Slovensko-české stavební společnosti. Po návratu do Čech pracoval v Čáslavi a v Pacově, z vojny se vrátil roku 1934. Oženil se v roce 1935 s manželkou Jolanou, která pochází z Banské Bystrice. V červenci 1936 nastoupil do vlašimské zbrojovky Sellier a Bellot. Na vlastní žádost absolvoval všechna technická zařazení, od nejnižších až po technickou kancelář, kde se zabýval vývojem nových originálních konstrukčních řešení, z nichž některá jsou v technologických postupech továrny dodnes. Za okupace pracoval v odbojové skupině s Antonínem Navrátilem a několikrát unikl zatčení Gestapem. Po válce odmítl funkci ministra strojírenství. Jeho velkou láskou byl klarinet a zpěv, aktivně vedl kulturní a osvětové aktivity v regionu. Jeho největší láskou se však staly hvězdy.
Již jako desetiletý chlapec pozoroval oblohu z vrcholu stohu slámy na poli u rodného Pacova. Koncem padesátých let minulého století vstoupil do astronomického kroužku Sdruženého závodního klubu při Blanických strojírnách, byl jedním z iniciátorů výstavby hvězdárny ve Vlašimi a vedl přípravné a konstrukční práce. Pod jeho vedením byla hvězdárna na přelomu 50. a 60. let postavena a v květnu 1961 otevřena pro veřejnost. Pod jeho vedením vyrostlo ve Vlašimi mnoho úspěšných mladých astronomů, někteří z nich se astronomii začali věnovat profesionálně. Jan Zajíc byl zakládajícím členem Vlašimské astronomické společnosti a mimořádným členem České astronomické společnosti. Za mnohaletou záslužnou činnost pro rozvoj amatérské astronomie mu byla udělena pamětní medaile Mikuláše Koperníka a pamětní medaile Jana Keplera.
Za svoje celoživotní kulturní a osvětové aktivity obdržel v dubnu 1999 ocenění Blanický rytíř, které udělují neziskové organizace Podblanicka fyzickým osobám za ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví Podblanicka. Jeho nejvýznamnějším životním oceněním však bylo v roce 1997 znovuotevření vlašimské hvězdárny, jejíž hrozící likvidaci v letech 1992 až 1996 velmi těžko nesl a sám přispěl k její záchraně.
V únoru roku 2000 mu byla u příležitosti 90. narozenin předána planetka 10626 "Zajíc" (jedna z planetek obíhajících mezi Marsem a Jupiterem), kterou po něm pojmenovala její objevitelka astronomka Lenka Šarounová z ondřejovské hvězdárny. V roce 2005 byl po Janu Zajícovi pojmenován jeden z pozemních detektorů kosmického záření na Pierre Auger Observatory v Argentině.
Jan Zajíc nikdy nebyl v žádné politické straně. Svoji angažovanost totiž vždy směřoval podle citátu, který je připisován Albertu Einsteinovi: "Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to." I přes pokročilý věk se velmi živě zajímal nejen o Vlašim a celé Podblanicko, ale i o dění ve vesmíru. Nezatrpknul a uchoval si nakažlivý životní optimismus až do svého vysokého věku, a to i přes mnohé překážky a životní zklamání – prodělal několik těžkých nemocí, přežil oba své syny. Na svoji poslední cestu mezi hvězdy se Jan Zajíc vydal 7. prosince 2004.
Slovy bývalého předsedy ČAS a popularizátora astronomie dr. Jiřího Grygara se na životní příběh Jana Zajíce skvěle hodí latinské přísloví "Per aspera ad astra". Pan Jan Zajíc právě přes nesmírné překážky a životní zklamání nezatrpknul, uchoval si nakažlivý životní optimismus a rozdával radostnou pohodu kolem sebe do vysokého věku dodnes. I proto je uznáván nejen mezi spoluobčany v regionu, ale i mezi profesionálními astronomy v celé republice.
Vlašimská astronomická společnost vydala u příležitosti 100. výročí narození autobiografické vzpomínky Jana Zajíce „Dvojčata Vysočiny“. Vyprávění knihy se soustřeďuje na mládí prožité v Pacově a na Slovensku, těžiště je však v zachycení života ve Vlašimi od roku 1936 do konce století. Podrobně zachycuje události v Blanických strojírnách (Sellier a Bellot) a na vlašimské hvězdárně.

občanské sdružení Vlašimská astronomická společnost

Základním posláním Vlašimské astronomické společnosti, která byla založena v roce 1991, je šíření vědeckých poznatků z astronomie a příbuzných vědních a technologických oborů mezi širokou veřejností. Především dětem a mládeži bychom chtěli přitažlivým způsobem zprostředkovávat základy astronomické vzdělanosti a podněcovat tak jejich další, hlubší zájem o tento obor. V ideálním případě bychom byli rádi, kdyby prostředí vlašimské hvězdárny ovlivnilo směřování mladých lidí ke studiu přírodních věd tak, jak se to již v minulosti několikrát stalo.

Jmenovité aktivity, kterými Vlašimská astronomická společnost naplňuje své poslání, provádějí její členové dobrovolně ve svém volném čase; hvězdárna ani VAS nemají žádného stálého placeného zaměstnance a o udržení tohoto stavu budou členové společnosti i nadále usilovat. Členové VAS dbají na to, aby veškeré jejich aktivity probíhaly z odborného i pedagogického hlediska na nejvyšší možné úrovni, která je v podmínkách dobrovolné organizace dosažitelná. Proto se také snaží udržovat živé kontakty jak s profesionálními astronomy z odborných pracovišť, tak s ostatními dobrovolnými organizacemi podobného zaměření u nás i v zahraničí.

Mezi tyto naše aktivity především patří:

astronomické vzdělávání pro školy - v rámci učebních osnov fyziky jsou pro třídy základních a středních škol z širšího regionu pořádány astronomické přednášky a pozorování, pozorování a přednášky pro veřejnost - denní i večerní pozorování pořádané pro jednotlivce i organizované skupiny zájemců na základě předchozí domluvy (náhodní zájemci bez předchozí domluvy nejsou většinou odmítnuti), tematické přednášky pozvaných astronomů-profesionálů, pozorování při mimořádných úkazech (zatmění, apod.), amatérská odborná činnost - program pozorování zákrytů hvězd Měsícem a planetkami, radiové pozorování Slunce, optické pozorování Slunce, systematické měření meteorologických veličin, pozorování optických jevů v zemské atmosféře, provádění základních astronomických výpočtů (polohy těles na obloze, apod.), rozšiřování a modernizace přístrojového vybavení - vlastními silami konstruujeme nové a modernizujeme stávající přístroje pro astronomická pozorování, včetně tvorby softwaru pro astronomické výpočty, knihovna a audiovizuální tvorba - hvězdárna vlastní poměrně rozsáhlou knihovnu se svazky s astronomickou tematikou jak popularizačního, tak odborného charakteru, je dlouholetým předplatitelem několika astronomických periodik, na hvězdárně vzniklo několik audiovizuálních pořadů s astronomickým zaměřením, víkendové pobyty dětí z měst - hvězdárna je otevřena také pro další odpočinkové aktivity; často je využívána zejména mládežnickými skupinami odjinud (např. sportovní oddíly či skauti z Prahy), kteří zde tráví víkend, poznávají Vlašim i celé Podblanicko a hvězdárnu mají jako jakousi "základnu".

Činnost VAS podporuje Město Vlašim, Středočeský kraj, Česká astronomická společnost.

Přístroje

Hlavními optickými přístroji vlašimské hvězdárny jsou zrcadlový dalekohled (reflektor) Newtonova typu s průměrem zrcadla 300 mm a ohniskovou vzdáleností 1580 mm a refraktor s objektivem Zeiss o průměru 150 mm a ohniskovou vzdáleností 2250 mm. Oba dalekohledy jsou umístěny na společné vidlicové paralaktické montáži (viz snímek), která je poháněna hodinovým strojem s krokovým motorem a procesorovou řídící jednotkou.

V nedávné minulosti proběhla rozsáhlá modernizace montáže hlavního dalekohledu, při které byl přístroj vybaven počítačem řízeným naváděcím systémem NavSys. V další etapě budou na obě osy montáže nainstalovány počítačem ovládané rychlopohony a uzavře se tak automatizační smyčka, která dovolí plně robotizovaný provoz dalekohledu. Otevřou se tím zcela nové možnosti, kdy s takto vybaveným dalekohledem budeme moci provádět moderní pozorovací techniky, jaké zná soudobá astronomie. Vedle toho dojde k dalšímu značnému usnadnění a urychlení práce s dalekohledem s možností dopředného naplánování celého pozorování, což bude mít přínos i při demonstračním pozorování s veřejností.

Vlašimská hvězdárna disponuje dále několika dalšími menšími dalekohledy, ze kterých je nutno jmenovat refraktor Zeiss 80/1200 mm na velice kvalitní montáži od stejného výrobce. Tento a další přístroje jsou mj. používány na expedicích pro svoji poměrně snadnou převoznost. Posledně uvedený přístroj se např. zúčastnil expedicí za úplným zatměním Slunce v Rumunsku v roce 1999 a v Angole v roce 2001.

Na vlašimské hvězdárně byla zkonstruována aparatura pro pozorování zákrytů hvězd Měsícem a planetkami založená na principu televizního záznamu zákrytu hvězdy, do kterého je vkládána informace o velmi přesném čase. Přesný čas je získáván příjmem časového signálu DCF-77, kterým je vedle zákrytové aparatury napájen i rozvod přesného času, instalovaný v budově hvězdárny.

Hvězdárna má ve výbavě rovněž přístroje na měření základních meteorologických veličin, tato měření jsou dostupná na webu www.vas.cz a jejich podoba se v současné době modernizuje.

Oslava narozenin na hvězdárně

Jaké by to byly padesátiny bez oslavy. Slavit se bude se zajímavými hosty. Podrobnosti se dočtete v kalendáři akcí zde na webu nebo na stránkách hvězdárny.





autor:
Jan Urban
email: jan_urban@seznam.cz

datum vydání:
23. května 2011


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.