Atlas energetických rostlin využitelných v našich podmínkách - 1

Zářným příkladem je tabák. Jedna z nevýnosnějších rostlin, které se pro energetiku pěstují. Dalším problémem je samozřejmě legislativa. Spousta rostlin využívaných v sousedních zemích, které mají podobné podmínky pro pěstování jako my, není dosud legislativně schválena a to samozřejmě brzdí rozvoj pěstování těchto rostlin i u nás.

Co musí rostlina splňovat, aby mohla být využita jako energetická?

Jedním z požadavků je nenáročnost na složení půdy a klimatické podmínky. Právě s klimatem má Česká republika největší problémy. Počítá se totiž, že se pro pěstování těchto rostlin použijí lokality, které nejsou vhodné pro pěstování obilí a jiných konzumních rostlin. Čili horské lokality, nějakým způsobem zamořená nebo méně úrodná půda.

Dalším kritériem je výnosnost rostliny, která by neměla klesnout pod 15t/ha sušiny rostlinné biomasy a přitom z nich získáme desetkrát tolik energie oproti množství energie vložené do výroby.

Druhy rostlin

Nejpoužívanější fytopalivo u nás je stále dřevní odpad nebo sláma. V současné době se uvažuje o masivnějším použití těchto dalších rostlin:

Topinamur hlíznatý - Helianthus tuberosus

Tato až tři metry vysoká rostlina se pěstuje především pro své hlízy, které mají nasládlou chuť a dobře se hodí jako krmení pro hospodářská zvířata. Jedná se o první jarní zeleninu, která může nahradit například ředkvičku. Topinamur hlíznatý je také vhodná pro diabetiky - obsahuje totiž inulin, cukr vhodný pro diabetiky. Hlízy topinamuru také blahodárně působí na naši trávící a oběhovou soustavu.

Tato rostlina má ráda kyprou půdu. Pozor však na výživnou půdu, aby se vám záhon nevymkl z rukou a neměli byste topinamuru celou zahradu. Pro energetiku je výhodná především díky výnosu, který můžete očekávat kolem 100t/Ha. Léčivé hlízy je tedy škoda pálit, mají i jiný než energetický význam.

Ozdobnice čínská - Miscanthus sinensis Anderss

Jedná se o víceletou trávu pocházející z Asie. Jedná se o rostlinu z čeledí lipnicovitých. Daří se jí na humózních písčitých půdách mírně kyselého charakteru s dostatečným množstvím srážek. Lépe se jí daří v teplejším podnebí. V naší republice ji lze tedy pěstovat v Polabí, na jižní Moravě a Hané. U nás však nejspíš nedosáhneme maximálních výnosů, které činí až 40 t/ha, protože je zde méně srážek, než by rostlina potřebovala. Ozdobnice má ještě jednu nevýhodu. V našich klimatických podmínkách nedozrává, takže není možné získat semena. Množí se tedy vegetativně kořenovými oddénky nebo generativně v laboratořích. Tam pak z oplodněných vajíček pěstují nové sazenice, které jsou nejnákladnější z celého procesu pěstování a zpracování. Výhodou je již zmíněný velký výnos. Mimo výroby elektřiny se hodí díky velkému obsahu celulózy i na výrobu buničiny.

Chrastice rákosovitá - Phalaroides arundinacea

Další rostlina z čeledi lipnicovitých. Po České republice je přirozeně rozšířena. Jedná se o největší druh trávy vůbec, dorůstá až dvou metrů. Je dost náročná na vodu a živiny, ale velmi nenáročná na agrotechniku. V dobrých podmínkách, čili dostatku vláhy a hnojiv, lze dosáhnout výnosů kolem 18t/ha. Jako hnojivo se například ve Švédsku osvědčil čistírenský kal. Náklady na celý proces jsou i přes menší výnosy nižší než u uhlí. Její hlavní výhodou pro nás je její odolnost vůči drsnějšímu podnebí na horách, nevadí jí mrazíky, ale krátkodobé zavodnění.

Tak to jsou první tři vlaštovky z řady rostlin vhodných pro energetiku, které si zde postupně představíme.