Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Černá hora a Černohorské rašeliniště

autor: Lenka Kadlíková
Ideální a oblíbený rodinný výlet i s dětmi.


Černá hora – jedna z českých tisícovek

Černá hora se nachází ve východní části Krkonoš. Stejně jako valná většina Krkonošských vrcholů je i Černá hora zaoblená. Pokud se už tedy člověk dostane na vrchol, čeká ho poměrně rovinatá procházka. Pokud nechce pokračovat dále například do Svobody nad Úpou, Pece pod Sněžkou či Velké Úpy. Celá hora je obklopena údolími. Většina Černé hory je zalesněna smrkem. Ve vrcholových partiích se pak objevuje kleč.


Kudy na Černou horu

Pokud vyrazíte s malými dětmi s kočárkem, ideální je vyrazit nahoru z Jánských lázní. Černá hora je dobře přístupná i ze Svobody nad Úpou nebo třeba z Pece pod Sněžkou . Tyto cesty jsou ale obtížnější a nepoužitelné s kočárkem.

Na Černou horu se lze dostat i osmimístnou kabinkovou lanovkou

Nejvíce turistů začíná svůj výlet na tuto horu v Jánských lázních. Právě odsud se lze na vrchol, který se nachází ve 1299 m.n.m. , dostat osmimístnou kabinkovou lanovkou, která je určena pro méně zdatné turisty nebo pro ty, kteří berou Černou horu jako výchozí bod na celodenní puťák po Krkonoších.

Černohorské rašeliniště - jedna z nejcennějších krkonošských lokalit

Přírodně nejzajímavější lokalitou na Černé hoře je Černohorské rašeliniště, které je přístupné po dřevěných povalových chodnících. Naleznete jej v sedle mezi Černou a světlou horou. Pokud s sebou máte kočárek či kolo (cyklistům vjezd zakázán) je dobré se této lokalitě vyhnout.

Jedná se o největší rašeliniště lesního typu v Krkonoších. Rašeliniště vzniklo před zhruba 6000 lety, díky kyselému ortorulovému podloží a příhodným přírodním podmínkám. Rašelina, vzniklá především z odumřelých těl rašeliníku zde dosahuje mocnosti 2,5 m. Pro vnik rašeliniště jsou tu opravdu velmi dobré podmínky. Roční úhrn srážek na Černohorském rašeliništi je asi 1 400 mm a průměrná teplota +2 °C (chladná klimatická oblast). Sněhová pokrývka se na rašeliništi udrží zhruba 160 dní v roce.

Na čtyřkilometrové nenáročné trase narazíte na velké množství ostřic, suchopýru a dalších typických rašeliništních druhů rostlin a živočichů. Z nejvýznamnějších rostlinných druhů stojí za zmínku kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), blatnice bahenní (Scheuchzerial pdlustris), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), suchopýrek trsnatý rakouský (Trichophorum cespitosum), sítina níťovitá (Juncus filiformis), klikva žoravina (Oxycoccus quadripetalus), brusnice vlochyně (Vaccinium uliginosum) aj. Z živočichů se objevuje řada brouků a pavouků, ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix) aj.

Na některých lokalitách je možno vidět mrtvý les. Je to jednak způsobeno propadáním sušších výstupků - bultů pod tíhou stromů do mokré rašeliny. Kořeny stromů a dalších suchomilnějších rostlin, které na bultech jsou tak přemokřené. Budete procházet i lokalitou, kde jsou v lese ponechány odkorněné stromy napadené kůrovcem. Místo nich už zde rostou nové. Nejlepší dobou pro návštěvu rašeliniště je červenec kdy kvete na rašeliništi hodně i vzácných rostlin. Stezka je uzavřena v době jarního toku tetřívků a podzimní jelení říje.

Cestu k rašeliništi začneme u horní stanice lanovky

Odsud se vydáme po červené turistické značce, která ns povede po asfaltce kolem Sokolské a Černé boudy. Na Černé boudě se můžete občerstvit a pokochat se výhledem na krkonošský masiv. Po občerstvení budeme pokračovat dolů po asfaltové cestě až nad Javoří důl, kde se odděluje červená turistická značka od žluté.

Naše cesta povede po žluté po povalovém chodníku. Právě vstupujeme do lokality rašeliniště. Po pár krocích si všimneme cedule I zóna Krkonošského národního parku. Po chvilce narazíme na rozcestí chodníků. My se vydáme rovně k centrální části s vyhlídkou na krásnou rašelinnou louku s vyhlídkou. Po té co se pokocháme výhledem, vrátíme se zpět na rozcestí a odbočíme.

Dále půjdeme po povalovém chodníku až k Huberově vyhlídce. Budeme procházet lokalitou, kde je spousta mrtvých stromů, ale přesto je to krásná lokalita plná života. Nízký porost umožňuje nádherný výhled na Krkonošský hřeben v čele se Sněžkou. Po odpočinku na Hubertově vyhlídce pokračujeme do lesa. Zde končí povalový chodník a dále pokračuje lesní cesta. Která se rozdvojuje. Jedna cesta vede vlevo dolů.

My se vydáme vpravo a projdeme světlým lesem se spoustou poražených odkorněných stromů. Pokud se podíváte na kůru, zjistíte, že důvodem takového množství mrtvých odkorněných stromů je jejich napadení kůrovcem. Nejde však o holiny ale žijící postupně se obnovující les.

Cesta nás dovede až k Pardubickým boudám na asfaltku vedoucí z Jánských lázní. Zde končí stezka vedoucí rašeliništěm. Naše cesta povede po asfaltce nahoru. Asfaltu Vám vynahradí pohled na velkou spoustu motýlů a kvetoucích rostlin. Cesta nás dovede zpět k Černé boudě. Nyní máte několik možností kam jít dál.

Hora s vysílačem

Již z dálky tuto turisty oblíbenou horu poznáte podle vysílače, který na vrcholu. Přímo k vysílači je zákaz vstupu, je ale možné se k němu dostat velmi blízko po asfaltové cestě.

Rozhledna Panorama

Kromě vysílače je na Černé hoře ještě jedna technická stavba. Jedná se rozhlednu. První zde byla postavena již počátkem dvacátého století. Po několika letech provozu ustoupila nové. Ta byla stržena již ve dvacátých letech dvacátého století. Černá hora pak byla dlouhá desetiletí bez rozhledny. Dnešní rozhledna slouží prom svého původního účelu i jako vysílač pro mobilní operátory a je na ní umístěna kamera, ze které přebírá obraz pořad ČT 2 Panorama. Rozhledna stojí v nadmořské výšce 1 269 m. Vyhlídková plošina, na kterou vede točité schodiště se 106 schody jednosměrného schodiště, se nachází ve výšce 21 metrů. Odměnou za výstup na rozhlednu Vám bude výhled na Sněžku, za pěkného počasí na Český ráj a za výborné viditelnosti i naJ eseníky.

Adrenalin na Černé hoře

Černá hora není přístupná pouze pěším turistům. Díky asfaltové silnici vedoucí z vrcholu až dolů do Jánských lázní si zde na své přijdou i milovníci cyklistiky. Sjezd na kole z vrcholu dolů je opravdu adrenalinová záležitost. Na spodní stanici lanovky je možné si na sjezd půjčit i kvalitní koloběžku.

Zdroje informací:
www.cerna-hora.cz
www.treking.cz





autor:
Lenka Kadlíková
email: lenka@priroda.cz
www stránky: http://www.priroda.cz

datum vydání:
8. září 2011


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.






Debata k článku Černá hora a Černohorské rašeliniště


Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.