Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Pakt s Pandou - kontroverzní dokument německého režiséra

autor: Mgr. Jana Hájková
„Pakt s Pandou“ je dokument z dílny německého režiséra Wilfried Huismana, který byl v kinech odvysílán 22.června. Kriticky popisuje vztah jedné z největších ekologických organizací světa WWF (Světový fond na ochranu přírody - anglicky World Wide Fund for Nature) s významnými korporacemi.

Právě panda je symbolem WWF. Tento dokument se zabývá otázkou ochrany přírody a udržitelnosti v konkurenci průmyslových technologií a pokroku.


Tygři jsou ohroženi vyhynutím

Taková je upoutávka WWF. I touto upoutávkou začíná dokument nesoucí název „Pakt s Pandou“. Mimo jiné v něm slyšíme hlášku, že každý člověk může něco udělat. Stín tygra skáče po stěnách budov a přitom rychle tikají hodiny, protože jejich čas běží. Reklama na začátku vyzývá k poslání příspěvku do fondu WWF, které pomohou tygrům přežít.


WWF je nejmocnější organizací na ochranu přírody

Podle údajů hospodaří s „asi s pěti sty miliony Euro darů ročně z celého světa“. (zdroj: 1) Přitom spolupracuje i s podniky, které přírodu nechrání. Ba naopak. Domorodec ve filmu říká, že WWF je za tamější špatnou situaci spoluzodpovědná.

Kam ale plynou miliony z kampaně?

V Indii byly dříve pořádány lovy tygrů. Hon na tygra byl jako sport. Uloveny byly stovky těchto šelem. S kamerou WWF je možno vidět tygry živě. „Tygrturismus“ přináší množství lidí do této oblasti. Kdo má peníze, objedná si džíp a jede na túru. Avšak turismus v honbě za pozorováním tygrů ničí lesy. Kampaň WWF přináší sice peníze do země, ale tygrům v ničem nepomůže, to říká jeden ze zdejších aktivistů. Vznikají další a další rezervace s tygry. Stačí, aby tam byli jen dva tygři a už je oblast prohlášena za rezervaci, kam se sjíždějí turisté.

Tamější lidi se tygrů nebojí. Vláda a WWF řekli, že lidé a tygři nemohou společně existovat vedle sebe, proto byli spousty lidí přesídleny. 1 milión rupií jako odškodnění za stěhování. Na počátku projektu v 60. letech bylo v Indii na 5 000 tygrů (zdroj: 1) Nyní je domorodci vídají jen málokdy. WWF kupuje nové domy, auta nebo investují do ekoturismu.

Indonesie - ostrov Borneo, situace je kritická

Reklama WWF popisuje Borneo s deštnými pralesy jako životní prostředí orangutánů. Vyzdvihuje pozitivní vliv tamějších lesů na celosvětové klima. Také vyzývá k poslání sms. Realita mimo chráněný park je otřesná. Plošiny bez stromů, plantáže, na kterých se pěstuje palmový olej, vypalování lesů a degradace půd.

Partnerství společnosti na produkci palmového oleje s WWF, zvyšuje její prestiž. Lidé nemají sice žádné důkazy, ale je jasné, že WWF pomáhá průmyslovým firmám, že je podporuje. Místní lidé našli práci na plantážích, jiní rybaří. Plantáže na Kalimantanu a jejich okolí páchnou až k nebesům. Mnozí zemědělci končí ve vězení, protože bojují proti této korporaci.

Proč spolupracuje WWF s firmami, které ničí přírodu?

Kdyby WWF s těmito firmami nespolupracovala, pak by údajně „zmizel veškerý deštný les na Borneu“ říká s klidným výrazem ve tváři na jedné z konferencí Dörte Bieler, zástupkyně společnosti WWF. „Byl by přeměněn na plantáže“. (zdroj: 1)

Na Borneu ale zbylo jen 0,5%, tj. 80ha deštného lesa

Zbylých 99,5% se přeměnilo na plantáže. Lidé odcházejí z venkova do měst, protože na vesnici už jako zemědělci nemají co dělat.

Opravdovým problémem jsou postřiky jedem, herbicidem roundup, proti kterému nejsou rostliny rezistentní. Po takovém postřiku do druhého dne uhyne většina rostlin. A tento herbicid je podle nových studií stejně nebezpečný i pro člověka. (zdroj: 1) Jedna paní v dokumentu popisuje, že se jí narodilo mrtvé znetvořené miminko a říká, že se více lékařů shodlo, že přičinou byl zmiňovaný herbicid.

Stejná je situace v Africe nebo i v Jižní Americe

Půda je zde silně degradována, což má negativní dopad na tamější životní prostředí, faunu, flóru i na samotné obyvatelstvo. Spojení technologií moderních firem s ochranou přírody za účelem pokroku a rozvoje, to je údajně cílem WWF a přidružených firem.

Papua má také problémy s plantážemi, na kterých se pěstují rostliny pro výrobu palmového oleje.

Tamější rolníci musejí prodat svou půdu a mají obavy, kde budou žít. Východiskem je podle vlády to, že mohou pracovat na plantážích. Jiní za pozemek dostanou 50 milionů rupií a za to mohou žít desítky let.

Názor na tento dokument nechám na Vás, čtenářích. Domorodec na závěr říká, že les je zdrojem života. S tímto tvrzením asi bude většina z nás souhlasit. Jak se ale postavit k této největší ekologické organizaci světa, známe-li výše uvedený dokument. Není snad nějaká možnost, jak by mohla tato prosperující organizace pomáhat přírodě více?

Jasné je, že sama WWF se proti tomuto dokumentu bouří a okamžitě vydala rozsáhlé texty, které vyvracejí mnohé z informací, které byly v dokumentu uvedeny.

Film Pakt s Pandou

Zdroje informací:
1media.bloguje.cz
2) de.wikipedia.org
3)





autor:
Mgr. Jana Hájková

datum vydání:
15. září 2011


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.






Debata k článku Pakt s Pandou - kontroverzní dokument německého režiséra


Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: