Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Proč zraněné rostliny rostou rychleji?

autor: Mgr. Jana Hájková
Vědci z americké univerzity objevili spojení mezi kopírováním chromozómů a skokovým růstem zraněných rostlin. Hádanka tak byla rozluštěna. Nyní se dokázalo, že zranění nemusí být pro rostlinu jen nevýhodou. Mnohé rostliny naopak vyrazí po okusování čtyřnohých zvířat do výšky. A kupodivu více, rychleji a zároveň jsou tyto rostliny i plodnější.


Genetická výbava se dá měnit

„Rostliny rozmnožují to, co mají. A poprvé jsme začali chápat, jak to dělají a proč.“ říká Scholes k tomuto tématu. (zdroj: 1) Biolog Daniel Scholes se svým týmem prováděl výzkumy na toto téma na univerzitě v Illinoi. Jejich odborný příspěvek by měl být zveřejněn v časopise „Ecology“.

K výzkumům používali pokusnou rostlinu huseníčka rolního. A to konkrétně dva poddruhy- "Columbia" a "Landsberg erecta". (zdroj: 1)

Proces endoreplikace byl již známý

Nenápadná rostlinka, huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) začíná například s deseti chromozómy na každou buňku. Po několika kopírováních chromozómů se v každém typu buňky tlačí až 320 zásobníků dědičné informace. (zdroj: 1)

Vědci z americké univerzity objevili spojení mezi kopírováním chromozómů a skokovým růstem zraněných rostlin. „Pokusili jsme se obojí spojit a objevili jsme, že skutečně takovéto spojení existuje,“ říká Scholes. (zdroj: 1)

Dělení buněk

Normálně se před dělením jedné tělní buňky zdvojí chromozómy v jádře této buňky. Při rozdělení na dvě dceřinné buňky získá každá z těchto nových buněk kopii kompletní genetické výbavy.

Při endoreplikaci je tento proces zkrácen. Chromozómy jsou sice zkopírovány, ale dělení buněk se neuskuteční. Buňky tedy poté obsahují dvojitou sadu. Pokud se tento proces opakuje, stoupá počet kopií chromozómů.

Rostliny jsou pak jako po účincích fontány mládí. Rostou výše, rychleji a jsou plodnější.

Rozdíly mezi poddruhy huseníčka rolního

Zatímco u poddruhu "Columbia" bylo odhaleno mnoho buněk s rozmnoženými chromozómy, neobsahoval poddruh "Landsberg erecta" skoro žádné. Ve výzkumu bylo použito 160 rostlin z obou jmenovaných poddruhů. Vědci simulovali klasickou pastvu dobytka tím, že odřízli prostřední výhonek rostliny. U huseníčka „Columbia“ začaly zraněné rostliny bezprostředně nato razit nové listy a výhonky. Produkovali oproti druhému poddruhu také výrazně více semen.

Zdroje informací:
1) www.spiegel.de

foto: Jiří Kameníček - jdem.cz/p5ry7





autor:
Mgr. Jana Hájková

datum vydání:
26. září 2011


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.






Debata k článku Proč zraněné rostliny rostou rychleji?


Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: