Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Obrovská bouře způsobuje tání sněhu na Severním pólu

autor: Mgr. Jana Hájková
Přes Arktidu se přehnala obrovská bouře, po které výrazně ubylo ledové přikrývky. Vědci navíc předpokládají, že se situace v příštích dnech ještě zhorší.

Slunce taví teď v létě ledový příkrov v oblasti Severního pólu, který se postupně rozpadá na tisíce ledových ker, na nichž se shromažďují lesknoucí se kaluže roztáté vody. Během několika uplynulých lét ubylo mnoho ledu.

Neobvyklá bouře mění dočasně klimatické poměry na severní polokouli

Nyní se napříč Arktidou přehnala obrovská bouře, a vítr o síle orkánu za sebou zanechal doslova spoušť. Mocnost mořského ledu na severu tak teď směřuje ke svému historickému minimu, což třeba pro lodě znamená zkratku přes jinak zamrzlou vodní plochu.

Na začátku srpna se nad východní Sibiří zformovala rozsáhlá oblast nízkého tlaku vzduchu, která nabrala směr Severní pól. Tlak vzduchu klesl uvnitř tak silně jako při nějakém hurikánu, což je v tomto ročním období neobvyklou událostí. „Normálně v létě zajišťují vysokotlaké oblasti v daném regionu mírné počasí“, říká klimatolog William Chapman z univerzity v Illinoa ve Spojených státech amerických.

Mořská voda se mísí

Během deseti dní se zmenšil mořský led v Arktidě o trojnásobek velikosti rozlohy Německa. „Vliv bouře na úbytek ledu byl enormní,“ vysvětluje Lars Kaleschke z univerzity v Hamburku. Vítr během bouře roztrhal křehkou ledovou pokrývku a poslal velké množství ledu do oblasti s teplejší vodou, kde se postupně roztaví.

Kromě toho se mísí i voda v moři kolem Arktidy. Za normálních okolností se zde ukládá chladnější voda nad teplejší. Obě vrstvy odděluje pás s různým obsahem soli. Tento fyzikální jev se nazývá salinita (slanost), což je „koncentrace minerálních látek v mořské vodě“ (zdroj: 2), udávaná v promilích tedy množství rozpuštěných solí v gramech na litr vody. Slaná voda je těžší a proto zůstává ve větších hloubkách. Údaje z bójí v Severním ledovém oceánu ukázaly, že ta bouře rozvířila do té doby klidné vody. Teď tedy tají ledové kry jako kostky ledu v čaji. Jedná se o výraznou negativní anomálii po průchodu cyklony, kdy zmizelo neobvykle mnoho ledu. Změnilo se také oceánské proudění. Teplejší jižní proudy taví led, který vítr v podobě rozlámaných ledových ker posouvá k jihu.

Pro lodní dopravu pozitivní zpráva

Ještě nikdy od počátku satelitních měření na koci sedmdesátých let, kdy bylo zaznamenáno maximum pokryvu Arktidy ledem, nebylo množství ledových ker v této oblasti a v tuto roční dobu tak nízké. V září pak zabýrá ledová pokrývka každoročně nejmenší plochu, proto vědci očekávají rekordní minimum zhruba za měsíc. Stačí k tomu už „jen“ 200 tisíc čtverečních kilometrů. Dosavadní rekord je z roku 2007, kdy neobvyklé větry měly taktéž neobvyklý dopad na tající led. Vědci z celého svět se nyní pokoušejí odhadnou na základě svých předpovědí, jak bude vypadat ledová pokrývka v pozdním létě.

Satelitní obrázky ukazují, že cesta po arktických mořích tzv. Severozápadním průjezdem bude během příštích týdnů zcela volná a umožní tak lodím proplout zkratkou z Hamburku do Japonska, čímž se zkrátí jejich cesta skoro na polovinu.

Ústup arktických ledovců jako projev globálního oteplování

Prognózy mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) ukazují, že s postupujícími změnami klimatu může být tento region bez ledu již na konci století. Nedávná měření družice „Cryosat- 2“ dokonce zřetelně poukazují na to, že IPCC úbytek sněhové pokrývky na dálném severu podcenila.

V září začne ledu opět přibývat

V září sice začne led opět přibývat, ale v posledních letech zimní měsíce nestačí nahrazovat množství sněhu, který v teplých měsících zmizel. Před třiceti lety byla tloušťka ledového pokryvu průměrně tři a půl metru, dnes je to jen něco těsně pod dva metry. Jak velký je ale podíl globálního oteplování na této změně, zůstává nejasné. Kaluže vody na ledových krách jsou někdy mylně považovány za otevřené moře, ačkoliv je pod nimi ještě led. Navíc Arktida byla v době holocénu před 5-8 tisíci lety pokryta ještě mnohem menší vrstvou ledu než dnes. Tehdy bylo v Arktidě tepleji o zhruba tři stupně Celsia.

Zdroj: 1) www.spiegel.de
2) cs.wikipedia.org





autor:
Mgr. Jana Hájková

datum vydání:
20. srpna 2012


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.






Debata k článku Obrovská bouře způsobuje tání sněhu na Severním pólu


Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: