Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Psi a kočky versus silvestrovské oslavy

Pro nás jsou to většinou chvíle plné zábavy, radosti a bujarých oslav. Naši domácí mazlíčci, jakými jsou pejskové a kočičky z petard a dělobuchů, kterými vítáme nový rok, už takovou radost nemají. Tipy a rady, jak čtyřnohé miláčky právě na Silvestra uklidnit, najdete na následujících řádcích.


Projevy stresu

Oslavy konce roku a vítání toho nového jsou pro zvířata všeobecně velkou stresovou zátěží. Vadí jim především zvukové efekty. Jelikož vnímají každý zvuk oproti nám lidem několikanásobně hlasitěji, jsou pro ně zvukové vlny, jež se šíří v okolí vlastního výbuchu doslova uši rvoucí. Ale ani světelné show, na které my lidé hledíme s údivem, pro ně nejsou běžným jevem a působí jim tak úzkost. Ohňostroj - klikněte pro zobrazení detailuOhňostroj
autor: Petr Kadlík, http://www.priroda.cz

Vystrašeného pejska nebo kočičku poznáte především podle toho, jak se chová. Některá zvířata jsou ustrašená, jiná mohou začít být agresivní. To záleží na jejich povaze. Jako páníčkové ale musíme počítat s tím, že ve stresových situacích, mezi něž Silvestr rozhodně patří, se mohou (a pravděpodobně budou) chovat jinak, než jak jsme běžně zvyklí. Typické je pobíhání, u pejsků hlasité štěkání až vytí, u koček zase zděšené mňoukání.

Jsou známy i případy, kdy vyděšené zvíře může dostat epileptický záchvat. U domácích zvířat může taktéž docházet k samovolnému úniku moči. Mnohá zvířata se ze strachu začnou třást.

Obranné reflexy

Některá zvířata chtějí z daného místa utéct, co nejdále a jak jen nejrychleji to půjde. Může se tak klidně stát, že vběhnou pod kola poblíž projíždějícího automobilu. Proto raději voďte své mazlíky alespoň v tento den na vodítku. Pokud vám pejsek na Silvestra uteče, nebojte se zavolat městské strážníky. Jsou tu od toho, aby pomáhali, ale hlavně mají s touto činností každoročně zkušenosti.

V žádném případě není dobré pejska v jeho strachu podporovat tím, že z daného místa „na jeho povel“ opravdu rychle zmizíte. On si pak bude myslet, že vy, jako vůdce jeho smečky, pokládáte ty neznámé hlasité zvuky a nepříjemné světlo za opravdovou hrozbu.

Viktor Dostál píše na svých stránkách toto: „Základním stavebním kamenem je totiž opět psychika psa a smečkový princip. Jinými slovy, každý pes, který musí řešit problém, se dostává do menší nebo větší psychické zátěže, záleží na konkrétním problému a konkrétním psu. Ale na řešení problémů je tu především vůdce smečky a tím by měl vždy být majitel. Vůdce smečky si světelných ani akustických efektů nevšímá, proto není zapotřebí se jimi zabývat. Pes je tak nechá jen tak plynout kolem sebe.“ (zdroj: 6; zkráceno autorkou)

R. Desenský alias Artemis píše na jedné diskuzi následující: „Problém nekontrolovatelné reakce na kritický podnět je říditelný především vaší vlastní psychikou, tudíž psychikou hierarchicky výše postaveného jedince ve smečce, jak ji pes vnímá. Pokud si vzpomenete na staré rčení, že pes je obrazem svého pána, pomůže vám to více pochopit, jak to celé funguje. Sebevědomý člověk má sebevědomého psa, anebo schopnost sebevědomého si jej utvořit. Lítostivý člověk svým jednáním a vnitřním cítěním s celkovým projevem má naopak schopnost u psa spustit zcela stejnou lítost, která přejde řetězcovou reakcí stavu organismu do sebelítosti a tím do přímé mentální sebedestrukce. Pes se nejen začne bát zdroje domnělého strachu, ale nakonec se bojí ve skutečnosti i vlastního stínu. V kostce řečeno je rozdíl, zda vyslovíte infantilním lítostivým tónem "neboj se", anebo zcela suverénním tónem "...se neboj, ne?...", "...se bojíš těch hezkých rachejtlí?...". Všimněte si rozdílu intonačních hladin a vnitřního pocitu asociovaného v těchto frázích. Z první fráze pes vycítí zcela abnormální vnitřní slabost svého "vůdce smečky a ochránce", naopak z těch dalších frází je cítit vnitřní síla, sebevědomí a jistota, že se skutečně nemůže nic stát. Co myslíte, že je pro vašeho psa přesvědčivější, aby se fakticky nebál?“ (zdroj: 4)

Kočičky se zase hbitě schovávají do stinných prostor. Může tedy skončit pod vanou nebo za skříní. V tu chvíli není dobré se jim odtud snažit za každou cenu dostat. Ona sama uzná za vhodné, kdy už je, dle jejího názoru „bezpečné“ vylézt.

Vhodná medikace pouze na doporučení veterináře

Existují různé přípravky, které pomohou zklidnit vašeho pejska či kočičku. Mezi nejpoužívanější medikamenty patří SEDALIN, ten se prodává jako modrá tabletka. Podle diskuzí ale přináší mnohá rizika. Mezi ně patří prochladnutí zvířete, jelikož tento lék svými účinky snižuje jeho tělesnou teplotu. Prodává se i ve formě pasty. U tohoto léku je ale obtížné stanovit správnou dávku.

„Dalším velmi dobrým preparátem je Xanax, čili Neurol, je však na předpis. Výhodou tohoto preparátu je to, že působí velmi rychle nalačno. Ale pozor, u některých zvířat může zvyšovat agresivitu.“ (zdroj: 15)

Já osobně dávám podle rady veterináře svojí jezevčici každý rok, jako ostatně spousta pejskařů, DIAZEPAM (2 mg). Na Silvestra dáme jeden prášek tak kolem 17. hodiny. Je na ní potom poznat, že je unavená, protože většinu večera prospí. Obdobné účinky jsou patrné ještě i druhý den.

„SERENE-UM je dalším preparátem na přírodní bázi, který je možno použít, jedná se o veterinární lék určený pro psy i kočky, jeho nevýhodou je vysoká cena.“ (zdroj: 1) Dále jsou k dispozici homeopatika jako SEDALIA nebo SEDATIFPC, která se zvířatům podávají již v průběhu několika dní přes samotným Silvestrem. (zdroj: 1) Osvědčeným preparátem jsou také psí a kočičí feromony (pachovými látkami). „Existují i přírodní preparáty: Aromapet - je to plastová známka, která se psovi umístí na obojek, funguje na principu aromaterapie. D.A.P.- tento produkt imituje přirozený uklidňující psí feromon, který vylučují kojící feny.“ (zdroj: 7)

Rozporuplnost názorů

Někteří pejskaři jsou zastánci myšlenky, že je důležité psa k hlučným situacím vychovat. Radí tedy na internetu, brát pejsky již od štěněte např. na střelnici, aby si zde na hluk zvykli. Přispěvatel koumesonak píše následující: „Nejlepší je trénink. Už od štěněte ho zvykat na spousty nových neznámých podmětů. Střelbu a petardy nevyjímaje. My to děláme tak, že vezmeme psa, plnou kapsu petard a jdeme někam mimo civilizaci a nejdřív mu je dáme očuchat, pak házíme do co možná největší dálky petardy zlomené /neudělají ránu, jen zasyčí a zasmrdí/ potom ty nejmenší petardy co se seženou, pak větší a větší. Stejně tak rakety...Pořád děláme jaká je to sranda a psa odměňujeme. Hlavně se sám těch petard nebát, panicky je nezahazovat atd. Pes to všechno vidí a podle toho usuzuje zda se bát nebo ne.“ (zdroj: 5)

Tuto myšlenku zásadně odsuzuje autor Viktor Dostál. Doslova píše: „Mezi lidmi se v poslední době bohužel rozšířila myšlenka metody „léčbou šokem“. Ta podle svých propagátorů spočívá v tom, že je pes násilím vystaven velmi silné akustické hladině, například hlasité hudbě, střelbě s tím, že si pes „zvykne“. Tato metoda se ale používala a používá jako jedna z metod „vymývání mozků“ u lidí- resp. jejich naprosté dezorientaci v čase a prostoru, kdy pak lze s člověkem libovolně manipulovat. Efekt u psa není jiný než ten, že pes v pravém slova smyslu „otupí“ a chová se zcela rezignovaně - možná to někdo vyhodnotí tak, že se pes „zklidnil“, ale tak to bohužel skutečně není. Stejně tak, jako v lidské hlavě i v té psí zavládne zmatek, rezignace a totální útlum organismu.“ (zdroj: 6)

Několik základních pravidel

Určitě je důležité zůstat s domácím mazlíčkem doma. Kdo má svého pejska nebo kočičku opravdu rád, oželí tuto oslavu. Zůstane-li pes sám v bytě, může majiteli v afektu ze stresu napáchat materiální škody na nábytku, oblečení a celkovém vybavení bytu. I pokud máte psa, který je po zbytek roku venku na zahradě třeba v boudě, bylo by dobré ho alespoň a tu jednu noc vzít do domu. Pes bude cítit a velmi pozitivně přijímat vaši blízkost. I kdyby se měl jen stočit k nohám svého páníčka či paničky. „Pokud chcete vzít psa pro jistotu do domu, učiňte tak dlouho před tím, než vše začne, nevznikne u něj nežádoucí spojitost mezi střelbou a tím, že se jdete před ohňostrojem schovat - pes by pak mohl chtít domů pokaždé, když někde venku padne rána.“ (zdroj: 3) Není ani dobré nechávat je u sousedů či známých. Prožívají tam totiž ten strach navíc s pocitem, že je jejich věrní opustili.

Někteří psy se po vypuknutí té pravé silvestrovské oslavy ukryjí v koupelně či ve sklepě. Tyto prostory bývají totiž tišší. V žádném případě byste ale neměli zavřít svého psa či kočku samotného do koupelny a nechat ji/jej tam.

Další možností je přečkat s ním půlnoční bouchání a řádění pod peřinou. Sice jsou i zde celkem stresovaní. Uklidníte je ale pohodovým hlasem, ze kterého je cítit, že se vlastně nic tak hrozného neděje.

Byla bych opatrná, co se týká rad typu pustit nahlas televizi či rádio. I to je totiž pro zvíře nadměrná sluchová zátěž a je to jako přechod z bláta do louže. Stejně tak na zacpávání psích či kočičích oušek např. vatou. Ne všichni páníčci s tím mají zkušenosti a buďte si jisti, že dostat pak veškerou tuhle hmotu ven dá zabrat.

Poslední procházka by měla v tento bouřlivý den proběhnout ještě za světla. Sice se občas nějaká ta rána již ozve (obdobně tomu tak je již od vánočních svátků a bude tomu tak ještě i několik dní v lednu), ale nejde zatím o davové šílenství. Kočičky byste večer už raději neměli pouštět ven, aby se stihli před půlnocí vrátit. I když je pravdou, že kočka, která zná svůj okrsek se druhý den sama bez problémů vrátí.

V žádném případě na ně nekřičte, tím celou situaci jen zhoršíte. „Vystrašeného psa nekonejšete, ani nechvalte. Spíše odveďte jeho pozornost tím, že mu dáte jeho oblíbený pamlsek nebo si s ním pohrajete. Je důležité, aby zvuky petard prožil v rozptýlení a pohodě, nikoliv posilováním svého strachu, tzn. vaším uklidňováním.“ (zdroj: 3)

Asi nejlepší a nejúčinnější metodou je preventivně odjet někam mimo města. Vhodné jsou osamocenější chaty a chalupy, kde se příchod nového roku oslavuje spíše hlasitější hudbou než pyrotechnikou. V dnešní přecivilizované době se to ale snáz řekne (napíše), než udělá.

Na závěr bych chtěla poprosit všechny nemajitele psů a koček: Buďte k těm čtyřnohým tvorům ohleduplní a neházejte petardy schválně co nejblíže k nim. Naopak počkejte, prosím, až pejsek či kočička zmizí z dohledu.

Zdroje:
1) www.vaseveterina.cz
2) hobby.blesk.cz
3) www.hafici.cz
4) www.mazlicci.cz
5) www.poradte.cz
6) www.psiskolafalco.cz
7) www.bodule.estranky.cz
8) www.bohemiaorion.cz
9) www.irskyvlkodav.cz
10) www.miciny.cz
11) www.miciny.cz
12) kockapes.cz
13) zena-in.cz
14)
15) log.zvireci-psycholog.cz





Debata k článku 'Psi a kočky versus silvestrovské oslavy '

Reklama

Tapety na plochu


tapeta Dobrou chuť

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz