Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Nový druh - magnólie průhonická

autor: RNDr. Jiří Jakl
Světově první křížení japonské Magnolia obovata a americké Magnolia tripetala pravděpodobně provedl Viktor Keskevič v Průhonickém parku. Kříženci tu rostou od roku 1952 a dosud jich zde najdeme přes 120. Dosud se tu pro křížence používala pracovní označení, nebo hybridní formule Magnolia obovata x M. tripetala. Nyní je možné označovat tohoto křížence jako Magnolia x pruhoniciana.

Popis druhu s novým druhovým jménem křížence přinesl časopis Hanburyana vydávaný Královskou zahradnickou společností (Royal Horticultural Society). Zmínky o tomto kříženci z Průhonic v literatuře nebyly nijak časté. V české literatuře na ně šlo narazit nejdříve v roce 1967 ve Zprávách botanické zahrady ČSAV Průhonice a ve světové literatuře v roce 1973 ve zpravodaji Americké magnoliové společnosti (American Magnolia Society). V Americe byl navíc kříženec objevený v Arnoldově arboretu a v roce 1981 dokonce popsaný jako kultivar Magnolia ‘Silver Parasol’. Jen kultivarové označení pro křížence dvou evolučně zajímavých druhů je ale poněkud nedostatečné. Jméno Magnolia x pruhoniciana bude připomínat Průhonice, kde je kříženec pěstovaný nejdéle, ve velkém množství a někteří jedinci tu dosahují také úctyhodných rozměrů přes 20 metrů.

Oba rodičovské druhy křížence patří do sekce Rhytidospermum. Ta je tradičně pojímána jako "deštníkové magnólie", kdy listy jsou uspořádány na koncích letorostů do jakýchsi vějířů připomínající deštníky. Z hlediska evoluce ale je ale sdílení tohoto znaku složitější. To nic ale nemění, že i podle molekulárních analýz je mezi Magnolia tripetala a M. obovata jen asi 30 miliónů let a připomíná to vývoj například u liliovníků - amerického Liriodendron tulipifera a L. chinense. Mezi oběma rodičovskými druhy Magnolia x pruhoniciana existuje řada rozdílů, kdy ty nejdůležitější nacházíme na pohlavních orgánech. Pro dost spolehlivé určení se lze držet počtů tyčinek (případně jizev po jejich přichycení u stopek souplodí) a počtů měchýřků. U Magnolia obovata a křížence se navíc vzácně objevují také laločnaté listy, rozdíly jsou také ve vůni květů. Ty mimochodem opylují brouci a teprve znalost jejich vývinu předurčuje úspěšnost křížení.

Magnolia x pruhoniciana a další "deštníkové magnólie" zasluhuji většího rozšíření v parcích i zahradách. Jde o odolné druhy exotického vzhledu. Rostliny průhonického původu rostou také v zámeckém parku v Lednici, nebo belgickém arboretu Herkenrode. S Magnolia obovata se mimochodem přirozeně můžeme setkat v horských lesích ve výškách 550-1650 m n. m. a ještě na jihu Kurilských ostrovů, díky své odolnosti je pěstována i v evropských severských zemích. Dosahuje většího vzrůstu a je zaměňována s americkou Magnolia tripetala, se kterou se u nás sice nesetkáváme často, ale přeci jen je dosud pěstována častěji.





autor:
RNDr. Jiří Jakl
www stránky: http://ebotanika.net

datum vydání:
17. července 2013


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.






Debata k článku Nový druh - magnólie průhonická


Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: