Králík domácí - Oryctolagus cuniculus f. domesticus

autor: Mgr. Jana Hájková
Králík domácí dnes už naštěstí není běžně chován na kožešinu. Spíše převládá chov na maso nebo králíka jako domácího mazlíčka. Víte například, proč králík požírá své malé bobky? Pokud ne a zajímá Vás to, čtěte dále.

třída savci (Mammalia)
řád zajíci (Lagomorpha)
čeleď zajícovití (Leporida)
rod králík (Oryctolagus)

Vzhled

Králík domácí je malý savec, který může (v závislosti na plemeni) vážit i více než 5 kilogramů. Naopak zakrslá plemena králíka domácího váží jen necelé 2 kilogramy. Tělo kryje srst tvořená z pesíků a podsady. Pesíky jsou delší, rovné a silné chlupy, které nesou charakteristickou barvu srsti králíka. Kvůli udržení tepla mají také kratší a jemnější podsadu.

Na široké hlavě najdeme pod čenichem vousky. Oči má výrazně zakulacené a uši (slechy) naopak protáhlé. Jeho chrup je typický a podle něj rozeznáme zajíce od řádu hlodavců (Rodentia). V horní čelisti má 4 řezáky, z toho jeden pár je velký a jeden malý. Kromě toho má králík domácí v horní čelisti 12 stoliček. V dolní čelisti má řezáky jenom dva a stoliček deset. Dohromady má tedy jeho chrup 28 zubů.

Oproti králíkovi divokému má ten vyšlechtěný domácí silnější zadní končetiny. Předními totiž tolik nehrabe. Naopak zadní končetiny využívá k rychlému pohybu a velkým skokům. Králík dokáže také obratně kličkovat, především hrozí-li mu nějaké nebezpečí. Na všech běhách má drápky. Přední končetiny jsou pětiprsté, zadní čtyřprsté.

Rozšíření

Králík je domestikovanou formou divokého králíka. Chovatelé během desítek let vytvořili všechna plemena, která dnes známe. Králíka chováme po celém světě. Jedná se domestikovaný druh, který lze chovat volně nebo i v kotcích. Králík je využíván i jako laboratorní zvíře.

Způsob života a potrava

Králík domácí žije v koloniích nebo jen v páru. To je závislé na tom, kde je chován a v jakém množství. Jedná se především o denního živočicha, i když aktivní je i část noci. Žije-li ve volném výběhu, vyhrabává si nory. V uměle vytvořeném prostředí můžeme pro tyto účely přidat vykotlaný kmen stromu nebo nějakou rouru.

Králík je býložravec. Kromě trávy si pochutná na obilovinách a zelenině. Existují i speciální krmné směsi. Vše by mělo být doplněno senem. Velice důležitou složkou potravy je i voda. Je nezbytné, aby měl králík neustálý přístup k vodě. Ta musí být čerstvá a také čistá. Obohatit denní jídelníček můžeme o mrkev, ředkvičky nebo celer. Králíci mají také rádi chroupají jablka, hrušky a listí ze stromů.

Seno by mělo být kvalitní. To poznáme podle toho, že je suché, zelené, voňavé a nesmí se z něj prášit. Měli bychom ho dodávat v menších množstvích dvakrát až třikrát denně. Chováme-li králíka ve volném výběhu, máme o čerstvou trávu postaráno. Avšak není ani problém jít ji do volné přírody natrhat. Měla by být stejně jako seno suchá. Králíci mají nejraději vojtěšku, jetel, mateřídoušku, pampelišky a hluchavky.

Naprosto nevhodné je dávat králíkům sladkosti nebo čokoládu. Zelí a salát můžou způsobit nadýmání.

Zajímavostí je, že je běžné, že králík požírá své měkké bobky. Jedná se o jev zvaný koprofagic. Tyto exkrementy vylučuje především v noci. Podobají se malým hroznům obaleným slizem. U králíka jde o běžnou věc. Doplňuje si tak vitamín B, proteiny a aminokyseliny, na které jsou měkké bobky bohaté.

Rozmnožování

Pohlavní dospělosti dosahuje králík domácí obvykle kolem 3 a půltého měsíce, v závislosti na plemeni. Ovulaci samice králíka vyvolává akt páření, které je možné několikrát do roka. Králíci nemají žádný pohlavní cyklus. Po celých 30 dní březosti králici musíme chránit před stresem, aby nedošlo k předčasnému porodu. Hnízdo připravuje samice.

Většinou se narodí 5 až 10 šedesátigramových mláďat, která jsou slepá, hluchá a holá. 1), 4) Osrstění je patrné od pátého dne a desátý den otevírají mladí králíci oči. Matka je kojí po dobu 3-4 týdnů vždy jednou denně velmi vydatným mlékem.

Ochrana

Králík domácí není chráněným druhem.

Zajímavosti

Králíka divokého chovali už staří Římané. K rozvoji chovatelství jako takového došlo zhruba od 2 poloviny 16. století, především v Anglii. 4) Kvůli kožešině se chová králík domácí od 17. století. O dvě století později převládl chov pro maso, které je chutné a obsahuje nízké procento cholesterolu. Od 18. století se můžeme setkat s chovem v kotcích. 1)

Ztloustne-li samice, přichází dočasně o možnost mít mladé. Březost se vrátí například dietou, kdy se jí podává jen seno a voda.

český název králík domácí
latinský název Oryctolagus cuniculus f. domesticus
hlavní znaky zavalité tělo, krátké, protáhlé uši, silné zadní končetiny, 4 řezáky v horní čelisti, které přerůstají
způsob života v tlupě, v době březosti v páru
rozšíření Čr celá
rozšíření svět celý
potrava seno, tráva, jablka, hrušky, listí, mrkev, ředkvičky, celer, voda
doba březosti 30 dní
počet mláďat 5-10
ochrana není

zdroje:
1) Chováme králíky- Dr. Alain Fournier
3) Bydlíme s králíkem- Schmidt-Röger Heike
4) cs.wikipedia.org
5) www.naturfoto.cz



autor:
datum vydání:
30. srpna 2013


Diskuze k článku „Králík domácí - Oryctolagus cuniculus f. domesticus“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Hapík.cz
podpoříte chod našeho serveru